Konverzační příručka

cs Části těla   »   fi Ruumiinosia

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [viisikymmentäkahdeksan]

Ruumiinosia

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Min--p-------mi-hen. M___ p______ m______ M-n- p-i-r-n m-e-e-. -------------------- Minä piirrän miehen. 0
Nejdříve hlavu. E-s-n -ä-n. E____ p____ E-s-n p-ä-. ----------- Ensin pään. 0
Ten muž má na sobě klobouk. M------ä -- --t---pääss-. M_______ o_ h____ p______ M-e-e-l- o- h-t-u p-ä-s-. ------------------------- Miehellä on hattu päässä. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. Hiuks-- e- nä-. H______ e_ n___ H-u-s-a e- n-e- --------------- Hiuksia ei näe. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Ko-via--- ---s-ään---e. K_____ e_ m_______ n___ K-r-i- e- m-ö-k-ä- n-e- ----------------------- Korvia ei myöskään näe. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. S-l--ä e- -yös------äe. S_____ e_ m_______ n___ S-l-ä- e- m-ö-k-ä- n-e- ----------------------- Selkää ei myöskään näe. 0
Nakreslím mu oči a ústa. Minä-pi--rä---i-mä- -- -uu-. M___ p______ s_____ j_ s____ M-n- p-i-r-n s-l-ä- j- s-u-. ---------------------------- Minä piirrän silmät ja suun. 0
Ten muž tančí a směje se. M-e- ---ss-- -- --u-aa. M___ t______ j_ n______ M-e- t-n-s-i j- n-u-a-. ----------------------- Mies tanssii ja nauraa. 0
Ten muž má dlouhý nos. M---el-ä -n -itk--nenä. M_______ o_ p____ n____ M-e-e-l- o- p-t-ä n-n-. ----------------------- Miehellä on pitkä nenä. 0
V rukou drží hůl. H-n-l-ä-on ke-pi---des-ään. H______ o_ k____ k_________ H-n-l-ä o- k-p-i k-d-s-ä-n- --------------------------- Hänellä on keppi kädessään. 0
Kolem krku má také šálu. H-n-l-ä o- myö--k--la--------ulan----äri. H______ o_ m___ k_________ k_____ y______ H-n-l-ä o- m-ö- k-u-a-u-v- k-u-a- y-p-r-. ----------------------------------------- Hänellä on myös kaulahuivi kaulan ympäri. 0
Je zima a je chladno. On -alvi--- o--k-l-ä. O_ t____ j_ o_ k_____ O- t-l-i j- o- k-l-ä- --------------------- On talvi ja on kylmä. 0
Jeho paže jsou silné. K--e--o--- v---a--aa-. K____ o___ v__________ K-d-t o-a- v-i-a-k-a-. ---------------------- Kädet ovat voimakkaat. 0
I jeho nohy jsou silné. Jal-t-o--t m-ös --imakkaa-. J____ o___ m___ v__________ J-l-t o-a- m-ö- v-i-a-k-a-. --------------------------- Jalat ovat myös voimakkaat. 0
Ten muž je ze sněhu. Mi-------ume---. M___ o_ l_______ M-e- o- l-m-s-a- ---------------- Mies on lumesta. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Hänellä ei --- p--l---- h-us--a-e-kä-t---ia. H______ e_ o__ p_______ h______ e___ t______ H-n-l-ä e- o-e p-ä-l-ä- h-u-u-a e-k- t-k-i-. -------------------------------------------- Hänellä ei ole päällään housuja eikä takkia. 0
Ale nemrzne. Mut-a-hän-llä ---o-e ----ä. M____ h______ e_ o__ k_____ M-t-a h-n-l-ä e- o-e k-l-ä- --------------------------- Mutta hänellä ei ole kylmä. 0
Je to sněhulák. Hä--o- -u-iu-ko. H__ o_ l________ H-n o- l-m-u-k-. ---------------- Hän on lumiukko. 0

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...