Konverzační příručka

cs V taxíku   »   fi Taksissa

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [kolmekymmentäkahdeksan]

Taksissa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. O--aa ---ä-j---i-----a-t----. O____ h___ j_ t_______ t_____ O-k-a h-v- j- t-l-t-a- t-k-i- ----------------------------- Olkaa hyvä ja tilatkaa taksi. 0
Kolik to stojí na nádraží? Paljon-- m-t-- -a-ta-iea-emall--m----a? P_______ m____ r_______________ m______ P-l-o-k- m-t-a r-u-a-i-a-e-a-l- m-k-a-? --------------------------------------- Paljonko matka rautatieasemalle maksaa? 0
Kolik to stojí na letiště? P-ljo-k--matka l----ke--äll- m-k-a-? P_______ m____ l____________ m______ P-l-o-k- m-t-a l-n-o-e-t-l-e m-k-a-? ------------------------------------ Paljonko matka lentokentälle maksaa? 0
Pořád rovně, prosím. E-ee-----,--iit--. E_________ k______ E-e-n-ä-n- k-i-o-. ------------------ Eteenpäin, kiitos. 0
Zde doprava, prosím. T---- --k-all----iit--. T____ o________ k______ T-s-ä o-k-a-l-, k-i-o-. ----------------------- Tästä oikealle, kiitos. 0
Na rohu doleva, prosím. Tu-n-k-l--n-jäl-een--a-----l--- -i--os. T___ k_____ j______ v__________ k______ T-o- k-l-a- j-l-e-n v-s-m-a-l-, k-i-o-. --------------------------------------- Tuon kulman jälkeen vasemmalle, kiitos. 0
Mám naspěch. Min---- on-k-i-e. M______ o_ k_____ M-n-l-a o- k-i-e- ----------------- Minulla on kiire. 0
Mám čas. M--u-----n-ai---. M______ o_ a_____ M-n-l-a o- a-k-a- ----------------- Minulla on aikaa. 0
Jeďte, prosím, pomaleji. Aj-ka---i---m--n,---i-os. A_____ h_________ k______ A-a-a- h-t-a-m-n- k-i-o-. ------------------------- Ajakaa hitaammin, kiitos. 0
Zastavte zde, prosím. P-sä-ttä--ä -ässä, k--t-s. P__________ t_____ k______ P-s-y-t-k-ä t-s-ä- k-i-o-. -------------------------- Pysäyttäkää tässä, kiitos. 0
Počkejte chvilku, prosím. O--tt---- he--i. O________ h_____ O-o-t-k-a h-t-i- ---------------- Odottakaa hetki. 0
Jsem hned zpátky. P-l-----i--. P_____ p____ P-l-a- p-a-. ------------ Palaan pian. 0
Prosím, dejte mi účet. Voisi-te---a-ta--mi-u-le k------ -ii---. V_________ a____ m______ k______ k______ V-i-i-t-k- a-t-a m-n-l-e k-i-i-, k-i-o-. ---------------------------------------- Voisitteko antaa minulle kuitin, kiitos. 0
Nemám drobné. Mi-------i---e p-k---a-a-. M______ e_ o__ p__________ M-n-l-a e- o-e p-k-u-a-a-. -------------------------- Minulla ei ole pikkurahaa. 0
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Se on-h--ä----n, sa-tt- -it-ä--oput. S_ o_ h___ n____ s_____ p____ l_____ S- o- h-v- n-i-, s-a-t- p-t-ä l-p-t- ------------------------------------ Se on hyvä näin, saatte pitää loput. 0
Zavezte mě na tuto adresu. A-ak-a mi-----ä-än-o--i-t------. A_____ m____ t____ o____________ A-a-a- m-n-t t-h-n o-o-t-e-s-e-. -------------------------------- Ajakaa minut tähän osoitteeseen. 0
Odvezte mě do mého hotelu. Aj-k---mi-u- -o--l-i-l--i. A_____ m____ h____________ A-a-a- m-n-t h-t-l-i-l-n-. -------------------------- Ajakaa minut hotellilleni. 0
Odvezte mě na pláž. Ajak-a m-nu-----n---e. A_____ m____ r________ A-a-a- m-n-t r-n-a-l-. ---------------------- Ajakaa minut rannalle. 0

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?