Konverzační příručka

cs Seznamování   »   uk Знайомство

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [три]

3 [try]

Знайомство

[Znay̆omstvo]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Ahoj! Пр--і-! Привіт! П-и-і-! ------- Привіт! 0
Pry---! Pryvit! P-y-i-! ------- Pryvit!
Dobrý den! Д---о-- ---! Доброго дня! Д-б-о-о д-я- ------------ Доброго дня! 0
D-b---- -ny-! Dobroho dnya! D-b-o-o d-y-! ------------- Dobroho dnya!
Jak se máte? Я- -пр--и? Як справи? Я- с-р-в-? ---------- Як справи? 0
Y-- spr---? Yak spravy? Y-k s-r-v-? ----------- Yak spravy?
Jste z Evropy? В- з ---о--? Ви з Європи? В- з Є-р-п-? ------------ Ви з Європи? 0
V--- Yevro-y? Vy z Yevropy? V- z Y-v-o-y- ------------- Vy z Yevropy?
Jste z Ameriky? Ви-з------к-? Ви з Америки? В- з А-е-и-и- ------------- Ви з Америки? 0
Vy-- --e----? Vy z Ameryky? V- z A-e-y-y- ------------- Vy z Ameryky?
Jste z Asie? В- з---і-? Ви з Азії? В- з А-і-? ---------- Ви з Азії? 0
Vy ---z-i-? Vy z Azii-? V- z A-i-̈- ----------- Vy z Aziï?
Ve kterém hotelu bydlíte? У я-ому го-ел- -и пр----аєт-? У якому готелі Ви проживаєте? У я-о-у г-т-л- В- п-о-и-а-т-? ----------------------------- У якому готелі Ви проживаєте? 0
U-yak-mu-h-t-li-Vy--r-z---a--te? U yakomu hoteli Vy prozhyvayete? U y-k-m- h-t-l- V- p-o-h-v-y-t-? -------------------------------- U yakomu hoteli Vy prozhyvayete?
Jak dlouho už tu jste? Як-д--го--------тут? Як довго Ви вже тут? Я- д-в-о В- в-е т-т- -------------------- Як довго Ви вже тут? 0
Yak --v-o ------e-t-t? Yak dovho Vy vzhe tut? Y-k d-v-o V- v-h- t-t- ---------------------- Yak dovho Vy vzhe tut?
Jak dlouho tu zůstanete? Як--а--вго -и -ал---єт---? Як надовго Ви залишаєтеся? Я- н-д-в-о В- з-л-ш-є-е-я- -------------------------- Як надовго Ви залишаєтеся? 0
Y-k nad---- -- zalysh----es--? Yak nadovho Vy zalyshayetesya? Y-k n-d-v-o V- z-l-s-a-e-e-y-? ------------------------------ Yak nadovho Vy zalyshayetesya?
Líbí se Vám tady? Чи-п--об-є---я---м---т? Чи подобається Вам тут? Ч- п-д-б-є-ь-я В-м т-т- ----------------------- Чи подобається Вам тут? 0
C-y ------ye---y- --- tu-? Chy podobayetʹsya Vam tut? C-y p-d-b-y-t-s-a V-m t-t- -------------------------- Chy podobayetʹsya Vam tut?
Jste tu na dovolené? В- -у--- -----ст--? Ви тут у відпустці? В- т-т у в-д-у-т-і- ------------------- Ви тут у відпустці? 0
Vy t-- - --d-u-tt-i? Vy tut u vidpusttsi? V- t-t u v-d-u-t-s-? -------------------- Vy tut u vidpusttsi?
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! В--від-й---м---! Відвідайте мене! В-д-і-а-т- м-н-! ---------------- Відвідайте мене! 0
Vidvi-ay--e ----! Vidviday-te mene! V-d-i-a-̆-e m-n-! ----------------- Vidviday̆te mene!
Tady máte mou adresu. О-----я-а-р---. Ось моя адреса. О-ь м-я а-р-с-. --------------- Ось моя адреса. 0
Os--moya a-r--a. Osʹ moya adresa. O-ʹ m-y- a-r-s-. ---------------- Osʹ moya adresa.
Uvidíme se zítra? Mи-п---ч-м-с- зав--а? Mи побачимося завтра? M- п-б-ч-м-с- з-в-р-? --------------------- Mи побачимося завтра? 0
My---bachy---ya-z---r-? My pobachymosya zavtra? M- p-b-c-y-o-y- z-v-r-? ----------------------- My pobachymosya zavtra?
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. На-жа--- --в----о---з--ла---а- ---аплану-ала. На жаль, я вже щось запланував / запланувала. Н- ж-л-, я в-е щ-с- з-п-а-у-а- / з-п-а-у-а-а- --------------------------------------------- На жаль, я вже щось запланував / запланувала. 0
N----al-- -a-v--e -----sʹ---p--nuv-v --zap-anu-a--. Na zhalʹ, ya vzhe shchosʹ zaplanuvav / zaplanuvala. N- z-a-ʹ- y- v-h- s-c-o-ʹ z-p-a-u-a- / z-p-a-u-a-a- --------------------------------------------------- Na zhalʹ, ya vzhe shchosʹ zaplanuvav / zaplanuvala.
Čau! Б-вай--! Бувайте! Б-в-й-е- -------- Бувайте! 0
B-----t-! Buvay-te! B-v-y-t-! --------- Buvay̆te!
Na shledanou! Д- поб-ч-ння! До побачення! Д- п-б-ч-н-я- ------------- До побачення! 0
D- --b-ch--ny-! Do pobachennya! D- p-b-c-e-n-a- --------------- Do pobachennya!
Tak zatím! Д- -уст----! До зустрічі! Д- з-с-р-ч-! ------------ До зустрічі! 0
D----s---chi! Do zustrichi! D- z-s-r-c-i- ------------- Do zustrichi!

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….