Konverzační příručka

cs Seznamování   »   ca Fer coneixença

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [tres]

Fer coneixença

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Ahoj! Ho-a! Hola! H-l-! ----- Hola! 0
Dobrý den! Bon d--! Bon dia! B-n d-a- -------- Bon dia! 0
Jak se máte? Co- va? Com va? C-m v-? ------- Com va? 0
Jste z Evropy? Que-----’E----- -----? Que és d’Europa vostè? Q-e é- d-E-r-p- v-s-è- ---------------------- Que és d’Europa vostè? 0
Jste z Ameriky? Q-e -- d-A--rica vos-è? Que és d’Amèrica vostè? Q-e é- d-A-è-i-a v-s-è- ----------------------- Que és d’Amèrica vostè? 0
Jste z Asie? Q----s-d--s-a -os-è? Que és d’Àsia vostè? Q-e é- d-À-i- v-s-è- -------------------- Que és d’Àsia vostè? 0
Ve kterém hotelu bydlíte? E- qu-n--ot-l-------tj--v-s-è? En quin hotel s’allotja vostè? E- q-i- h-t-l s-a-l-t-a v-s-è- ------------------------------ En quin hotel s’allotja vostè? 0
Jak dlouho už tu jste? Qu-nt--- que--s -q--? Quant fa que és aquí? Q-a-t f- q-e é- a-u-? --------------------- Quant fa que és aquí? 0
Jak dlouho tu zůstanete? F----qu-n--- qu-d-rà? Fins quan es quedarà? F-n- q-a- e- q-e-a-à- --------------------- Fins quan es quedarà? 0
Líbí se Vám tady? Li-agra-a -a -------ta---a--í? Li agrada la seva estada aquí? L- a-r-d- l- s-v- e-t-d- a-u-? ------------------------------ Li agrada la seva estada aquí? 0
Jste tu na dovolené? Que--a--a--n-es -q-í? Que fa vacances aquí? Q-e f- v-c-n-e- a-u-? --------------------- Que fa vacances aquí? 0
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! V-s-t--m! Visiti’m! V-s-t-’-! --------- Visiti’m! 0
Tady máte mou adresu. A---s-- és-l--meva-a-----. Aquesta és la meva adreça. A-u-s-a é- l- m-v- a-r-ç-. -------------------------- Aquesta és la meva adreça. 0
Uvidíme se zítra? E---v--em-dem-? Ens veiem demà? E-s v-i-m d-m-? --------------- Ens veiem demà? 0
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. Em---- gr--,--e-ò -- tin- -c-pac---s. Em sap greu, però ja tinc ocupacions. E- s-p g-e-, p-r- j- t-n- o-u-a-i-n-. ------------------------------------- Em sap greu, però ja tinc ocupacions. 0
Čau! Adéu! Adéu! A-é-! ----- Adéu! 0
Na shledanou! A-rev-ure! A reveure! A r-v-u-e- ---------- A reveure! 0
Tak zatím! Fins -via-! Fins aviat! F-n- a-i-t- ----------- Fins aviat! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….