Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   ro Genitiv

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [nouăzeci şi nouă]

Genitiv

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně pisic---riet--e- mele pisica prietenei mele p-s-c- p-i-t-n-i m-l- --------------------- pisica prietenei mele 0
pes mého přítele c---ele -r---e-u-u- --u câinele prietenului meu c-i-e-e p-i-t-n-l-i m-u ----------------------- câinele prietenului meu 0
hračky mých dětí j-căr---e--op-il-r-mei jucăriile copiilor mei j-c-r-i-e c-p-i-o- m-i ---------------------- jucăriile copiilor mei 0
To je plášť mého kolegy. A-es-a -st- pal-on-l---l--u--i meu. Acesta este paltonul colegului meu. A-e-t- e-t- p-l-o-u- c-l-g-l-i m-u- ----------------------------------- Acesta este paltonul colegului meu. 0
To je auto mé kolegyně. Ace-s-a est- --şin- coleg-i----e. Aceasta este maşina colegei mele. A-e-s-a e-t- m-ş-n- c-l-g-i m-l-. --------------------------------- Aceasta este maşina colegei mele. 0
To je práce mých kolegů. A------te--un-a-c--eg-l-r----. Asta este munca colegilor mei. A-t- e-t- m-n-a c-l-g-l-r m-i- ------------------------------ Asta este munca colegilor mei. 0
Knoflík u košile je utržený. N-st-r-le de--- c-ma-ă --a-d-s---u-. Nasturele de la cămaşă s-a descusut. N-s-u-e-e d- l- c-m-ş- s-a d-s-u-u-. ------------------------------------ Nasturele de la cămaşă s-a descusut. 0
Klíč od garáže je pryč. Ch--a -e--- gar---- dis-ăru-. Cheia de la garaj a dispărut. C-e-a d- l- g-r-j a d-s-ă-u-. ----------------------------- Cheia de la garaj a dispărut. 0
Vedoucího počítač je rozbitý. C--cu---orul--e-u-u--e--e --ri-at. Calculatorul şefului este stricat. C-l-u-a-o-u- ş-f-l-i e-t- s-r-c-t- ---------------------------------- Calculatorul şefului este stricat. 0
Kdo jsou rodiče té dívky? Ci-- ---t--ă-inţii -et-i? Cine sunt părinţii fetei? C-n- s-n- p-r-n-i- f-t-i- ------------------------- Cine sunt părinţii fetei? 0
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? C-- -ju---l- -as- pă-i-ţ-l---ei? Cum ajung la casa părinţilor ei? C-m a-u-g l- c-s- p-r-n-i-o- e-? -------------------------------- Cum ajung la casa părinţilor ei? 0
Ten dům stojí na konci této ulice. C-s- --t--a-----at--la c-p--ul--tr--ii. Casa este amplasată la capătul străzii. C-s- e-t- a-p-a-a-ă l- c-p-t-l s-r-z-i- --------------------------------------- Casa este amplasată la capătul străzii. 0
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? C-------u--şte c--it-l--El--ţ---? Cum se numeşte capitala Elveţiei? C-m s- n-m-ş-e c-p-t-l- E-v-ţ-e-? --------------------------------- Cum se numeşte capitala Elveţiei? 0
Jak se jmenuje ta kniha? C-r---s-- tit----că--ii? Care este titlul cărţii? C-r- e-t- t-t-u- c-r-i-? ------------------------ Care este titlul cărţii? 0
Jak se jmenují sousedovic děti? Cum -e n-me-- --pii- -----i-o-? Cum se numesc copiii vecinilor? C-m s- n-m-s- c-p-i- v-c-n-l-r- ------------------------------- Cum se numesc copiii vecinilor? 0
Kdy mají děti prázdniny? Când-s----v--anţel--ş-olare ale c--ii---? Când sunt vacanţele şcolare ale copiilor? C-n- s-n- v-c-n-e-e ş-o-a-e a-e c-p-i-o-? ----------------------------------------- Când sunt vacanţele şcolare ale copiilor? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? C--d-sun---re-e-de -i-i---a-e -o--oru--i? Când sunt orele de vizită ale doctorului? C-n- s-n- o-e-e d- v-z-t- a-e d-c-o-u-u-? ----------------------------------------- Când sunt orele de vizită ale doctorului? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? C-re-s-n- or--- de des-hi---- a-e -uzeu---? Care sunt orele de deschidere ale muzeului? C-r- s-n- o-e-e d- d-s-h-d-r- a-e m-z-u-u-? ------------------------------------------- Care sunt orele de deschidere ale muzeului? 0

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!