Konverzační příručka

cs Příslovce   »   uz ergash gaplar

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [yuz]

ergash gaplar

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština uzbečtina Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy o------ h-c--q---on o____ - h___ q_____ o-d-n - h-c- q-c-o- ------------------- oldin - hech qachon 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? S---he-h--a-ho---e-----a bo--anm-si-? S__ h___ q_____ B_______ b___________ S-z h-c- q-c-o- B-r-i-d- b-l-a-m-s-z- ------------------------------------- Siz hech qachon Berlinda bolganmisiz? 0
Ne, ještě nikdy. Yoq hec--q-ch-n. Y__ h___ q______ Y-q h-c- q-c-o-. ---------------- Yoq hech qachon. 0
někdo – nikdo kim--r he-h -im k_____ h___ k__ k-m-i- h-c- k-m --------------- kimdir hech kim 0
Znáte tady někoho? B- -e--a---mn--ir ta--ys--m-? B_ y____ k_______ t__________ B- y-r-a k-m-i-i- t-n-y-i-m-? ----------------------------- Bu yerda kimnidir taniysizmi? 0
Ne, neznám tady nikoho. Y-‘---me-------r-- -e-h-----i -a-imay--n. Y____ m__ b_ y____ h___ k____ t__________ Y-‘-, m-n b- y-r-a h-c- k-m-i t-n-m-y-a-. ----------------------------------------- Yo‘q, men bu yerda hech kimni tanimayman. 0
ještě – už ne h--i-----d- --q h___ - e___ y__ h-l- - e-d- y-q --------------- hali - endi yoq 0
Zůstanete tady ještě dlouho? Bu--r---uzoq--aq--tu--s-z--? B_ e___ u___ v___ t_________ B- e-d- u-o- v-q- t-r-s-z-i- ---------------------------- Bu erda uzoq vaqt turasizmi? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Yoq,-m-- b- er-a--z-- ---m-yma-. Y___ m__ b_ e___ u___ q_________ Y-q- m-n b- e-d- u-o- q-l-a-m-n- -------------------------------- Yoq, men bu erda uzoq qolmayman. 0
ještě něco – už nic bosh-a-na--a-- -os--- -ec------a b_____ n____ - b_____ h___ n____ b-s-q- n-r-a - b-s-q- h-c- n-r-a -------------------------------- boshqa narsa - boshqa hech narsa 0
Chcete ještě něco k pití? Y--- -c-i-----i-t-y---mi? Y___ i_______ i__________ Y-n- i-h-m-i- i-t-y-i-m-? ------------------------- Yana ichimlik istaysizmi? 0
Ne, už nic nechci. Y--, --- bosh-- -----n-rs-----ohla--yman. Y___ m__ b_____ h___ n______ x___________ Y-q- m-n b-s-q- h-c- n-r-a-i x-h-a-a-m-n- ----------------------------------------- Yoq, men boshqa hech narsani xohlamayman. 0
už něco – ještě nic nimad-r-----li-he-- n---a n______ - h___ h___ n____ n-m-d-r - h-l- h-c- n-r-a ------------------------- nimadir - hali hech narsa 0
Jedl / jedla jste už něco? Si- -a-i--i--r nars- --d---iz-i? S__ h___ b____ n____ y__________ S-z h-l- b-r-r n-r-a y-d-n-i-m-? -------------------------------- Siz hali biror narsa yedingizmi? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Y--,---n hali--ec------a yema---. Y___ m__ h___ h___ n____ y_______ Y-q- m-n h-l- h-c- n-r-a y-m-d-m- --------------------------------- Yoq, men hali hech narsa yemadim. 0
ještě někdo – už nikdo bo-hq---i-o------di ---h-k-m b_____ b____ - e___ h___ k__ b-s-q- b-r-v - e-d- h-c- k-m ---------------------------- boshqa birov - endi hech kim 0
Chce ještě někdo kávu? Kim--- qah-a----a-d-? K_____ q____ i_______ K-m-i- q-h-a i-t-y-i- --------------------- Kimdir qahva istaydi? 0
Ne, už nikdo. Yo-,----i-h--- -im. Y___ e___ h___ k___ Y-q- e-d- h-c- k-m- ------------------- Yoq, endi hech kim. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 uzbečtina (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…