Konverzační příručka

cs V hotelu – stížnosti   »   fi Hotellissa – valitukset

28 [dvacet osm]

V hotelu – stížnosti

V hotelu – stížnosti

28 [kaksikymmentäkahdeksan]

Hotellissa – valitukset

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Sprcha nefunguje. Sui--- e- to-m-. S_____ e_ t_____ S-i-k- e- t-i-i- ---------------- Suihku ei toimi. 0
Neteče teplá voda. Ei--ule---mm--tä --ttä. E_ t___ l_______ v_____ E- t-l- l-m-i-t- v-t-ä- ----------------------- Ei tule lämmintä vettä. 0
Můžete to nechat opravit? Py---t-ek- k--ja---am-an t-mä-? P_________ k____________ t_____ P-s-y-t-k- k-r-a-t-a-a-n t-m-n- ------------------------------- Pystyttekö korjauttamaan tämän? 0
Na pokoji není telefon. Hu---e--- ei ole pu---inta. H________ e_ o__ p_________ H-o-e-s-a e- o-e p-h-l-n-a- --------------------------- Huoneessa ei ole puhelinta. 0
Na pokoji není televizor. Hu------a ei o-e t-le-isiota. H________ e_ o__ t___________ H-o-e-s-a e- o-e t-l-v-s-o-a- ----------------------------- Huoneessa ei ole televisiota. 0
Ten pokoj nemá balkón. H---e--s-----ole --r-e---ta. H________ e_ o__ p__________ H-o-e-s-a e- o-e p-r-e-e-t-. ---------------------------- Huoneessa ei ole parveketta. 0
Ten pokoj je příliš hlučný. H--ne o---i-an ---aää-----. H____ o_ l____ k___________ H-o-e o- l-i-n k-v-ä-n-n-n- --------------------------- Huone on liian kovaääninen. 0
Ten pokoj je příliš malý. Hu-ne-o---iian -----. H____ o_ l____ p_____ H-o-e o- l-i-n p-e-i- --------------------- Huone on liian pieni. 0
Ten pokoj je příliš tmavý. Hu-n--o- l---n --m--. H____ o_ l____ p_____ H-o-e o- l-i-n p-m-ä- --------------------- Huone on liian pimeä. 0
Topení nefunguje. Lämmity- ei -oim-. L_______ e_ t_____ L-m-i-y- e- t-i-i- ------------------ Lämmitys ei toimi. 0
Klimatizace nefunguje. I-----oi-t- -i--o---. I__________ e_ t_____ I-m-s-o-n-i e- t-i-i- --------------------- Ilmastointi ei toimi. 0
Televizor je rozbitý. T---v-----on -päkun-oss-. T________ o_ e___________ T-l-v-s-o o- e-ä-u-n-s-a- ------------------------- Televisio on epäkunnossa. 0
To se mi nelíbí. E- -id-------. E_ p___ t_____ E- p-d- t-s-ä- -------------- En pidä tästä. 0
To je pro mně příliš drahé. Tämä-on--i-ull- l--an ka----. T___ o_ m______ l____ k______ T-m- o- m-n-l-e l-i-n k-l-i-. ----------------------------- Tämä on minulle liian kallis. 0
Máte něco levnějšího? On---te-llä mitä-n ---v-m-aa? O___ t_____ m_____ h_________ O-k- t-i-l- m-t-ä- h-l-e-p-a- ----------------------------- Onko teillä mitään halvempaa? 0
Je tady poblíž ubytovna pro mládež? Onko t---ä -äh-llä---tkeil--aj-a? O___ t____ l______ r_____________ O-k- t-s-ä l-h-l-ä r-t-e-l-m-j-a- --------------------------------- Onko tässä lähellä retkeilymajaa? 0
Je tady poblíž nějaký penzion? O--o---ssä----ell--matk---t-a? O___ t____ l______ m__________ O-k- t-s-ä l-h-l-ä m-t-a-o-i-? ------------------------------ Onko tässä lähellä matkakotia? 0
Je tady poblíž nějaká restaurace? O-ko ---sä-lähe-lä rav--tola-? O___ t____ l______ r__________ O-k- t-s-ä l-h-l-ä r-v-n-o-a-? ------------------------------ Onko tässä lähellä ravintolaa? 0

Pozitivní jazyky, negativní jazyky

Většina lidí jsou buď optimisté, nebo pesimisté. To samé však lze říci o jazycích! Vědci stále znovu zkoumají slovní zásobu jazyků. Často docházejí k úžasným závěrům. V angličtině je například více negativních než pozitivních slov. Pro negativní emoce existuje téměř dvojnásobný počet slov. V západních společnostech slovní zásoba ovlivňuje ty, kteří jazykem hovoří. Lidé si tam velmi často stěžují. Také hodně věcí kritizují. Celkově tedy používají spíše negativně zbarvený jazyk. Negativní slova jsou však zajímavá i z jiného důvodu. Obsahují totiž více informací než pozitivní výrazy. Příčinou může být náš vývoj. Pro všechny formy života bylo vždy důležité rozpoznat nebezpečí. Bylo nutné rychle reagovat na riziko. Navíc bylo nutné varovat jiné lidi. Proto bylo důležité rychle předat mnoho informací. Pomocí co možná nejmenšího počtu slov předat co nejvíce informací. Jinak nemá negativní jazyk žádné skutečné výhody. To si umí každý snadno představit. Lidé, kteří říkají stále jen něco negativního, určitě nejsou oblíbení. Kromě toho se negativní jazyk projevuje také na našich emocích. Naproti tomu pozitivní jazyk může mít pozitivní účinky. V práci jsou úspěšnější lidé, kteří formulují všechno pozitivně. Měli bychom tudíž svůj jazyk používat opatrněji. Neboť my rozhodujeme, která slova použijeme. A svým jazykem vytváříme také svou realitu. Takže: mluvte pozitivně!