Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   fi Genetiivi

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [yhdeksänkymmentäyhdeksän]

Genetiivi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně ys----n- k-ssa y_______ k____ y-t-v-n- k-s-a -------------- ystäväni kissa 0
pes mého přítele ys-ävä---ko--a y_______ k____ y-t-v-n- k-i-a -------------- ystäväni koira 0
hračky mých dětí l--si-n- -e-------ut l_______ l__________ l-p-i-n- l-i-k-k-l-t -------------------- lapsieni leikkikalut 0
To je plášť mého kolegy. T--ä-on--yö--ve-ini -----ys-----. T___ o_ t__________ p____________ T-m- o- t-ö-a-e-i-i p-ä-l-s-a-k-. --------------------------------- Tämä on työkaverini päällystakki. 0
To je auto mé kolegyně. T--ä----t--ka---i-i--u--. T___ o_ t__________ a____ T-m- o- t-ö-a-e-i-i a-t-. ------------------------- Tämä on työkaverini auto. 0
To je práce mých kolegů. N--- ---t-t-ö--ve-eideni---ö-. N___ o___ t_____________ t____ N-m- o-a- t-ö-a-e-e-d-n- t-ö-. ------------------------------ Nämä ovat työkavereideni työt. 0
Knoflík u košile je utržený. P----n-n-p-i--n-----. P_____ n____ o_ i____ P-i-a- n-p-i o- i-t-. --------------------- Paidan nappi on irti. 0
Klíč od garáže je pryč. A-t--alli- a-a---on poi--a. A_________ a____ o_ p______ A-t-t-l-i- a-a-n o- p-i-s-. --------------------------- Autotallin avain on poissa. 0
Vedoucího počítač je rozbitý. Po--- t-eto-----on r-k-i. P____ t________ o_ r_____ P-m-n t-e-o-o-e o- r-k-i- ------------------------- Pomon tietokone on rikki. 0
Kdo jsou rodiče té dívky? Ketk--ovat -y-ö- --nhemma-? K____ o___ t____ v_________ K-t-ä o-a- t-t-n v-n-e-m-t- --------------------------- Ketkä ovat tytön vanhemmat? 0
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? Mi--n--ä------än-n----h---i-nsa t-l--le? M____ p_____ h____ v___________ t_______ M-t-n p-ä-e- h-n-n v-n-e-p-e-s- t-l-l-e- ---------------------------------------- Miten pääsen hänen vanhempiensa talolle? 0
Ten dům stojí na konci této ulice. T--o-on--a-u- pä--s-. T___ o_ k____ p______ T-l- o- k-d-n p-ä-s-. --------------------- Talo on kadun päässä. 0
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? M-nkä nim-n-n ---Sv-----n pää---pu-ki? M____ n______ o_ S_______ p___________ M-n-ä n-m-n-n o- S-e-t-i- p-ä-a-p-n-i- -------------------------------------- Minkä niminen on Sveitsin pääkaupunki? 0
Jak se jmenuje ta kniha? M-nk----m---- ---kirja--o---kko? M____ n______ o_ k_____ o_______ M-n-ä n-m-n-n o- k-r-a- o-s-k-o- -------------------------------- Minkä niminen on kirjan otsikko? 0
Jak se jmenují sousedovic děti? Mi--ä---misi- o--t n-ap--in-la-se-? M____ n______ o___ n_______ l______ M-n-ä n-m-s-ä o-a- n-a-u-i- l-p-e-? ----------------------------------- Minkä nimisiä ovat naapurin lapset? 0
Kdy mají děti prázdniny? M-ll-i- on -a--en -oulu-om-? M______ o_ l_____ k_________ M-l-o-n o- l-s-e- k-u-u-o-a- ---------------------------- Milloin on lasten koululoma? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? Mil-oin -n-lä-------vas-a--otto? M______ o_ l_______ v___________ M-l-o-n o- l-ä-ä-i- v-s-a-n-t-o- -------------------------------- Milloin on lääkärin vastaanotto? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? M---oi--o--t---se-- ----ol----t? M______ o___ m_____ a___________ M-l-o-n o-a- m-s-o- a-k-o-o-j-t- -------------------------------- Milloin ovat museon aukioloajat? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + finština (1-100) MP3 finština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!