Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   ro Pronume posesive 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [şaizeci şi şapte]

Pronume posesive 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
brýle o--e----i o________ o-h-l-r-i --------- ochelarii 0
Zapomněl své brýle. Şi---u---t-oche-a---. Ş___ u____ o_________ Ş--- u-t-t o-h-l-r-i- --------------------- Şi-a uitat ochelarii. 0
Kdepak jsou jeho brýle? Und- şi-a-pu- o--elarii? U___ ş___ p__ o_________ U-d- ş--- p-s o-h-l-r-i- ------------------------ Unde şi-a pus ochelarii? 0
hodinky / hodiny ce--ul c_____ c-a-u- ------ ceasul 0
Jeho hodinky jsou rozbité. C---u--l-i-e-te--t--c--. C_____ l__ e___ s_______ C-a-u- l-i e-t- s-r-c-t- ------------------------ Ceasul lui este stricat. 0
Hodiny visí na stěně. C----l--târ----e--e---e. C_____ a_____ p_ p______ C-a-u- a-â-n- p- p-r-t-. ------------------------ Ceasul atârnă pe perete. 0
pas pa-ap-r-ul p_________ p-ş-p-r-u- ---------- paşaportul 0
Ztratil svůj pas. Şi---p----u--paşa-or---. Ş___ p______ p__________ Ş--- p-e-d-t p-ş-p-r-u-. ------------------------ Şi-a pierdut paşaportul. 0
Kde je jeho pas? U-----i----u---aş-p--tu-? U___ ş___ p__ p__________ U-d- ş--- p-s p-ş-p-r-u-? ------------------------- Unde şi-a pus paşaportul? 0
ona – její (svůj / svoje) ei-- a--lor e_ – a_ l__ e- – a- l-r ----------- ei – al lor 0
Ty děti nemohou najít své rodiče. Co---i-nu-îş- pot g--i păr-----. C_____ n_ î__ p__ g___ p________ C-p-i- n- î-i p-t g-s- p-r-n-i-. -------------------------------- Copiii nu îşi pot găsi părinţii. 0
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! D-r ----,--in-----nţii -or! D__ i____ v__ p_______ l___ D-r i-t-, v-n p-r-n-i- l-r- --------------------------- Dar iată, vin părinţii lor! 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) du--eavo----ă – -l dumne-v-astră d____________ – a_ d____________ d-m-e-v-a-t-ă – a- d-m-e-v-a-t-ă -------------------------------- dumneavoastră – al dumneavoastră 0
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Cum----o-- e-c-r--a -umneavo----ă-domnule M---er? C__ a f___ e_______ d____________ d______ M______ C-m a f-s- e-c-r-i- d-m-e-v-a-t-ă d-m-u-e M-l-e-? ------------------------------------------------- Cum a fost excursia dumneavoastră domnule Müller? 0
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Unde--s---s--i-----nea-oas-ră----nul--M--le-? U___ e___ s____ d____________ d______ M______ U-d- e-t- s-ţ-a d-m-e-v-a-t-ă d-m-u-e M-l-e-? --------------------------------------------- Unde este soţia dumneavoastră domnule Müller? 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) d-m--a-o----- –---d-mn----astră d____________ – a d____________ d-m-e-v-a-t-ă – a d-m-e-v-a-t-ă ------------------------------- dumneavoastră – a dumneavoastră 0
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Cum --fost-ex----ia----n-a-o--tră--oa----Sch-id-? C__ a f___ e_______ d____________ d_____ S_______ C-m a f-s- e-c-r-i- d-m-e-v-a-t-ă d-a-n- S-h-i-t- ------------------------------------------------- Cum a fost excursia dumneavoastră doamnă Schmidt? 0
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? U-de e----soţ-- -u--ea-oa-t-- --amn--Schmi-t? U___ e___ s____ d____________ d_____ S_______ U-d- e-t- s-ţ-l d-m-e-v-a-t-ă d-a-n- S-h-i-t- --------------------------------------------- Unde este soţul dumneavoastră doamnă Schmidt? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + rumunština (1-100) MP3 rumunština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!