Я--е--ри-ду--то-у-що----о---п-гана.
Я н_ п______ т___ щ_ п_____ п______
Я н- п-и-д-, т-м- щ- п-г-д- п-г-н-.
-----------------------------------
Я не прийду, тому що погода погана. 0 Y--n--p-yy-du,--o---shch-----od----h---.Y_ n_ p______ t___ s____ p_____ p______Y- n- p-y-̆-u- t-m- s-c-o p-h-d- p-h-n-.----------------------------------------YA ne pryy̆du, tomu shcho pohoda pohana.
Я -е ма- ч---.
Я н_ м__ ч____
Я н- м-ю ч-с-.
--------------
Я не маю часу. 0 Y--ne-ma---c-asu.Y_ n_ m___ c_____Y- n- m-y- c-a-u------------------YA ne mayu chasu.
Я-н- п---д---т--у -о-- не---ю----у.
Я н_ п______ т___ щ_ я н_ м__ ч____
Я н- п-и-д-, т-м- щ- я н- м-ю ч-с-.
-----------------------------------
Я не прийду, тому що я не маю часу. 0 Y- -e ---y--u,-to---s--h- y--ne mayu--ha-u.Y_ n_ p______ t___ s____ y_ n_ m___ c_____Y- n- p-y-̆-u- t-m- s-c-o y- n- m-y- c-a-u--------------------------------------------YA ne pryy̆du, tomu shcho ya ne mayu chasu.
Ч--у ти не-за-и-аєш--?
Ч___ т_ н_ з__________
Ч-м- т- н- з-л-ш-є-с-?
----------------------
Чому ти не залишаєшся? 0 Cho-- ---n- z-ly---yeshs--?C____ t_ n_ z______________C-o-u t- n- z-l-s-a-e-h-y-?---------------------------Chomu ty ne zalyshayeshsya?
Я-не--ал-шаюся--тому -о-- --в-н-- - --в-н---ще п---юв---.
Я н_ з_________ т___ щ_ я п______ / п______ щ_ п_________
Я н- з-л-ш-ю-я- т-м- щ- я п-в-н-н / п-в-н-а щ- п-а-ю-а-и-
---------------------------------------------------------
Я не залишаюся, тому що я повинен / повинна ще працювати. 0 Y- n- --l--ha--s--, tomu s--h- -a--o-y--- -----y-n----che --ats-uv---.Y_ n_ z____________ t___ s____ y_ p______ / p______ s____ p___________Y- n- z-l-s-a-u-y-, t-m- s-c-o y- p-v-n-n / p-v-n-a s-c-e p-a-s-u-a-y-----------------------------------------------------------------------YA ne zalyshayusya, tomu shcho ya povynen / povynna shche pratsyuvaty.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat.
Я не залишаюся, тому що я повинен / повинна ще працювати.
YA ne zalyshayusya, tomu shcho ya povynen / povynna shche pratsyuvaty.
Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?
Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek.
Učením se naše myšlení mění.
Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími.
Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky.
Při učení se procvičuje paměť.
Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje.
Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji.
Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit.
Díky tomu řeší problémy rychleji.
Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější.
I to,
jak
se rozhodují, závisí na jazyku.
Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí.
V rámci studie testovali psychologové několik lidí.
Všichni mluvili dvěma jazyky.
Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem.
Tito lidé měli odpovědět na otázku.
Týkala se řešení určitého problému.
Přitom měli na výběr dvě možnosti.
Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá.
Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích.
A odpověď se změnila, když se změnil jazyk!
Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko.
V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost.
Po skončení tohoto testu si měli také vsadit.
I zde byl zřejmý rozdíl.
Když používali cizí jazyk, byli racionálnější.
Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme.
Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.