Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   mk нешто појаснува / образложува 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [седумдесет и пет]

75 [syedoomdyesyet i pyet]

нешто појаснува / образложува 1

[nyeshto poјasnoova / obrazloʐoova 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Зо--о--- -оаѓ-те? З____ н_ д_______ З-ш-о н- д-а-а-е- ----------------- Зошто не доаѓате? 0
Zo---o---- ---ѓ--y-? Z_____ n__ d________ Z-s-t- n-e d-a-a-y-? -------------------- Zoshto nye doaѓatye?
Je špatné počasí. В-е--т- е л--о. В______ е л____ В-е-е-о е л-ш-. --------------- Времето е лошо. 0
Vry-m--to ye -o-ho. V________ y_ l_____ V-y-m-e-o y- l-s-o- ------------------- Vryemyeto ye losho.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Н--д-а-ам--б-дејк--в-е-ето ----ш-. Н_ д______ б______ в______ е л____ Н- д-а-а-, б-д-ј-и в-е-е-о е л-ш-. ---------------------------------- Не доаѓам, бидејки времето е лошо. 0
N-e doaѓ-----id-eј---v-y---et--ye--os--. N__ d______ b_______ v________ y_ l_____ N-e d-a-a-, b-d-e-k- v-y-m-e-o y- l-s-o- ---------------------------------------- Nye doaѓam, bidyeјki vryemyeto ye losho.
Proč nepřijde? Зошт- --ј -е---аѓ-? З____ т__ н_ д_____ З-ш-о т-ј н- д-а-а- ------------------- Зошто тој не доаѓа? 0
Z-sht----ј-n-----aѓa? Z_____ t__ n__ d_____ Z-s-t- t-ј n-e d-a-a- --------------------- Zoshto toј nye doaѓa?
Není pozván. Т-ј -- - по-а-е-. Т__ н_ е п_______ Т-ј н- е п-к-н-т- ----------------- Тој не е поканет. 0
Toј n-e-y- --kan-e-. T__ n__ y_ p________ T-ј n-e y- p-k-n-e-. -------------------- Toј nye ye pokanyet.
Nepřijde, protože není pozván. То--н- д-а------деј---не е----ан-т. Т__ н_ д_____ б______ н_ е п_______ Т-ј н- д-а-а- б-д-ј-и н- е п-к-н-т- ----------------------------------- Тој не доаѓа, бидејки не е поканет. 0
T-- ny-------,-b--ye-k----e-ye --kan-et. T__ n__ d_____ b_______ n__ y_ p________ T-ј n-e d-a-a- b-d-e-k- n-e y- p-k-n-e-. ---------------------------------------- Toј nye doaѓa, bidyeјki nye ye pokanyet.
Proč nepřijdeš? З-шт- т-------а-аш? З____ т_ н_ д______ З-ш-о т- н- д-а-а-? ------------------- Зошто ти не доаѓаш? 0
Z----o-ti -y---o--as-? Z_____ t_ n__ d_______ Z-s-t- t- n-e d-a-a-h- ---------------------- Zoshto ti nye doaѓash?
Nemám čas. Ја-----а-----м-. Ј__ н____ в_____ Ј-с н-м-м в-е-е- ---------------- Јас немам време. 0
Јa- -ye-am-v-y--ye. Ј__ n_____ v_______ Ј-s n-e-a- v-y-m-e- ------------------- Јas nyemam vryemye.
Nepřijdu, protože nemám čas. Јас ---доаѓа---б---ј-- -ем-м--р-ме. Ј__ н_ д______ б______ н____ в_____ Ј-с н- д-а-а-, б-д-ј-и н-м-м в-е-е- ----------------------------------- Јас не доаѓам, бидејки немам време. 0
Ј-s --e-d-a-a-- -i-y---- -ye-a----ye-y-. Ј__ n__ d______ b_______ n_____ v_______ Ј-s n-e d-a-a-, b-d-e-k- n-e-a- v-y-m-e- ---------------------------------------- Јas nye doaѓam, bidyeјki nyemam vryemye.
Proč nezůstaneš? З---о-не о----еш? З____ н_ о_______ З-ш-о н- о-т-н-ш- ----------------- Зошто не останеш? 0
Z--h---nye--stany---? Z_____ n__ o_________ Z-s-t- n-e o-t-n-e-h- --------------------- Zoshto nye ostanyesh?
Musím ještě pracovat. Мо-а- у-т-----р-б-там. М____ у___ д_ р_______ М-р-м у-т- д- р-б-т-м- ---------------------- Морам уште да работам. 0
Mo--m oo-ht-e d- --bota-. M____ o______ d_ r_______ M-r-m o-s-t-e d- r-b-t-m- ------------------------- Moram ooshtye da rabotam.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Ј----е ----н-вам, -иде-к--м-р-м-у--- -а---б-та-. Ј__ н_ о_________ б______ м____ у___ д_ р_______ Ј-с н- о-т-н-в-м- б-д-ј-и м-р-м у-т- д- р-б-т-м- ------------------------------------------------ Јас не останувам, бидејки морам уште да работам. 0
Јas-n-- -----o-vam,--i-yeј-i------ ----ty- -a r-bota-. Ј__ n__ o__________ b_______ m____ o______ d_ r_______ Ј-s n-e o-t-n-o-a-, b-d-e-k- m-r-m o-s-t-e d- r-b-t-m- ------------------------------------------------------ Јas nye ostanoovam, bidyeјki moram ooshtye da rabotam.
Proč už odcházíte? Зош----еќ- си о-ит-? З____ в___ с_ о_____ З-ш-о в-ќ- с- о-и-е- -------------------- Зошто веќе си одите? 0
Z--h-- -yekj-e si -di--e? Z_____ v______ s_ o______ Z-s-t- v-e-j-e s- o-i-y-? ------------------------- Zoshto vyekjye si oditye?
Jsem unavený. Ј-с -у--у--ре- - -мо-н-. Ј__ с__ у_____ / у______ Ј-с с-м у-о-е- / у-о-н-. ------------------------ Јас сум уморен / уморна. 0
Ј-s --o- o--ory-- ------r-a. Ј__ s___ o_______ / o_______ Ј-s s-o- o-m-r-e- / o-m-r-a- ---------------------------- Јas soom oomoryen / oomorna.
Jdu pryč, protože jsem unavený. С------, --д--к--с-м -м-рен-- --ор--. С_ о____ б______ с__ у_____ / у______ С- о-а-, б-д-ј-и с-м у-о-е- / у-о-н-. ------------------------------------- Си одам, бидејки сум уморен / уморна. 0
Si o-a------ye-ki---o- ----ry-n-- oom---a. S_ o____ b_______ s___ o_______ / o_______ S- o-a-, b-d-e-k- s-o- o-m-r-e- / o-m-r-a- ------------------------------------------ Si odam, bidyeјki soom oomoryen / oomorna.
Proč už odjíždíte? З---о ве-е заминув---? З____ в___ з__________ З-ш-о в-ќ- з-м-н-в-т-? ---------------------- Зошто веќе заминувате? 0
Zosh-o----k-ye-za-i---va--e? Z_____ v______ z____________ Z-s-t- v-e-j-e z-m-n-o-a-y-? ---------------------------- Zoshto vyekjye zaminoovatye?
Je už pozdě. Доц---е ве-е. Д____ е в____ Д-ц-а е в-ќ-. ------------- Доцна е веќе. 0
D---n--y- -yekjye. D_____ y_ v_______ D-t-n- y- v-e-j-e- ------------------ Dotzna ye vyekjye.
Odjíždím, protože už je pozdě. Ј---з-м----а---би--јки-- веќе ---на. Ј__ з_________ б______ е в___ д_____ Ј-с з-м-н-в-м- б-д-ј-и е в-ќ- д-ц-а- ------------------------------------ Јас заминувам, бидејки е веќе доцна. 0
Јas -a-----va-, bi-y--ki-ye -ye--ye d--z--. Ј__ z__________ b_______ y_ v______ d______ Ј-s z-m-n-o-a-, b-d-e-k- y- v-e-j-e d-t-n-. ------------------------------------------- Јas zaminoovam, bidyeјki ye vyekjye dotzna.

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.