Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   be Задаваць пытанні 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шэсцьдзесят два]

62 [shests’dzesyat dva]

Задаваць пытанні 1

[Zadavats’ pytannі 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
učit se вуч--ца вучыцца в-ч-ц-а ------- вучыцца 0
vu-----t-a vuchytstsa v-c-y-s-s- ---------- vuchytstsa
Učí se žáci hodně? Ву-н- ву-а-ц- ----? Вучні вучацца шмат? В-ч-і в-ч-ц-а ш-а-? ------------------- Вучні вучацца шмат? 0
Vuc--і -----tsts- sh---? Vuchnі vuchatstsa shmat? V-c-n- v-c-a-s-s- s-m-t- ------------------------ Vuchnі vuchatstsa shmat?
Ne, učí se málo. Н-,-яны--уч---- -а-а. Не, яны вучацца мала. Н-, я-ы в-ч-ц-а м-л-. --------------------- Не, яны вучацца мала. 0
Ne,--a-y ----ats-s- -a-a. Ne, yany vuchatstsa mala. N-, y-n- v-c-a-s-s- m-l-. ------------------------- Ne, yany vuchatstsa mala.
ptát se п-таць пытаць п-т-ц- ------ пытаць 0
p-t--s’ pytats’ p-t-t-’ ------- pytats’
Ptáte se často učitele? В---а-та-п---е-е--а-таў--к-? Вы часта пытаеце настаўніка? В- ч-с-а п-т-е-е н-с-а-н-к-? ---------------------------- Вы часта пытаеце настаўніка? 0
V- c-a--- ---ae----nas-aunі--? Vy chasta pytaetse nastaunіka? V- c-a-t- p-t-e-s- n-s-a-n-k-? ------------------------------ Vy chasta pytaetse nastaunіka?
Ne, neptám se ho často. Н-,-- п-та--яг- ня-аст-. Не, я пытаю яго нячаста. Н-, я п-т-ю я-о н-ч-с-а- ------------------------ Не, я пытаю яго нячаста. 0
Ne, ya -yta-u -a-o nyachasta. Ne, ya pytayu yago nyachasta. N-, y- p-t-y- y-g- n-a-h-s-a- ----------------------------- Ne, ya pytayu yago nyachasta.
odpovídat а-к---а-ь адказваць а-к-з-а-ь --------- адказваць 0
a--azva--’ adkazvats’ a-k-z-a-s- ---------- adkazvats’
Odpovězte, prosím. А-к--в--ц---ка-і лас--. Адказвайце, калі ласка. А-к-з-а-ц-, к-л- л-с-а- ----------------------- Адказвайце, калі ласка. 0
Adk-z-ayt-e- k--- -a--a. Adkazvaytse, kalі laska. A-k-z-a-t-e- k-l- l-s-a- ------------------------ Adkazvaytse, kalі laska.
Odpovídám. Я -дк-зваю. Я адказваю. Я а-к-з-а-. ----------- Я адказваю. 0
Ya--dk--v--u. Ya adkazvayu. Y- a-k-z-a-u- ------------- Ya adkazvayu.
pracovat п-а--в--ь працаваць п-а-а-а-ь --------- працаваць 0
pr--sa-a--’ pratsavats’ p-a-s-v-t-’ ----------- pratsavats’
Pracuje právě? Ён--я--р--ра---? Ён цяпер працуе? Ё- ц-п-р п-а-у-? ---------------- Ён цяпер працуе? 0
En----ape- ------e? En tsyaper pratsue? E- t-y-p-r p-a-s-e- ------------------- En tsyaper pratsue?
Ano, právě pracuje. Т-к, ё- -я-----р--уе. Так, ён цяпер працуе. Т-к- ё- ц-п-р п-а-у-. --------------------- Так, ён цяпер працуе. 0
Tak- --n ts---e----atsue. Tak, yon tsyaper pratsue. T-k- y-n t-y-p-r p-a-s-e- ------------------------- Tak, yon tsyaper pratsue.
přijít п-ыхо---ць прыходзіць п-ы-о-з-ц- ---------- прыходзіць 0
p-ykho--іt-’ prykhodzіts’ p-y-h-d-і-s- ------------ prykhodzіts’
Přijdete? Вы --ы-дзе-е? Вы прыйдзеце? В- п-ы-д-е-е- ------------- Вы прыйдзеце? 0
V- p---d-e--e? Vy pryydzetse? V- p-y-d-e-s-? -------------- Vy pryydzetse?
Ano, přijdeme hned. Т-к, -- з---- -ры-д---. Так, мы зараз прыйдзем. Т-к- м- з-р-з п-ы-д-е-. ----------------------- Так, мы зараз прыйдзем. 0
T-k, -y -a--- p-y-d---. Tak, my zaraz pryydzem. T-k- m- z-r-z p-y-d-e-. ----------------------- Tak, my zaraz pryydzem.
bydlet ж--ь жыць ж-ц- ---- жыць 0
zh--s’ zhyts’ z-y-s- ------ zhyts’
Bydlíte v Berlíně? Вы--ывяце ў---рлі-е? Вы жывяце ў Берліне? В- ж-в-ц- ў Б-р-і-е- -------------------- Вы жывяце ў Берліне? 0
Vy z-y--a----u ----і--? Vy zhyvyatse u Berlіne? V- z-y-y-t-e u B-r-і-e- ----------------------- Vy zhyvyatse u Berlіne?
Ano, bydlím v Berlíně. Т-к,-я ж-в- --Б-рлі--. Так, я жыву ў Берліне. Т-к- я ж-в- ў Б-р-і-е- ---------------------- Так, я жыву ў Берліне. 0
Ta-, -a z---- --B---і-e. Tak, ya zhyvu u Berlіne. T-k- y- z-y-u u B-r-і-e- ------------------------ Tak, ya zhyvu u Berlіne.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!