Konverzační příručka

cs Části těla   »   et Kehaosad

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [viiskümmend kaheksa]

Kehaosad

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Nakreslím muže. M----o---tan meest. M_ j________ m_____ M- j-o-i-t-n m-e-t- ------------------- Ma joonistan meest. 0
Nejdříve hlavu. E-i-----pea. E______ p___ E-i-e-s p-a- ------------ Esiteks pea. 0
Ten muž má na sobě klobouk. Mee- --nna- mü-s-. M___ k_____ m_____ M-e- k-n-a- m-t-i- ------------------ Mees kannab mütsi. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. J-u--eid--i --e -ä--. J_______ e_ o__ n____ J-u-s-i- e- o-e n-h-. --------------------- Juukseid ei ole näha. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Kõrv--e---l- -a--t- näh-. K____ e_ o__ s_____ n____ K-r-u e- o-e s-m-t- n-h-. ------------------------- Kõrvu ei ole samuti näha. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. Sel-- e- ol------äha. S____ e_ o__ k_ n____ S-l-a e- o-e k- n-h-. --------------------- Selga ei ole ka näha. 0
Nakreslím mu oči a ústa. M- ---nis-a- -i---d--a----. M_ j________ s_____ j_ s___ M- j-o-i-t-n s-l-a- j- s-u- --------------------------- Ma joonistan silmad ja suu. 0
Ten muž tančí a směje se. Mees--a------ja n---ab. M___ t______ j_ n______ M-e- t-n-s-b j- n-e-a-. ----------------------- Mees tantsib ja naerab. 0
Ten muž má dlouhý nos. Me--l--n -i------a. M____ o_ p___ n____ M-h-l o- p-k- n-n-. ------------------- Mehel on pikk nina. 0
V rukou drží hůl. Ta-k--n-b-ke-----ä--. T_ k_____ k____ k____ T- k-n-a- k-p-i k-e-. --------------------- Ta kannab keppi käes. 0
Kolem krku má také šálu. Ta kan-ab -a --l-- ü-ber-ka---. T_ k_____ k_ s____ ü____ k_____ T- k-n-a- k- s-l-i ü-b-r k-e-a- ------------------------------- Ta kannab ka salli ümber kaela. 0
Je zima a je chladno. On---l- j- kü-m. O_ t___ j_ k____ O- t-l- j- k-l-. ---------------- On talv ja külm. 0
Jeho paže jsou silné. K-e- o- -ugevad. K___ o_ t_______ K-e- o- t-g-v-d- ---------------- Käed on tugevad. 0
I jeho nohy jsou silné. Jalad-on s-mu----ug-vad. J____ o_ s_____ t_______ J-l-d o- s-m-t- t-g-v-d- ------------------------ Jalad on samuti tugevad. 0
Ten muž je ze sněhu. See mees -n -u-es-. S__ m___ o_ l______ S-e m-e- o- l-m-s-. ------------------- See mees on lumest. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Ta--------- ---se-e-- m---li-. T_ e_ k____ p____ e__ m_______ T- e- k-n-a p-k-e e-a m-n-l-t- ------------------------------ Ta ei kanna pükse ega mantlit. 0
Ale nemrzne. K--d -ee---es-e-----me--. K___ s__ m___ e_ k_______ K-i- s-e m-e- e- k-l-e-a- ------------------------- Kuid see mees ei külmeta. 0
Je to sněhulák. Ta-o--lumem---. T_ o_ l________ T- o- l-m-m-e-. --------------- Ta on lumemees. 0

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...