Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   be Прыналежныя займеннікі 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шэсцьдзесят сем]

67 [shests’dzesyat sem]

Прыналежныя займеннікі 2

Prynalezhnyya zaymennіkі 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
brýle аку-яры а______ а-у-я-ы ------- акуляры 0
akulyary a_______ a-u-y-r- -------- akulyary
Zapomněl své brýle. Ён з--ы- -----ак--яры. Ё_ з____ с___ а_______ Ё- з-б-ў с-а- а-у-я-ы- ---------------------- Ён забыў свае акуляры. 0
En--abyu----- a---y-ry. E_ z____ s___ a________ E- z-b-u s-a- a-u-y-r-. ----------------------- En zabyu svae akulyary.
Kdepak jsou jeho brýle? Дз- ж--го---ул---? Д__ ж я__ а_______ Д-е ж я-о а-у-я-ы- ------------------ Дзе ж яго акуляры? 0
D-e--h --g------ya--? D__ z_ y___ a________ D-e z- y-g- a-u-y-r-? --------------------- Dze zh yago akulyary?
hodinky / hodiny га-з-нн-к г________ г-д-і-н-к --------- гадзіннік 0
gadzіn-іk g________ g-d-і-n-k --------- gadzіnnіk
Jeho hodinky jsou rozbité. Яго---дзін--- -л-м----. Я__ г________ з________ Я-о г-д-і-н-к з-а-а-с-. ----------------------- Яго гадзіннік зламаўся. 0
Yag- gadzіnn-k ---maus--. Y___ g________ z_________ Y-g- g-d-і-n-k z-a-a-s-a- ------------------------- Yago gadzіnnіk zlamausya.
Hodiny visí na stěně. Га-з-ннік в-сіць-на-сц-не. Г________ в_____ н_ с_____ Г-д-і-н-к в-с-ц- н- с-я-е- -------------------------- Гадзіннік вісіць на сцяне. 0
Gad-іn--k ----ts- -- sts--ne. G________ v______ n_ s_______ G-d-і-n-k v-s-t-’ n- s-s-a-e- ----------------------------- Gadzіnnіk vіsіts’ na stsyane.
pas п-шп--т п______ п-ш-а-т ------- пашпарт 0
p---part p_______ p-s-p-r- -------- pashpart
Ztratil svůj pas. Ё---губ-ў с-ой-п-шп-р-. Ё_ з_____ с___ п_______ Ё- з-у-і- с-о- п-ш-а-т- ----------------------- Ён згубіў свой пашпарт. 0
E- zgubіu ---y pa--par-. E_ z_____ s___ p________ E- z-u-і- s-o- p-s-p-r-. ------------------------ En zgubіu svoy pashpart.
Kde je jeho pas? Дзе-ж яг--паш-арт? Д__ ж я__ п_______ Д-е ж я-о п-ш-а-т- ------------------ Дзе ж яго пашпарт? 0
Dz---- y-g---as--a--? D__ z_ y___ p________ D-e z- y-g- p-s-p-r-? --------------------- Dze zh yago pashpart?
ona – její (svůj / svoje] я-ы-–--х я__ – і_ я-ы – і- -------- яны – іх 0
y-n- – іkh y___ – і__ y-n- – і-h ---------- yany – іkh
Ty děti nemohou najít své rodiče. Д-е-- -е мо-уц- з-а---і -в--х ба-ь---. Д____ н_ м_____ з______ с____ б_______ Д-е-і н- м-г-ц- з-а-с-і с-а-х б-ц-к-ў- -------------------------------------- Дзеці не могуць знайсці сваіх бацькоў. 0
Dz-tsі ne --g-t-- -n-ys-----vaі---b-t-’ko-. D_____ n_ m______ z_______ s_____ b________ D-e-s- n- m-g-t-’ z-a-s-s- s-a-k- b-t-’-o-. ------------------------------------------- Dzetsі ne moguts’ znaystsі svaіkh bats’kou.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Але вос- і---ь іх ---ьк-! А__ в___ і____ і_ б______ А-е в-с- і-у-ь і- б-ц-к-! ------------------------- Але вось ідуць іх бацькі! 0
A-e -os- ---------h-ba----і! A__ v___ і_____ і__ b_______ A-e v-s- і-u-s- і-h b-t-’-і- ---------------------------- Ale vos’ іduts’ іkh bats’kі!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje] В- ---аш В_ – В__ В- – В-ш -------- Вы – Ваш 0
V--– -ash V_ – V___ V- – V-s- --------- Vy – Vash
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Як-п-а-ш-а-Ва-а ---з-ка,-с-ад-- ---е-? Я_ п______ В___ п_______ с_____ М_____ Я- п-а-ш-а В-ш- п-е-д-а- с-а-а- М-л-р- -------------------------------------- Як прайшла Ваша паездка, спадар Мюлер? 0
Y-k p---shla--a-ha -ae--ka- -pad-r----l-r? Y__ p_______ V____ p_______ s_____ M______ Y-k p-a-s-l- V-s-a p-e-d-a- s-a-a- M-u-e-? ------------------------------------------ Yak prayshla Vasha paezdka, spadar Myuler?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Д-е-------онк---с-ада--Мюл-р? Д__ В___ ж_____ с_____ М_____ Д-е В-ш- ж-н-а- с-а-а- М-л-р- ----------------------------- Дзе Ваша жонка, спадар Мюлер? 0
Dze--a--a---o-k-,-spad-- -y--er? D__ V____ z______ s_____ M______ D-e V-s-a z-o-k-, s-a-a- M-u-e-? -------------------------------- Dze Vasha zhonka, spadar Myuler?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje] В- ----ш В_ – В__ В- – В-ш -------- Вы – Ваш 0
V-----ash V_ – V___ V- – V-s- --------- Vy – Vash
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Я--п--йшла Ваш- -а--дк-------ар--я---і-? Я_ п______ В___ п_______ с________ Ш____ Я- п-а-ш-а В-ш- п-е-д-а- с-а-а-ы-я Ш-і-? ---------------------------------------- Як прайшла Ваша паездка, спадарыня Шміт? 0
Y-- -rayshla-V--ha---e----,--pada-y-y- Sh-іt? Y__ p_______ V____ p_______ s_________ S_____ Y-k p-a-s-l- V-s-a p-e-d-a- s-a-a-y-y- S-m-t- --------------------------------------------- Yak prayshla Vasha paezdka, spadarynya Shmіt?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Дзе---- муж, --адарын- ----? Д__ В__ м___ с________ Ш____ Д-е В-ш м-ж- с-а-а-ы-я Ш-і-? ---------------------------- Дзе Ваш муж, спадарыня Шміт? 0
Dze --sh m-z-,--pada-yn-a-Shm--? D__ V___ m____ s_________ S_____ D-e V-s- m-z-, s-a-a-y-y- S-m-t- -------------------------------- Dze Vash muzh, spadarynya Shmіt?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!