Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   be Родны склон

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [дзевяноста дзевяць]

99 [dzevyanosta dzevyats’]

Родны склон

[Rodny sklon]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně к-т-маёй---б---кі кот маёй сяброўкі к-т м-ё- с-б-о-к- ----------------- кот маёй сяброўкі 0
ko-----y s--b-o-kі kot maey syabroukі k-t m-e- s-a-r-u-і ------------------ kot maey syabroukі
pes mého přítele саб--а-ма-г- сябра сабака майго сябра с-б-к- м-й-о с-б-а ------------------ сабака майго сябра 0
s---ka m-y----y---a sabaka maygo syabra s-b-k- m-y-o s-a-r- ------------------- sabaka maygo syabra
hračky mých dětí цацк--ма-х -з--ей цацкі маіх дзяцей ц-ц-і м-і- д-я-е- ----------------- цацкі маіх дзяцей 0
ts-t----m-іk-----at-ey tsatskі maіkh dzyatsey t-a-s-і m-і-h d-y-t-e- ---------------------- tsatskі maіkh dzyatsey
To je plášť mého kolegy. Гэ-- -а---- -а-го-к----і. Гэта паліто майго калегі. Г-т- п-л-т- м-й-о к-л-г-. ------------------------- Гэта паліто майго калегі. 0
Ge-- ----t--m---- kalegі. Geta palіto maygo kalegі. G-t- p-l-t- m-y-o k-l-g-. ------------------------- Geta palіto maygo kalegі.
To je auto mé kolegyně. Гэта ---ам-бі-ь-ма---к-ле-і. Гэта аўтамабіль маёй калегі. Г-т- а-т-м-б-л- м-ё- к-л-г-. ---------------------------- Гэта аўтамабіль маёй калегі. 0
G----aut-m------m--y -a-e--. Geta autamabіl’ maey kalegі. G-t- a-t-m-b-l- m-e- k-l-g-. ---------------------------- Geta autamabіl’ maey kalegі.
To je práce mých kolegů. Гэта-р-бо----а-х кал-г. Гэта работа маіх калег. Г-т- р-б-т- м-і- к-л-г- ----------------------- Гэта работа маіх калег. 0
G--a -ab-t---a--h-ka-e-. Geta rabota maіkh kaleg. G-t- r-b-t- m-і-h k-l-g- ------------------------ Geta rabota maіkh kaleg.
Knoflík u košile je utržený. Г---к-а--к-ш--- --а--аўс-. Гузік ад кашулі адарваўся. Г-з-к а- к-ш-л- а-а-в-ў-я- -------------------------- Гузік ад кашулі адарваўся. 0
G-zі- ----as-ulі-a-----usya. Guzіk ad kashulі adarvausya. G-z-k a- k-s-u-і a-a-v-u-y-. ---------------------------- Guzіk ad kashulі adarvausya.
Klíč od garáže je pryč. К--- -д-г--а----ра-а-. Ключ ад гаража прапаў. К-ю- а- г-р-ж- п-а-а-. ---------------------- Ключ ад гаража прапаў. 0
Klyuch a--gara-h- -rap-u. Klyuch ad garazha prapau. K-y-c- a- g-r-z-a p-a-a-. ------------------------- Klyuch ad garazha prapau.
Vedoucího počítač je rozbitý. К-мп’-т-р--а----н--а--яспра-н-. Камп’ютэр начальніка няспраўны. К-м-’-т-р н-ч-л-н-к- н-с-р-ў-ы- ------------------------------- Камп’ютэр начальніка няспраўны. 0
K-m-----er--ach--’--k- n-a--ra-n-. Kamp’yuter nachal’nіka nyasprauny. K-m-’-u-e- n-c-a-’-і-a n-a-p-a-n-. ---------------------------------- Kamp’yuter nachal’nіka nyasprauny.
Kdo jsou rodiče té dívky? Хт- --ц--і д-я--ынкі? Хто бацькі дзяўчынкі? Х-о б-ц-к- д-я-ч-н-і- --------------------- Хто бацькі дзяўчынкі? 0
Khto--at-’-і ---au--yn-і? Khto bats’kі dzyauchynkі? K-t- b-t-’-і d-y-u-h-n-і- ------------------------- Khto bats’kі dzyauchynkі?
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? Я--м-е -р--с-і -а--о-а-яе-б---коў? Як мне прайсці да дома яе бацькоў? Я- м-е п-а-с-і д- д-м- я- б-ц-к-ў- ---------------------------------- Як мне прайсці да дома яе бацькоў? 0
Ya--m-e--r-y-t-і d---o-- y-----a-s-ko-? Yak mne praystsі da doma yaye bats’kou? Y-k m-e p-a-s-s- d- d-m- y-y- b-t-’-o-? --------------------------------------- Yak mne praystsі da doma yaye bats’kou?
Ten dům stojí na konci této ulice. До- -та-ць --к--ц- ву--ц-. Дом стаіць у канцы вуліцы. Д-м с-а-ц- у к-н-ы в-л-ц-. -------------------------- Дом стаіць у канцы вуліцы. 0
Do---t--ts- u-k--t-y -ul--sy. Dom staіts’ u kantsy vulіtsy. D-m s-a-t-’ u k-n-s- v-l-t-y- ----------------------------- Dom staіts’ u kantsy vulіtsy.
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? Я--назы---цца ст---ц- ----ц----? Як называецца сталіца Швейцарыі? Я- н-з-в-е-ц- с-а-і-а Ш-е-ц-р-і- -------------------------------- Як называецца сталіца Швейцарыі? 0
Yak n--yv---s-s- s--l--sa Sh-e-tsaryі? Yak nazyvaetstsa stalіtsa Shveytsaryі? Y-k n-z-v-e-s-s- s-a-і-s- S-v-y-s-r-і- -------------------------------------- Yak nazyvaetstsa stalіtsa Shveytsaryі?
Jak se jmenuje ta kniha? Як-я --з-а-ў г---й -н-гі? Якая назва ў гэтай кнігі? Я-а- н-з-а ў г-т-й к-і-і- ------------------------- Якая назва ў гэтай кнігі? 0
Yak-ya--a-v- --g-ta--knіgі? Yakaya nazva u getay knіgі? Y-k-y- n-z-a u g-t-y k-і-і- --------------------------- Yakaya nazva u getay knіgі?
Jak se jmenují sousedovic děti? Я------ь-дзяцей-су-е-зяў? Як зваць дзяцей суседзяў? Я- з-а-ь д-я-е- с-с-д-я-? ------------------------- Як зваць дзяцей суседзяў? 0
Y-k-zv--s- d---ts-- s-s--zyau? Yak zvats’ dzyatsey susedzyau? Y-k z-a-s- d-y-t-e- s-s-d-y-u- ------------------------------ Yak zvats’ dzyatsey susedzyau?
Kdy mají děti prázdniny? Кал- -----ц-- буд-ць--к---н-- к-----л-? Калі ў дзяцей будуць школьныя канікулы? К-л- ў д-я-е- б-д-ц- ш-о-ь-ы- к-н-к-л-? --------------------------------------- Калі ў дзяцей будуць школьныя канікулы? 0
Kalі ----yatse- -udu--’ ---o---y-- --n-k---? Kalі u dzyatsey buduts’ shkol’nyya kanіkuly? K-l- u d-y-t-e- b-d-t-’ s-k-l-n-y- k-n-k-l-? -------------------------------------------- Kalі u dzyatsey buduts’ shkol’nyya kanіkuly?
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? Калі --д-кт-ра-га-зі-- п-ы--у? Калі ў доктара гадзіны прыёму? К-л- ў д-к-а-а г-д-і-ы п-ы-м-? ------------------------------ Калі ў доктара гадзіны прыёму? 0
Ka---u -ok-------dzіn- p-y-m-? Kalі u doktara gadzіny pryemu? K-l- u d-k-a-a g-d-і-y p-y-m-? ------------------------------ Kalі u doktara gadzіny pryemu?
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? Я--я-гад-ін--прац----зея? Якія гадзіны працы музея? Я-і- г-д-і-ы п-а-ы м-з-я- ------------------------- Якія гадзіны працы музея? 0
Y-kі---g-d--n- p-at-- -uz---? Yakіya gadzіny pratsy muzeya? Y-k-y- g-d-і-y p-a-s- m-z-y-? ----------------------------- Yakіya gadzіny pratsy muzeya?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!