Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   be Задаваць пытанні 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шэсцьдзесят два]

62 [shests’dzesyat dva]

Задаваць пытанні 1

Zadavats’ pytannі 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
učit se в-ч--ца в______ в-ч-ц-а ------- вучыцца 0
vu---t---a v_________ v-c-y-s-s- ---------- vuchytstsa
Učí se žáci hodně? Ву--і-в-чац-а-ш-ат? В____ в______ ш____ В-ч-і в-ч-ц-а ш-а-? ------------------- Вучні вучацца шмат? 0
Vu---- vu-----t-a --mat? V_____ v_________ s_____ V-c-n- v-c-a-s-s- s-m-t- ------------------------ Vuchnі vuchatstsa shmat?
Ne, učí se málo. Н-, яны--уча-ц---ала. Н__ я__ в______ м____ Н-, я-ы в-ч-ц-а м-л-. --------------------- Не, яны вучацца мала. 0
N---y--y ----at-tsa m-la. N__ y___ v_________ m____ N-, y-n- v-c-a-s-s- m-l-. ------------------------- Ne, yany vuchatstsa mala.
ptát se пыта-ь п_____ п-т-ц- ------ пытаць 0
p-tat-’ p______ p-t-t-’ ------- pytats’
Ptáte se často učitele? Вы--аст- пы-а--- -а--а-н-ка? В_ ч____ п______ н__________ В- ч-с-а п-т-е-е н-с-а-н-к-? ---------------------------- Вы часта пытаеце настаўніка? 0
V- -has---pyt--t-- nas-a-nі-a? V_ c_____ p_______ n__________ V- c-a-t- p-t-e-s- n-s-a-n-k-? ------------------------------ Vy chasta pytaetse nastaunіka?
Ne, neptám se ho často. Не- --п--аю--го няча--а. Н__ я п____ я__ н_______ Н-, я п-т-ю я-о н-ч-с-а- ------------------------ Не, я пытаю яго нячаста. 0
N-, y- -yt-yu-ya-o ------s-a. N__ y_ p_____ y___ n_________ N-, y- p-t-y- y-g- n-a-h-s-a- ----------------------------- Ne, ya pytayu yago nyachasta.
odpovídat ад---в--ь а________ а-к-з-а-ь --------- адказваць 0
adkazv---’ a_________ a-k-z-a-s- ---------- adkazvats’
Odpovězte, prosím. Адк--в-йц-,-к--і----ка. А__________ к___ л_____ А-к-з-а-ц-, к-л- л-с-а- ----------------------- Адказвайце, калі ласка. 0
Ad----a-ts-----lі l--ka. A___________ k___ l_____ A-k-z-a-t-e- k-l- l-s-a- ------------------------ Adkazvaytse, kalі laska.
Odpovídám. Я--д-азв-ю. Я а________ Я а-к-з-а-. ----------- Я адказваю. 0
Y--ad-a-----. Y_ a_________ Y- a-k-z-a-u- ------------- Ya adkazvayu.
pracovat прац-ва-ь п________ п-а-а-а-ь --------- працаваць 0
prat-av-t-’ p__________ p-a-s-v-t-’ ----------- pratsavats’
Pracuje právě? Ён-цяпер-п-ац--? Ё_ ц____ п______ Ё- ц-п-р п-а-у-? ---------------- Ён цяпер працуе? 0
E--t---p-r p--tsu-? E_ t______ p_______ E- t-y-p-r p-a-s-e- ------------------- En tsyaper pratsue?
Ano, právě pracuje. Т-----н-цяпе- -р-цу-. Т___ ё_ ц____ п______ Т-к- ё- ц-п-р п-а-у-. --------------------- Так, ён цяпер працуе. 0
T-k, -on t---pe--p-atsue. T___ y__ t______ p_______ T-k- y-n t-y-p-r p-a-s-e- ------------------------- Tak, yon tsyaper pratsue.
přijít п---о--і-ь п_________ п-ы-о-з-ц- ---------- прыходзіць 0
p--k-odz---’ p___________ p-y-h-d-і-s- ------------ prykhodzіts’
Přijdete? Вы -рый--еце? В_ п_________ В- п-ы-д-е-е- ------------- Вы прыйдзеце? 0
Vy -r-y-zets-? V_ p__________ V- p-y-d-e-s-? -------------- Vy pryydzetse?
Ano, přijdeme hned. Та-,----з-р-з-пры-дз--. Т___ м_ з____ п________ Т-к- м- з-р-з п-ы-д-е-. ----------------------- Так, мы зараз прыйдзем. 0
Ta-, my z--az---y-d---. T___ m_ z____ p________ T-k- m- z-r-z p-y-d-e-. ----------------------- Tak, my zaraz pryydzem.
bydlet ж--ь ж___ ж-ц- ---- жыць 0
z-y--’ z_____ z-y-s- ------ zhyts’
Bydlíte v Berlíně? В----вяце-- Бе-л--е? В_ ж_____ ў Б_______ В- ж-в-ц- ў Б-р-і-е- -------------------- Вы жывяце ў Берліне? 0
Vy z-y--at---- Ber-і-e? V_ z________ u B_______ V- z-y-y-t-e u B-r-і-e- ----------------------- Vy zhyvyatse u Berlіne?
Ano, bydlím v Berlíně. Так--я ж-ву ў Б--лі-е. Т___ я ж___ ў Б_______ Т-к- я ж-в- ў Б-р-і-е- ---------------------- Так, я жыву ў Берліне. 0
T----ya--h--- u ----і-e. T___ y_ z____ u B_______ T-k- y- z-y-u u B-r-і-e- ------------------------ Tak, ya zhyvu u Berlіne.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!