Konverzační příručka

cs Čísla   »   sv Tal

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [sju]

Tal

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Počítám: Ja- räk---: J__ r______ J-g r-k-a-: ----------- Jag räknar: 0
jedna, dvě, tři e--- tv----re e___ t___ t__ e-t- t-å- t-e ------------- ett, två, tre 0
Počítám do tří. J---r-kna- --ll -re. J__ r_____ t___ t___ J-g r-k-a- t-l- t-e- -------------------- Jag räknar till tre. 0
Počítám dále: Ja- --kna- v--are: J__ r_____ v______ J-g r-k-a- v-d-r-: ------------------ Jag räknar vidare: 0
čtyři, pět, šest, fyr-- --m-----, f____ f___ s___ f-r-, f-m- s-x- --------------- fyra, fem, sex, 0
sedm, osm, devět s--,-å-t-- nio s___ å____ n__ s-u- å-t-, n-o -------------- sju, åtta, nio 0
Počítám. Jag-r-kna-. J__ r______ J-g r-k-a-. ----------- Jag räknar. 0
Počítáš. D- -ä---r. D_ r______ D- r-k-a-. ---------- Du räknar. 0
Počítá. Han-r-knar. H__ r______ H-n r-k-a-. ----------- Han räknar. 0
Jedna. První. E-t. Den-första. E___ D__ f______ E-t- D-n f-r-t-. ---------------- Ett. Den första. 0
Dvě. Druhý. Två--D-n a-d-a. T___ D__ a_____ T-å- D-n a-d-a- --------------- Två. Den andra. 0
Tři. Třetí. T--.---- ---d--. T___ D__ t______ T-e- D-n t-e-j-. ---------------- Tre. Den tredje. 0
Čtyři. Čtvrtý. Fy-a- Den fjä-d-. F____ D__ f______ F-r-. D-n f-ä-d-. ----------------- Fyra. Den fjärde. 0
Pět. Pátý. F--- D-- fe-t-. F___ D__ f_____ F-m- D-n f-m-e- --------------- Fem. Den femte. 0
Šest. Šestý. S--- -e--s--tt-. S___ D__ s______ S-x- D-n s-ä-t-. ---------------- Sex. Den sjätte. 0
Sedm. Sedmý. S--. -en---un-e. S___ D__ s______ S-u- D-n s-u-d-. ---------------- Sju. Den sjunde. 0
Osm. Osmý. Åtta.---n-åt-ond-. Å____ D__ å_______ Å-t-. D-n å-t-n-e- ------------------ Åtta. Den åttonde. 0
Devět. Devátý. Ni-- Den n---de. N___ D__ n______ N-o- D-n n-o-d-. ---------------- Nio. Den nionde. 0

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!