Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   be У рэстаране 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [трыццаць]

30 [trytstsats’]

У рэстаране 2

U restarane 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Калі----к-----лян-- --лыч-ага-сок-! К___ л_____ ш______ я________ с____ К-л- л-с-а- ш-л-н-у я-л-ч-а-а с-к-! ----------------------------------- Калі ласка, шклянку яблычнага соку! 0
Ka-- -as-a, shkl-------a-lychn--a so--! K___ l_____ s________ y__________ s____ K-l- l-s-a- s-k-y-n-u y-b-y-h-a-a s-k-! --------------------------------------- Kalі laska, shklyanku yablychnaga soku!
Limonádu, prosím. К--і---с-а- ---ян-у---м----у! К___ л_____ ш______ л________ К-л- л-с-а- ш-л-н-у л-м-н-д-! ----------------------------- Калі ласка, шклянку ліманаду! 0
K--і-laska- -h--yanku-lіma----! K___ l_____ s________ l________ K-l- l-s-a- s-k-y-n-u l-m-n-d-! ------------------------------- Kalі laska, shklyanku lіmanadu!
Rajčatovou šťávu, prosím. К----ла-ка,-ш--янку ---ат--га-с---! К___ л_____ ш______ т________ с____ К-л- л-с-а- ш-л-н-у т-м-т-а-а с-к-! ----------------------------------- Калі ласка, шклянку таматнага соку! 0
K-----as--, s-k-y--k- tama---ga-so-u! K___ l_____ s________ t________ s____ K-l- l-s-a- s-k-y-n-u t-m-t-a-a s-k-! ------------------------------------- Kalі laska, shklyanku tamatnaga soku!
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Я---це--бы-/--а-е-а-б----ліх---р-о-ага ----. Я х____ б_ / х_____ б_ к____ ч________ в____ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- к-л-х ч-р-о-а-а в-н-. -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы келіх чырвонага віна. 0
Ya-kha------y-/ k--t-----b--k--іkh-ch-----ag----n-. Y_ k______ b_ / k_______ b_ k_____ c_________ v____ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- k-l-k- c-y-v-n-g- v-n-. --------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by kelіkh chyrvonaga vіna.
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Я х---- -ы-/ --цел- бы--е----б-л-га-ві--. Я х____ б_ / х_____ б_ к____ б_____ в____ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- к-л-х б-л-г- в-н-. ----------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы келіх белага віна. 0
Ya k-a-seu -- --k--tse-a-----el-k- ---aga vі-a. Y_ k______ b_ / k_______ b_ k_____ b_____ v____ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- k-l-k- b-l-g- v-n-. ----------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by kelіkh belaga vіna.
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Я-х-цеў-б- --х-ц-л---- -у-э--ку--ам-а--ка-а. Я х____ б_ / х_____ б_ б_______ ш___________ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- б-т-л-к- ш-м-а-с-а-а- -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы бутэльку шампанскага. 0
Y----a-seu-by /-k--ts----by ------k- -hamp--s--g-. Y_ k______ b_ / k_______ b_ b_______ s____________ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- b-t-l-k- s-a-p-n-k-g-. -------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by butel’ku shampanskaga.
Máš rád ryby? Т--л-бі- рыбу? Т_ л____ р____ Т- л-б-ш р-б-? -------------- Ты любіш рыбу? 0
Ty -y-b--h ---u? T_ l______ r____ T- l-u-і-h r-b-? ---------------- Ty lyubіsh rybu?
Máš rád hovězí maso? Т- -юбіш-ялав--ы-у? Т_ л____ я_________ Т- л-б-ш я-а-і-ы-у- ------------------- Ты любіш ялавічыну? 0
T--ly---s--y---v-c-ynu? T_ l______ y___________ T- l-u-і-h y-l-v-c-y-u- ----------------------- Ty lyubіsh yalavіchynu?
Máš rád vepřové maso? Т--лю-і- -ві--н-? Т_ л____ с_______ Т- л-б-ш с-і-і-у- ----------------- Ты любіш свініну? 0
Ty l---і-- -vі----? T_ l______ s_______ T- l-u-і-h s-і-і-u- ------------------- Ty lyubіsh svіnіnu?
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Я-х---- б--- --ц-ла------о-н--уд-- -ез мяса. Я х____ б_ / х_____ б_ ш__________ б__ м____ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ш-о-н-б-д-ь б-з м-с-. -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы што-небудзь без мяса. 0
Y- -hat--u -y /-kha-s-l------hto--eb---- b-z----s-. Y_ k______ b_ / k_______ b_ s___________ b__ m_____ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- s-t---e-u-z- b-z m-a-a- --------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by shto-nebudz’ bez myasa.
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Я--а-еў-б-----аце---бы -а----у-- ----дніны. Я х____ б_ / х_____ б_ з______ з г_________ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- з-к-с-у з г-р-д-і-ы- ------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы закуску з гародніны. 0
Ya----ts----y-- k-ats-la-b- za-u--u z -a--d----. Y_ k______ b_ / k_______ b_ z______ z g_________ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- z-k-s-u z g-r-d-і-y- ------------------------------------------------ Ya khatseu by / khatsela by zakusku z garodnіny.
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Я --ц-ў б- / хац-ла--ы ----н---дз-, --о -ож---х-т----р--а--в---. Я х____ б_ / х_____ б_ ш___________ ш__ м____ х____ п___________ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ш-о-н-б-д-ь- ш-о м-ж-а х-т-а п-ы-а-а-а-ь- ---------------------------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы што-небудзь, што можна хутка прыгатаваць. 0
Ya kh--s-u b- - kh---e-a-by--h-----b--z-, -hto-m---n--k--tka pr---tav-t--. Y_ k______ b_ / k_______ b_ s____________ s___ m_____ k_____ p____________ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- s-t---e-u-z-, s-t- m-z-n- k-u-k- p-y-a-a-a-s-. -------------------------------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by shto-nebudz’, shto mozhna khutka prygatavats’.
Chcete to s rýží? В-м п-д--ь--э-а з -ысам? В__ п_____ г___ з р_____ В-м п-д-ц- г-т- з р-с-м- ------------------------ Вам падаць гэта з рысам? 0
V-m-pa-ats’-g-t- z-rysa-? V__ p______ g___ z r_____ V-m p-d-t-’ g-t- z r-s-m- ------------------------- Vam padats’ geta z rysam?
Chcete to s těstovinama? В-- п--ац- г--а-з локш----? В__ п_____ г___ з л________ В-м п-д-ц- г-т- з л-к-ы-а-? --------------------------- Вам падаць гэта з локшынай? 0
Va--pad--s’ geta-z lok----ay? V__ p______ g___ z l_________ V-m p-d-t-’ g-t- z l-k-h-n-y- ----------------------------- Vam padats’ geta z lokshynay?
Chcete to s bramborami? В-м--ада-ь -э---- --л--а-? В__ п_____ г___ з б_______ В-м п-д-ц- г-т- з б-л-б-й- -------------------------- Вам падаць гэта з бульбай? 0
Vam-pad-t-’--e-- ------b-y? V__ p______ g___ z b_______ V-m p-d-t-’ g-t- z b-l-b-y- --------------------------- Vam padats’ geta z bul’bay?
To mi nechutná. Г--а-н--ма--а. Г___ н________ Г-т- н-с-а-н-. -------------- Гэта нясмачна. 0
Ge-a-n----a-hn-. G___ n__________ G-t- n-a-m-c-n-. ---------------- Geta nyasmachna.
To jídlo je studené. Е-а-ха-о--ая. Е__ х________ Е-а х-л-д-а-. ------------- Ежа халодная. 0
E--a --alo--ay-. E___ k__________ E-h- k-a-o-n-y-. ---------------- Ezha khalodnaya.
To jsem si neobjednal / neobjednala. Я-г-т--а -- --ка--аў --н----ка--ала. Я г_____ н_ з_______ / н_ з_________ Я г-т-г- н- з-к-з-а- / н- з-к-з-а-а- ------------------------------------ Я гэтага не заказваў / не заказвала. 0
Y----taga--e-za-azv-u-- n- -akaz--l-. Y_ g_____ n_ z_______ / n_ z_________ Y- g-t-g- n- z-k-z-a- / n- z-k-z-a-a- ------------------------------------- Ya getaga ne zakazvau / ne zakazvala.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!