Konverzační příručka

cs Části těla   »   be Часткі цела

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [пяцьдзесят восем]

58 [pyats’dzesyat vosem]

Часткі цела

[Chastkі tsela]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Я мал---м-ж--н-. Я м____ м_______ Я м-л-ю м-ж-ы-у- ---------------- Я малюю мужчыну. 0
Y--malyuyu-----chy--. Y_ m______ m_________ Y- m-l-u-u m-z-c-y-u- --------------------- Ya malyuyu muzhchynu.
Nejdříve hlavu. Сп-чатку-г----у. С_______ г______ С-а-а-к- г-л-в-. ---------------- Спачатку галаву. 0
Sp--h-t-- -a---u. S________ g______ S-a-h-t-u g-l-v-. ----------------- Spachatku galavu.
Ten muž má na sobě klobouk. У-му-чыны--а-гал--е--а---юш. У м______ н_ г_____ к_______ У м-ж-ы-ы н- г-л-в- к-п-л-ш- ---------------------------- У мужчыны на галаве капялюш. 0
U m-zh--yn-----gal-ve---p-----s-. U m________ n_ g_____ k__________ U m-z-c-y-y n- g-l-v- k-p-a-y-s-. --------------------------------- U muzhchyny na galave kapyalyush.
Jeho vlasy nejsou vidět. В---с-- не----на. В______ н_ б_____ В-л-с-ў н- б-ч-а- ----------------- Валасоў не бачна. 0
V-l------e---c--a. V______ n_ b______ V-l-s-u n- b-c-n-. ------------------ Valasou ne bachna.
Ani jeho uši nejsou vidět. Ву--й-такса----е-бачна. В____ т______ н_ б_____ В-ш-й т-к-а-а н- б-ч-а- ----------------------- Вушэй таксама не бачна. 0
V--h---ta--am---e ba----. V_____ t______ n_ b______ V-s-e- t-k-a-a n- b-c-n-. ------------------------- Vushey taksama ne bachna.
Ani jeho záda nejsou vidět. С-і-у-т--сама не -а-н-. С____ т______ н_ б_____ С-і-у т-к-а-а н- б-ч-а- ----------------------- Спіну таксама не бачна. 0
Spі-u ---sa-a n- b-c---. S____ t______ n_ b______ S-і-u t-k-a-a n- b-c-n-. ------------------------ Spіnu taksama ne bachna.
Nakreslím mu oči a ústa. Я-ма---------і --т. Я м____ в___ і р___ Я м-л-ю в-ч- і р-т- ------------------- Я малюю вочы і рот. 0
Ya-m---uy- v-ch- і-r--. Y_ m______ v____ і r___ Y- m-l-u-u v-c-y і r-t- ----------------------- Ya malyuyu vochy і rot.
Ten muž tančí a směje se. Мужч----танцуе-і--мяе---. М______ т_____ і с_______ М-ж-ы-а т-н-у- і с-я-ц-а- ------------------------- Мужчына танцуе і смяецца. 0
M------n--tan--u- і-s----e-st--. M________ t______ і s___________ M-z-c-y-a t-n-s-e і s-y-y-t-t-a- -------------------------------- Muzhchyna tantsue і smyayetstsa.
Ten muž má dlouhý nos. У муж---ы -о--- нос. У м______ д____ н___ У м-ж-ы-ы д-ў-і н-с- -------------------- У мужчыны доўгі нос. 0
U--u-hc-yn- -o--і--os. U m________ d____ n___ U m-z-c-y-y d-u-і n-s- ---------------------- U muzhchyny dougі nos.
V rukou drží hůl. Ён--яс----р-ка---а---. Ё_ н___ ў р____ п_____ Ё- н-с- ў р-к-х п-л-у- ---------------------- Ён нясе ў руках палку. 0
En--y-s--- --k----pa---. E_ n____ u r_____ p_____ E- n-a-e u r-k-k- p-l-u- ------------------------ En nyase u rukakh palku.
Kolem krku má také šálu. У --о--------ы-ша--к-ва----ш-і. У я__ п_______ ш____ в____ ш___ У я-о п-в-з-н- ш-л-к в-к-л ш-і- ------------------------------- У яго павязаны шалік вакол шыі. 0
U-y-g-----yaz-ny--hal-- v-ko--shyі. U y___ p________ s_____ v____ s____ U y-g- p-v-a-a-y s-a-і- v-k-l s-y-. ----------------------------------- U yago pavyazany shalіk vakol shyі.
Je zima a je chladno. Ця-е- з-ма і----ад--. Ц____ з___ і х_______ Ц-п-р з-м- і х-л-д-а- --------------------- Цяпер зіма і холадна. 0
Tsyap-- z-m----kh--adna. T______ z___ і k________ T-y-p-r z-m- і k-o-a-n-. ------------------------ Tsyaper zіma і kholadna.
Jeho paže jsou silné. Рук- -о-ныя. Р___ м______ Р-к- м-ц-ы-. ------------ Рукі моцныя. 0
R-k---o-s---a. R___ m________ R-k- m-t-n-y-. -------------- Rukі motsnyya.
I jeho nohy jsou silné. Н--і---кс-м- -оц-ыя. Н___ т______ м______ Н-г- т-к-а-а м-ц-ы-. -------------------- Ногі таксама моцныя. 0
N--і----sam- ---sn-ya. N___ t______ m________ N-g- t-k-a-a m-t-n-y-. ---------------------- Nogі taksama motsnyya.
Ten muž je ze sněhu. М--ч-на -а снег-. М______ с_ с_____ М-ж-ы-а с- с-е-у- ----------------- Мужчына са снегу. 0
Muzhc---- sa -n--u. M________ s_ s_____ M-z-c-y-a s- s-e-u- ------------------- Muzhchyna sa snegu.
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Ён-н------ц--штан-ў-і паліто. Ё_ н_ н_____ ш_____ і п______ Ё- н- н-с-ц- ш-а-о- і п-л-т-. ----------------------------- Ён не носіць штаноў і паліто. 0
En-n----s-ts---h--no--і --l---. E_ n_ n______ s______ і p______ E- n- n-s-t-’ s-t-n-u і p-l-t-. ------------------------------- En ne nosіts’ shtanou і palіto.
Ale nemrzne. Але м-жчына -е замя-з-е. А__ м______ н_ з________ А-е м-ж-ы-а н- з-м-р-а-. ------------------------ Але мужчына не замярзае. 0
Al--m-zh------n- z--------. A__ m________ n_ z_________ A-e m-z-c-y-a n- z-m-a-z-e- --------------------------- Ale muzhchyna ne zamyarzae.
Je to sněhulák. Ён-- -не-а-ік. Ё_ – с________ Ё- – с-е-а-і-. -------------- Ён – снегавік. 0
E- –-sn---vі-. E_ – s________ E- – s-e-a-і-. -------------- En – snegavіk.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...