Konverzační příručka

cs Prohlídka města   »   uk Екскурсія до міста

42 [čtyřicet dva]

Prohlídka města

Prohlídka města

42 [сорок два]

42 [sorok dva]

Екскурсія до міста

Ekskursiya do mista

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Je tržnice otevřena v neděli? Ч----дкр-т-- p-н-к -о------? Ч_ в________ p____ щ________ Ч- в-д-р-т-й p-н-к щ-н-д-л-? ---------------------------- Чи відкритий pинок щонеділі? 0
Chy vidk-y-yy---y--- -h-h-------? C__ v________ p____ s___________ C-y v-d-r-t-y- p-n-k s-c-o-e-i-i- --------------------------------- Chy vidkrytyy̆ pynok shchonedili?
Je výstaviště otevřeno v pondělí? Ч---і-кри-ий--рм---к--о-онеділка Ч_ в________ Я______ щ__________ Ч- в-д-р-т-й Я-м-р-к щ-п-н-д-л-а -------------------------------- Чи відкритий Ярмарок щопонеділка 0
Ch---idk---y-̆ Y---ar-k-s-ch-------l-a C__ v________ Y_______ s_____________ C-y v-d-r-t-y- Y-r-a-o- s-c-o-o-e-i-k- -------------------------------------- Chy vidkrytyy̆ Yarmarok shchoponedilka
Je výstavní síň otevřena v úterý? Ч--в-д--и-- -ис---ка щ-вів-ір-а? Ч_ в_______ в_______ щ__________ Ч- в-д-р-т- в-с-а-к- щ-в-в-і-к-? -------------------------------- Чи відкрита виставка щовівтірка? 0
C-y v-d--yta-v-s---ka-----o---ti-ka? C__ v_______ v_______ s_____________ C-y v-d-r-t- v-s-a-k- s-c-o-i-t-r-a- ------------------------------------ Chy vidkryta vystavka shchovivtirka?
Má zoologická zahrada ve středu otevřeno? Ч- ---кр-т-й-зоо--р- --с---ди? Ч_ в________ з______ щ________ Ч- в-д-р-т-й з-о-а-к щ-с-р-д-? ------------------------------ Чи відкритий зоопарк щосереди? 0
Ch- vi-kr---y̆-z-opa-----ch--er--y? C__ v________ z______ s___________ C-y v-d-r-t-y- z-o-a-k s-c-o-e-e-y- ----------------------------------- Chy vidkrytyy̆ zoopark shchoseredy?
Má muzeum ve čtvrtek otevřeno? Чи -ідкр-ти-----е--щ-четв-р--? Ч_ в________ м____ щ__________ Ч- в-д-р-т-й м-з-й щ-ч-т-е-г-? ------------------------------ Чи відкритий музей щочетверга? 0
C-y -i-----yy̆ ---ey- s-ch---et-e-h-? C__ v________ m____ s______________ C-y v-d-r-t-y- m-z-y- s-c-o-h-t-e-h-? ------------------------------------- Chy vidkrytyy̆ muzey̆ shchochetverha?
Má galerie v pátek otevřeno? Чи відк-и-- г-л---- щ-----н---? Ч_ в_______ г______ щ__________ Ч- в-д-р-т- г-л-р-я щ-п-я-н-ц-? ------------------------------- Чи відкрита галерея щоп’ятниці? 0
Chy-v--kr-t- h-ler--a-s--ho--ya--ytsi? C__ v_______ h_______ s_______________ C-y v-d-r-t- h-l-r-y- s-c-o-'-a-n-t-i- -------------------------------------- Chy vidkryta halereya shchop'yatnytsi?
Může se tady fotografovat? Чи можн- ---о--аф--ати? Ч_ м____ ф_____________ Ч- м-ж-а ф-т-г-а-у-а-и- ----------------------- Чи можна фотографувати? 0
Chy---z--- f-t--rafu-at-? C__ m_____ f_____________ C-y m-z-n- f-t-h-a-u-a-y- ------------------------- Chy mozhna fotohrafuvaty?
Musí se platit vstup? Ч--п---ібн- пла--ти--а -х-д? Ч_ п_______ п______ з_ в____ Ч- п-т-і-н- п-а-и-и з- в-і-? ---------------------------- Чи потрібно платити за вхід? 0
C-----tribn- p---yt--za-vk--d? C__ p_______ p______ z_ v_____ C-y p-t-i-n- p-a-y-y z- v-h-d- ------------------------------ Chy potribno platyty za vkhid?
Kolik stojí vstup? С----ки---------хі-? С______ к_____ в____ С-і-ь-и к-ш-у- в-і-? -------------------- Скільки коштує вхід? 0
S--lʹk- -o-htuy--v-hid? S______ k_______ v_____ S-i-ʹ-y k-s-t-y- v-h-d- ----------------------- Skilʹky koshtuye vkhid?
Poskytuje se skupinová sleva? Чи ----иж-а---я -р-п? Ч_ є з_____ д__ г____ Ч- є з-и-к- д-я г-у-? --------------------- Чи є знижка для груп? 0
C-y-ye-z-yzhka ---- hr--? C__ y_ z______ d___ h____ C-y y- z-y-h-a d-y- h-u-? ------------------------- Chy ye znyzhka dlya hrup?
Poskytuje se sleva pro děti? Чи-є-з-иж-- д-я -і-е-? Ч_ є з_____ д__ д_____ Ч- є з-и-к- д-я д-т-й- ---------------------- Чи є знижка для дітей? 0
Chy-ye zn-zh-- d--a -i-ey̆? C__ y_ z______ d___ d_____ C-y y- z-y-h-a d-y- d-t-y-? --------------------------- Chy ye znyzhka dlya ditey̆?
Poskytuje se studentská sleva? Чи - зниж-а-д---студ---і-? Ч_ є з_____ д__ с_________ Ч- є з-и-к- д-я с-у-е-т-в- -------------------------- Чи є знижка для студентів? 0
Chy ye -----k---l-a--tuden-iv? C__ y_ z______ d___ s_________ C-y y- z-y-h-a d-y- s-u-e-t-v- ------------------------------ Chy ye znyzhka dlya studentiv?
Co je to za budovu? Щ--------б-д-вля? Щ_ ц_ з_ б_______ Щ- ц- з- б-д-в-я- ----------------- Що це за будівля? 0
S-ch--t-e-z---udi-ly-? S____ t__ z_ b________ S-c-o t-e z- b-d-v-y-? ---------------------- Shcho tse za budivlya?
Jak stará je ta budova? Скі--к--ро-ів --й----і-л-? С______ р____ ц__ б_______ С-і-ь-и р-к-в ц-й б-д-в-і- -------------------------- Скільки років цій будівлі? 0
S-ilʹk- r-k-v -si-̆-bu-i-l-? S______ r____ t___ b_______ S-i-ʹ-y r-k-v t-i-̆ b-d-v-i- ---------------------------- Skilʹky rokiv tsiy̆ budivli?
Kdo tu budovu postavil? Хт--п---д-ва--ц----ді---? Х__ п________ ц_ б_______ Х-о п-б-д-в-в ц- б-д-в-ю- ------------------------- Хто побудував цю будівлю? 0
K--o -obuduvav-ts-u --d-vly-? K___ p________ t___ b________ K-t- p-b-d-v-v t-y- b-d-v-y-? ----------------------------- Khto pobuduvav tsyu budivlyu?
Zajímám se o architekturu. Я-ц-----юс--а--і-е-т--о-. Я ц________ а____________ Я ц-к-в-ю-я а-х-т-к-у-о-. ------------------------- Я цікавлюся архітектурою. 0
Y- tsi-a-l-us------hit--tur---. Y_ t___________ a______________ Y- t-i-a-l-u-y- a-k-i-e-t-r-y-. ------------------------------- YA tsikavlyusya arkhitekturoyu.
Zajímám se o umění. Я ц----лю-я-м---е--вом. Я ц________ м__________ Я ц-к-в-ю-я м-с-е-т-о-. ----------------------- Я цікавлюся мистецтвом. 0
YA-t-ik-v-y-----myst-t-----. Y_ t___________ m___________ Y- t-i-a-l-u-y- m-s-e-s-v-m- ---------------------------- YA tsikavlyusya mystetstvom.
Zajímám se o malířství. Я --ка-л--я --во---о-. Я ц________ ж_________ Я ц-к-в-ю-я ж-в-п-с-м- ---------------------- Я цікавлюся живописом. 0
YA -si--vly-s---z---o-y--m. Y_ t___________ z__________ Y- t-i-a-l-u-y- z-y-o-y-o-. --------------------------- YA tsikavlyusya zhyvopysom.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Rychlé a pomalé jazyky

Na světě je přes 6 000 jazyků. Všechny mají však stejnou funkci. Pomáhají nám vyměnit si informace. To probíhá v každém jazyce jinak. Neboť každý jazyk se řídí svými vlastními pravidly. Rychlost, kterou se hovoří, se také liší. To prokázali jazykovědci v četných studiích. Za tímto účelem byly krátké texty přeloženy do více jazyků. Rodilí mluvčí pak tyto texty nahlas přečetli. Výsledky byly jednoznačné. Japonština a španělština jsou nejrychlejšími jazyky. V těchto jazycích se vysloví téměř 8 slabik za vteřinu. Číňané mluví mnohem pomaleji. Vysloví v průměru pouze 5 slabik za minutu. Rychlost závisí na složitosti slabik. Pokud jsou slabiky složité, je mluvení delší. Například v němčině má slabika průměrně tři hlásky. Proto je němčina relativně pomalá. Mluvit rychle však neznamená, že si toho lidé více sdělí. Právě naopak! Ve slabikách, které jsou vyslovovány rychle, je obsaženo jen málo informací. Přestože tedy Japonci mluví rychle, předávají si málo informací. Naproti tomu „pomalí” Číňané vyjádří málo slovy hodně věcí. Anglické slabiky obsahují také mnoho informací. Zajímavé je, že všechny zkoumané jazyky jsou téměř stejně efektivní! To znamená, že kdo mluví pomaleji, řekne více. A kdo mluví rychleji, potřebuje více slov. V konečném důsledku tedy všichni dosáhnou cíle ve stejném čase...