Konverzační příručka

cs Studium cizích jazyků   »   be Вывучаць замежныя мовы

23 [dvacet tři]

Studium cizích jazyků

Studium cizích jazyků

23 [дваццаць тры]

23 [dvatstsats’ try]

Вывучаць замежныя мовы

[Vyvuchats’ zamezhnyya movy]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Kde jste se naučil / naučila španělsky? Д-е--ы выв-чалі --пан-ку--мов-? Дзе Вы вывучалі іспанскую мову? Д-е В- в-в-ч-л- і-п-н-к-ю м-в-? ------------------------------- Дзе Вы вывучалі іспанскую мову? 0
D-e-V- -yvucha-і і-p-nsk--u-m-vu? Dze Vy vyvuchalі іspanskuyu movu? D-e V- v-v-c-a-і і-p-n-k-y- m-v-? --------------------------------- Dze Vy vyvuchalі іspanskuyu movu?
Mluvíte i portugalsky? Вы --ксама-вал-даец---арт---л-ск--? Вы таксама валодаеце партугальскай? В- т-к-а-а в-л-д-е-е п-р-у-а-ь-к-й- ----------------------------------- Вы таксама валодаеце партугальскай? 0
Vy ta-s-m------da-t-e -ar-ugal-s--y? Vy taksama valodaetse partugal’skay? V- t-k-a-a v-l-d-e-s- p-r-u-a-’-k-y- ------------------------------------ Vy taksama valodaetse partugal’skay?
Ano a umím i trochu italsky. Т-----шч- я---ошкі в-л--аю іт-ль----а-. Так, яшчэ я трошкі валодаю італьянскай. Т-к- я-ч- я т-о-к- в-л-д-ю і-а-ь-н-к-й- --------------------------------------- Так, яшчэ я трошкі валодаю італьянскай. 0
T--, y-----e-ya t---h-і va-oda---і-a-’--n-kay. Tak, yashche ya troshkі valodayu іtal’yanskay. T-k- y-s-c-e y- t-o-h-і v-l-d-y- і-a-’-a-s-a-. ---------------------------------------------- Tak, yashche ya troshkі valodayu іtal’yanskay.
Myslím, že mluvíte velmi dobře. Я лі-у- Вы -ел-м- -об---ра--а-ля-ц-. Я лічу, Вы вельмі добра размаўляеце. Я л-ч-, В- в-л-м- д-б-а р-з-а-л-е-е- ------------------------------------ Я лічу, Вы вельмі добра размаўляеце. 0
Ya-lіc-u,-V- ve-’m--d---a-----au-----ts-. Ya lіchu, Vy vel’mі dobra razmaulyayetse. Y- l-c-u- V- v-l-m- d-b-a r-z-a-l-a-e-s-. ----------------------------------------- Ya lіchu, Vy vel’mі dobra razmaulyayetse.
Jsou to docela podobné jazyky. М----да-ол- -а-об--я. Мовы даволі падобныя. М-в- д-в-л- п-д-б-ы-. --------------------- Мовы даволі падобныя. 0
Movy d--o-- p-d---y-a. Movy davolі padobnyya. M-v- d-v-l- p-d-b-y-a- ---------------------- Movy davolі padobnyya.
Mohu jim dobře rozumět. Я В---добра р--у---. Я Вас добра разумею. Я В-с д-б-а р-з-м-ю- -------------------- Я Вас добра разумею. 0
Y- Vas ----a razum-yu. Ya Vas dobra razumeyu. Y- V-s d-b-a r-z-m-y-. ---------------------- Ya Vas dobra razumeyu.
Ale mluvit a psát je těžké. Але-р-з-а------і п---ц--–-ця-ка. Але размаўляць і пісаць – цяжка. А-е р-з-а-л-ц- і п-с-ц- – ц-ж-а- -------------------------------- Але размаўляць і пісаць – цяжка. 0
Al--razm-u---ts’---pі-a-s- –--s-az-ka. Ale razmaulyats’ і pіsats’ – tsyazhka. A-e r-z-a-l-a-s- і p-s-t-’ – t-y-z-k-. -------------------------------------- Ale razmaulyats’ і pіsats’ – tsyazhka.
Pořád ještě dělám hodně chyb. Я-ра-лю--шчэ ш--т-п---л--. Я раблю яшчэ шмат памылак. Я р-б-ю я-ч- ш-а- п-м-л-к- -------------------------- Я раблю яшчэ шмат памылак. 0
Ya---b--- y---che-s---- p-myl-k. Ya rablyu yashche shmat pamylak. Y- r-b-y- y-s-c-e s-m-t p-m-l-k- -------------------------------- Ya rablyu yashche shmat pamylak.
Prosím opravujte mně stále. К--і -а-ка- -а--а---йц--м--е--а-ж--! Калі ласка, папраўляйце мяне заўжды! К-л- л-с-а- п-п-а-л-й-е м-н- з-ў-д-! ------------------------------------ Калі ласка, папраўляйце мяне заўжды! 0
K-l- la---,--ap-aul-ayt-e m--n- za-z--y! Kalі laska, papraulyaytse myane zauzhdy! K-l- l-s-a- p-p-a-l-a-t-e m-a-e z-u-h-y- ---------------------------------------- Kalі laska, papraulyaytse myane zauzhdy!
Vaše výslovnost je docela dobrá. У --с --лка---о-р-------ўлен--. У Вас цалкам добрае вымаўленне. У В-с ц-л-а- д-б-а- в-м-ў-е-н-. ------------------------------- У Вас цалкам добрае вымаўленне. 0
U V-s t--lk---d---a- vy-a-le-n-. U Vas tsalkam dobrae vymaulenne. U V-s t-a-k-m d-b-a- v-m-u-e-n-. -------------------------------- U Vas tsalkam dobrae vymaulenne.
Máte lehký přízvuk. У Ва-----а-- не-я-ік--а-цэ--. У Вас чуваць невялікі акцэнт. У В-с ч-в-ц- н-в-л-к- а-ц-н-. ----------------------------- У Вас чуваць невялікі акцэнт. 0
U-----ch--ats’ nev---і-- akt--n-. U Vas chuvats’ nevyalіkі aktsent. U V-s c-u-a-s- n-v-a-і-і a-t-e-t- --------------------------------- U Vas chuvats’ nevyalіkі aktsent.
Pozná se, odkud jste. Мо-н- пазн-ць---дку---Вы -рые----. Можна пазнаць, адкуль Вы прыехалі. М-ж-а п-з-а-ь- а-к-л- В- п-ы-х-л-. ---------------------------------- Можна пазнаць, адкуль Вы прыехалі. 0
M-zh-a --zna--’,-adku-------r-ek-a-і. Mozhna paznats’, adkul’ Vy pryekhalі. M-z-n- p-z-a-s-, a-k-l- V- p-y-k-a-і- ------------------------------------- Mozhna paznats’, adkul’ Vy pryekhalі.
Co je Vaše mateřština? Яка- -а-а-ро-----м-ва? Якая Ваша родная мова? Я-а- В-ш- р-д-а- м-в-? ---------------------- Якая Ваша родная мова? 0
Ya--ya--a-h--rod-a-a --v-? Yakaya Vasha rodnaya mova? Y-k-y- V-s-a r-d-a-a m-v-? -------------------------- Yakaya Vasha rodnaya mova?
Účastníte se jazykového kurzu? Вы ---х-д-і-е--оў--- курс-? Вы праходзіце моўныя курсы? В- п-а-о-з-ц- м-ў-ы- к-р-ы- --------------------------- Вы праходзіце моўныя курсы? 0
Vy-pr---o----se--o-ny----u---? Vy prakhodzіtse mounyya kursy? V- p-a-h-d-і-s- m-u-y-a k-r-y- ------------------------------ Vy prakhodzіtse mounyya kursy?
Podle čeho se učíte? З як-м падручн-к-м -ы--р---ец-? З якім падручнікам Вы працуеце? З я-і- п-д-у-н-к-м В- п-а-у-ц-? ------------------------------- З якім падручнікам Вы працуеце? 0
Z -ak-m ---ruc-nіka-----p--t--et-e? Z yakіm padruchnіkam Vy pratsuetse? Z y-k-m p-d-u-h-і-a- V- p-a-s-e-s-? ----------------------------------- Z yakіm padruchnіkam Vy pratsuetse?
Teď si nevzpomínám, jak se to jmenuje. Цяп---я н- -а-у ўзгад-ць- я--ё- --зыв-е-ц-. Цяпер я не магу ўзгадаць, як ён называецца. Ц-п-р я н- м-г- ў-г-д-ц-, я- ё- н-з-в-е-ц-. ------------------------------------------- Цяпер я не магу ўзгадаць, як ён называецца. 0
Tsy-pe--ya--- -agu ---adat--,--a- -o----z-v----ts-. Tsyaper ya ne magu uzgadats’, yak yon nazyvaetstsa. T-y-p-r y- n- m-g- u-g-d-t-’- y-k y-n n-z-v-e-s-s-. --------------------------------------------------- Tsyaper ya ne magu uzgadats’, yak yon nazyvaetstsa.
Ne a ne si vzpomenout na ten název. Я--е-м-гу-ў-г-д-ц--на-в- па----ні--. Я не магу ўзгадаць назву падручніка. Я н- м-г- ў-г-д-ц- н-з-у п-д-у-н-к-. ------------------------------------ Я не магу ўзгадаць назву падручніка. 0
Ya n--m----u--ada-s’-nazvu -adr---nі--. Ya ne magu uzgadats’ nazvu padruchnіka. Y- n- m-g- u-g-d-t-’ n-z-u p-d-u-h-і-a- --------------------------------------- Ya ne magu uzgadats’ nazvu padruchnіka.
Zapomněl / zapomněla jsem to. Я яе-з--ыў. Я яе забыў. Я я- з-б-ў- ----------- Я яе забыў. 0
Y- -ay- -aby-. Ya yaye zabyu. Y- y-y- z-b-u- -------------- Ya yaye zabyu.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Germánské jazyky

Germánské jazyky patří k indoevropské jazykové rodině. Pro tuto jazykovou skupinu jsou charakteristické fonologické znaky. Od jiných jazyků se tedy liší rozdíly ve fonologii. Existuje zhruba 15 germánských jazyků. Mateřským jazykem jsou pro 500 miliónů lidí na světě. Přesný počet jednotlivých jazyků lze určit jen stěží. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Nejvýznamnějším germánským jazykem je angličtina. Na celém světě je mateřským jazykem pro 350 miliónů lidí. Po ní následuje němčina a nizozemština. Germánské jazyky se dělí do různých skupin. Jsou to severogermánské, západogermánské a východogermánské jazyky. Severogermánské jazyky jsou jazyky skandinávské. Angličtina, němčina a nizozemština patří do západogermánských jazyků. Všechny východogermánské jazyky vymřely. Patřila sem například gótština. Kolonizací došlo k rozšíření germánských jazyků do celého světa. Proto se nizozemsky dorozumíte i v Karibiku a v Jižní Africe. Všechny germánské jazyky mají společné kořeny. To, zda existoval jednotný prajazyk, není jisté. Kromě toho existuje pouze velmi málo starých germánských textů. Na rozdíl od románských jazyků neexistují téměř žádné zdroje. Výzkum germánských jazyků je proto obtížnější. Také o kultuře Germánů toho víme relativně málo. Národy Germánů nebyly jednotné. Neexistovala proto společná identita. Věda musela čerpat z cizích zdrojů. Nebýt Řeků a Římanů věděli bychom o Germánech pouze velmi málo!