Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   uz birikmalar 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [toqson tort]

birikmalar 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština uzbečtina Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Y-m----to-tas--n--k-ti-g. Y_____ t_________ k______ Y-m-i- t-x-a-h-n- k-t-n-. ------------------------- Yomgir toxtashini kuting. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. I--i---u--magunch- -u-ing I____ t___________ k_____ I-h-m t-g-m-g-n-h- k-t-n- ------------------------- Ishim tugamaguncha kuting 0
Počkej, až přijde zpátky. Uning q-y----k-----in- -u--n-. U____ q_____ k________ k______ U-i-g q-y-i- k-l-s-i-i k-t-n-. ------------------------------ Uning qaytib kelishini kuting. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. S-c----imni--u--ti-hi-i k-ty-p---. S__________ q__________ k_________ S-c-l-r-m-i q-r-t-s-i-i k-t-a-m-n- ---------------------------------- Sochlarimni quritishini kutyapman. 0
Čekám, až ten film skončí. F-lm-----------k-t-m--. F___ t________ k_______ F-l- t-g-s-i-i k-t-m-n- ----------------------- Film tugashini kutaman. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. M-n-sveto---nin- -a-hil-chi-o-i-----ag----- ku-----. M__ s___________ y_____ c______ y__________ k_______ M-n s-e-o-o-n-n- y-s-i- c-i-o-i y-n-a-u-c-a k-t-m-n- ---------------------------------------------------- Men svetoforning yashil chirogi yonmaguncha kutaman. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? Q-chon -a-i--a---i--si-? Q_____ t______ c________ Q-c-o- t-t-l-a c-i-a-i-? ------------------------ Qachon tatilga chiqasiz? 0
Ještě před letními prázdninami? Yoz-- --t-- -l-ida---? Y____ t____ o_________ Y-z-i t-t-l o-d-d-n-i- ---------------------- Yozgi tatil oldidanmi? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. H---y---i -a-il bo-hlani---dan ---in ---. H__ y____ t____ b_____________ o____ h___ H-, y-z-i t-t-l b-s-l-n-s-i-a- o-d-n h-m- ----------------------------------------- Ha, yozgi tatil boshlanishidan oldin ham. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. Q--h b-s-l-ni-----n--------o--i m---a-l--g. Q___ b_____________ o____ t____ m__________ Q-s- b-s-l-n-s-i-a- o-d-n t-m-i m-h-a-l-n-. ------------------------------------------- Qish boshlanishidan oldin tomni mahkamlang. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. S---g- -t-rishda------n --l-----n--y--in-. S_____ o_________ o____ q_________ y______ S-o-g- o-i-i-h-a- o-d-n q-l-n-i-n- y-v-n-. ------------------------------------------ Stolga otirishdan oldin qolingizni yuving. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. Ta--q--i-a--h-q-s---n-old-n oyn--i y-ping. T_________ c_________ o____ o_____ y______ T-s-q-r-g- c-i-i-h-a- o-d-n o-n-n- y-p-n-. ------------------------------------------ Tashqariga chiqishdan oldin oynani yoping. 0
Kdy přijdeš domů? Q-cho--u-g-----ta--z? Q_____ u___ q________ Q-c-o- u-g- q-y-a-i-? --------------------- Qachon uyga qaytasiz? 0
Po vyučování? D--sd-n--eyi-m-? D______ k_______ D-r-d-n k-y-n-i- ---------------- Darsdan keyinmi? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. Ha,-d--- -u-ag----- keyin. H__ d___ t_________ k_____ H-, d-r- t-g-g-n-a- k-y-n- -------------------------- Ha, dars tugagandan keyin. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. Voq----od-r bo-----d-n --yin --b--hq- -sh-ay ol-adi. V____ s____ b_________ k____ u b_____ i_____ o______ V-q-a s-d-r b-l-a-i-a- k-y-n u b-s-q- i-h-a- o-m-d-. ---------------------------------------------------- Voqea sodir bolganidan keyin u boshqa ishlay olmadi. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. Ish--i yo-ot--c----me----ga------. I_____ y_________ A________ k_____ I-h-n- y-q-t-a-h- A-e-i-a-a k-t-i- ---------------------------------- Ishini yoqotgach, Amerikaga ketdi. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. A-erik-ga----g-n-d----e-i---oy-b--et--. A________ k_________ k____ b____ k_____ A-e-i-a-a k-t-a-i-a- k-y-n b-y-b k-t-i- --------------------------------------- Amerikaga ketganidan keyin boyib ketdi. 0

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…