Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   uz biror narsani yoqtirmoq

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [etmish]

biror narsani yoqtirmoq

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština uzbečtina Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Che-ish-i---h-ay-i-mi? C________ x___________ C-e-i-h-i x-h-a-s-z-i- ---------------------- Chekishni xohlaysizmi? 0
Chcete si zatančit? Ra---a t-----h-- --h-a--i-m-? R_____ t________ h___________ R-q-g- t-s-i-h-i h-h-a-s-z-i- ----------------------------- Raqsga tushishni hohlaysizmi? 0
Chcete se projít? Pi-o----or---ni--o--ays-zm-? P_____ b_______ x___________ P-y-d- b-r-s-n- x-h-a-s-z-i- ---------------------------- Piyoda borishni xohlaysizmi? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Me--c--k-sh-i -o---ym-n. M__ c________ x_________ M-n c-e-i-h-i x-h-a-m-n- ------------------------ Men chekishni xohlayman. 0
Chceš cigaretu? Tamaki -stay--z-i? T_____ i__________ T-m-k- i-t-y-i-m-? ------------------ Tamaki istaysizmi? 0
Chce připálit. U -lovn- --h-a-di. U o_____ x________ U o-o-n- x-h-a-d-. ------------------ U olovni xohlaydi. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Men-i-hm--c-i-a-. M__ i____________ M-n i-h-o-c-i-a-. ----------------- Men ichmoqchiman. 0
Něco bych snědl / snědla. Men-ni-a-i------q----a-. M__ n______ y___________ M-n n-m-d-r y-m-q-h-m-n- ------------------------ Men nimadir yemoqchiman. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Men d-m --m-q--i--n. M__ d__ o___________ M-n d-m o-m-q-h-m-n- -------------------- Men dam olmoqchiman. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Si-------r n--sa--or-mo-chima-. S_____ b__ n____ s_____________ S-z-a- b-r n-r-a s-r-m-q-h-m-n- ------------------------------- Sizdan bir narsa soramoqchiman. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Si-d-n b----ar-- s--am--c---an. S_____ b__ n____ s_____________ S-z-a- b-r n-r-a s-r-m-q-h-m-n- ------------------------------- Sizdan bir narsa soramoqchiman. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Me---iz-i-b-r-- narsaga tak-------m-q-hi-a-. M__ s____ b____ n______ t_____ q____________ M-n s-z-i b-r-r n-r-a-a t-k-i- q-l-o-c-i-a-. -------------------------------------------- Men sizni biror narsaga taklif qilmoqchiman. 0
Co si přejete, prosím? il---os --ma i----siz i______ n___ i_______ i-t-m-s n-m- i-t-y-i- --------------------- iltimos nima istaysiz 0
Přejete si kávu? Ko-- i--mo-ch-m--iz? K___ i______________ K-f- i-h-o-c-i-i-i-? -------------------- Kofe ichmoqchimisiz? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Yoki bir----o-----oy-i-hmo-chimisiz? Y___ b__ p_____ c___ i______________ Y-k- b-r p-y-l- c-o- i-h-o-c-i-i-i-? ------------------------------------ Yoki bir piyola choy ichmoqchimisiz? 0
Chceme jet domů. B-z--yg--k------him-z. B__ u___ k____________ B-z u-g- k-t-o-c-i-i-. ---------------------- Biz uyga ketmoqchimiz. 0
Chcete zavolat taxi? ta--i -ohlays--mi t____ x__________ t-k-i x-h-a-s-z-i ----------------- taksi xohlaysizmi 0
Chtějí telefonovat. S---q-n---oq-------c---iz. S__ q_______ q____________ S-z q-n-i-o- q-l-o-c-i-i-. -------------------------- Siz qongiroq qilmoqchisiz. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 uzbečtina (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.