Konverzační příručka

cs Části těla   »   sv Kroppsdelar

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [femtioåtta]

Kroppsdelar

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Nakreslím muže. J---rit-r e- m--. J__ r____ e_ m___ J-g r-t-r e- m-n- ----------------- Jag ritar en man. 0
Nejdříve hlavu. F------u-----. F____ h_______ F-r-t h-v-d-t- -------------- Först huvudet. 0
Ten muž má na sobě klobouk. Ma---- bär -n h-t-. M_____ b__ e_ h____ M-n-e- b-r e- h-t-. ------------------- Mannen bär en hatt. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. H--et ----man-i---. H____ s__ m__ i____ H-r-t s-r m-n i-t-. ------------------- Håret ser man inte. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Ö--n-n--er--a--i--e-hel---. Ö_____ s__ m__ i___ h______ Ö-o-e- s-r m-n i-t- h-l-e-. --------------------------- Öronen ser man inte heller. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. Rygg------ -an--nte -e-ler. R_____ s__ m__ i___ h______ R-g-e- s-r m-n i-t- h-l-e-. --------------------------- Ryggen ser man inte heller. 0
Nakreslím mu oči a ústa. J-- ----r -g---n-o---m--n--. J__ r____ ö_____ o__ m______ J-g r-t-r ö-o-e- o-h m-n-e-. ---------------------------- Jag ritar ögonen och munnen. 0
Ten muž tančí a směje se. Ma--en d-n--r-oc- sk-a--a-. M_____ d_____ o__ s________ M-n-e- d-n-a- o-h s-r-t-a-. --------------------------- Mannen dansar och skrattar. 0
Ten muž má dlouhý nos. Man-en--ar--n--å-- nä--. M_____ h__ e_ l___ n____ M-n-e- h-r e- l-n- n-s-. ------------------------ Mannen har en lång näsa. 0
V rukou drží hůl. H-- h-- en -äpp-- h--den. H__ h__ e_ k___ i h______ H-n h-r e- k-p- i h-n-e-. ------------------------- Han har en käpp i handen. 0
Kolem krku má také šálu. Han h-r----s- -n----- -u-t --l---. H__ h__ o____ e_ s___ r___ h______ H-n h-r o-k-å e- s-a- r-n- h-l-e-. ---------------------------------- Han har också en sjal runt halsen. 0
Je zima a je chladno. De- -r-vin-e---ch-d-t-ä----ll-. D__ ä_ v_____ o__ d__ ä_ k_____ D-t ä- v-n-e- o-h d-t ä- k-l-t- ------------------------------- Det är vinter och det är kallt. 0
Jeho paže jsou silné. Arm-r-- ä--k-a--iga. A______ ä_ k________ A-m-r-a ä- k-a-t-g-. -------------------- Armarna är kraftiga. 0
I jeho nohy jsou silné. Ben-- -- o-ks--kraftig-. B____ ä_ o____ k________ B-n-n ä- o-k-å k-a-t-g-. ------------------------ Benen är också kraftiga. 0
Ten muž je ze sněhu. M-n--- är a- -n-. M_____ ä_ a_ s___ M-n-e- ä- a- s-ö- ----------------- Mannen är av snö. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Han--ar-------yx-------ingen -ve-ro--. H__ h__ i___ b____ o__ i____ ö________ H-n h-r i-g- b-x-r o-h i-g-n ö-e-r-c-. -------------------------------------- Han har inga byxor och ingen överrock. 0
Ale nemrzne. M-n m-nn-- ----e---n-e. M__ m_____ f_____ i____ M-n m-n-e- f-y-e- i-t-. ----------------------- Men mannen fryser inte. 0
Je to sněhulák. H-n ---e- ---gu-be. H__ ä_ e_ s________ H-n ä- e- s-ö-u-b-. ------------------- Han är en snögubbe. 0

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...