-דוע ---- ה-לא----/ ה?
____ א_ / ה ל_ ב_ / ה__
-ד-ע א- / ה ל- ב- / ה-
------------------------
מדוע את / ה לא בא / ה? 0 ma--'--at---a- -----/ba'a-?m_____ a______ l_ b________m-d-'- a-a-/-t l- b-/-a-a-?---------------------------madu'a atah/at lo ba/ba'ah?
-זג -א-ויר כל כך ---
___ ה_____ כ_ כ_ ר___
-ז- ה-ו-י- כ- כ- ר-.-
----------------------
מזג האוויר כל כך רע. 0 m---- h--awi---ol-ka-h--a.m____ h______ k__ k___ r__m-z-g h-'-w-r k-l k-k- r-.--------------------------mezeg ha'awir kol kakh ra.
-נ- -א ב- /-ה -י--ז--ה-ו-י--כל -ך -ע.
___ ל_ ב_ / ה כ_ מ__ ה_____ כ_ כ_ ר___
-נ- ל- ב- / ה כ- מ-ג ה-ו-י- כ- כ- ר-.-
---------------------------------------
אני לא בא / ה כי מזג האוויר כל כך רע. 0 a----- -a/ba-a- -i--ez-- --'-----kol ka---r.a__ l_ b_______ k_ m____ h______ k__ k___ r_a-i l- b-/-a-a- k- m-z-g h-'-w-r k-l k-k- r---------------------------------------------ani lo ba/ba'ah ki mezeg ha'awir kol kakh r.
-------ב- ----ו- לא -וזמן.
___ ל_ ב_ כ_ ה__ ל_ ה______
-ו- ל- ב- כ- ה-א ל- ה-ז-ן-
----------------------------
הוא לא בא כי הוא לא הוזמן. 0 hu lo-ba -i--u l- --z-an.h_ l_ b_ k_ h_ l_ h______h- l- b- k- h- l- h-z-a-.-------------------------hu lo ba ki hu lo huzman.
מדו-------ה -א בא-/ ה-
____ א_ / ה ל_ ב_ / ה__
-ד-ע א- / ה ל- ב- / ה-
------------------------
מדוע את / ה לא בא / ה? 0 ma-u'a--t-h--t----b---a'-h?m_____ a______ l_ b________m-d-'- a-a-/-t l- b-/-a-a-?---------------------------madu'a atah/at lo ba/ba'ah?
-ני -א -א-----כ---י- -----ן.
___ ל_ ב_ / ה כ_ א__ ל_ ז____
-נ- ל- ב- / ה כ- א-ן ל- ז-ן-
------------------------------
אני לא בא / ה כי אין לי זמן. 0 an- l----/-a'ah ---eyn ---zma-.a__ l_ b_______ k_ e__ l_ z____a-i l- b-/-a-a- k- e-n l- z-a-.-------------------------------ani lo ba/ba'ah ki eyn li zman.
אני-לא---א- /-------ני-מו--------לע-וד.
___ ל_ נ___ / ת כ_ א__ מ____ / ה ל______
-נ- ל- נ-א- / ת כ- א-י מ-כ-ח / ה ל-ב-ד-
-----------------------------------------
אני לא נשאר / ת כי אני מוכרח / ה לעבוד. 0 ani-lo----h'ar---s-'-re-----an--m-k-r--/m-khra-ah -a'avo-.a__ l_ n________________ k_ a__ m________________ l_______a-i l- n-s-'-r-n-s-'-r-t k- a-i m-k-r-x-m-k-r-x-h l-'-v-d-----------------------------------------------------------ani lo nish'ar/nish'eret ki ani mukhrax/mukhraxah la'avod.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat.
אני לא נשאר / ת כי אני מוכרח / ה לעבוד.
ani lo nish'ar/nish'eret ki ani mukhrax/mukhraxah la'avod.
Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?
Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek.
Učením se naše myšlení mění.
Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími.
Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky.
Při učení se procvičuje paměť.
Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje.
Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji.
Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit.
Díky tomu řeší problémy rychleji.
Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější.
I to,
jak
se rozhodují, závisí na jazyku.
Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí.
V rámci studie testovali psychologové několik lidí.
Všichni mluvili dvěma jazyky.
Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem.
Tito lidé měli odpovědět na otázku.
Týkala se řešení určitého problému.
Přitom měli na výběr dvě možnosti.
Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá.
Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích.
A odpověď se změnila, když se změnil jazyk!
Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko.
V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost.
Po skončení tohoto testu si měli také vsadit.
I zde byl zřejmý rozdíl.
Když používali cizí jazyk, byli racionálnější.
Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme.
Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.