Konverzační příručka

cs Části těla   »   mk Делови на телото

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [педесет и осум]

58 [pyedyesyet i osoom]

Делови на телото

[Dyelovi na tyeloto]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Јас ц-т-м ч-век. Ј__ ц____ ч_____ Ј-с ц-т-м ч-в-к- ---------------- Јас цртам човек. 0
Ј-s-t-r--- c--v-e-. Ј__ t_____ c_______ Ј-s t-r-a- c-o-y-k- ------------------- Јas tzrtam chovyek.
Nejdříve hlavu. Н-јпрв--г--ват-. Н______ г_______ Н-ј-р-о г-а-а-а- ---------------- Најпрво главата. 0
N-јp-----ula--ta. N______ g________ N-ј-r-o g-l-v-t-. ----------------- Naјprvo gulavata.
Ten muž má na sobě klobouk. Ч--ек-- -ос--е-е---е-и-. Ч______ н___ е___ ш_____ Ч-в-к-т н-с- е-е- ш-ш-р- ------------------------ Човекот носи еден шешир. 0
C---yek-t n-si -ed-e--shye--i-. C________ n___ y_____ s________ C-o-y-k-t n-s- y-d-e- s-y-s-i-. ------------------------------- Chovyekot nosi yedyen shyeshir.
Jeho vlasy nejsou vidět. К-са-а-н--м--с- г-ед-. К_____ н_ м_ с_ г_____ К-с-т- н- м- с- г-е-а- ---------------------- Косата не му се гледа. 0
K--a-a---- m---s-e-g--yeda. K_____ n__ m__ s__ g_______ K-s-t- n-e m-o s-e g-l-e-a- --------------------------- Kosata nye moo sye gulyeda.
Ani jeho uši nejsou vidět. Уши-- ---о та-- -е му-с---л---ат. У____ и___ т___ н_ м_ с_ г_______ У-и-е и-т- т-к- н- м- с- г-е-а-т- --------------------------------- Ушите исто така не му се гледаат. 0
O-shi--e -st- --ka n-e m-o sye--ulye-aat. O_______ i___ t___ n__ m__ s__ g_________ O-s-i-y- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a-t- ----------------------------------------- Ooshitye isto taka nye moo sye gulyedaat.
Ani jeho záda nejsou vidět. Грбот-и-т---ака не м---е гл-да. Г____ и___ т___ н_ м_ с_ г_____ Г-б-т и-т- т-к- н- м- с- г-е-а- ------------------------------- Грбот исто така не му се гледа. 0
Gu--o---st- t-ka-n-e--oo sy--g---e--. G_____ i___ t___ n__ m__ s__ g_______ G-r-o- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a- ------------------------------------- Gurbot isto taka nye moo sye gulyeda.
Nakreslím mu oči a ústa. Г- ц-т-м-оч-т--- --т---. Г_ ц____ о____ и у______ Г- ц-т-м о-и-е и у-т-т-. ------------------------ Ги цртам очите и устата. 0
Gui --rtam----it-- ----s--ta. G__ t_____ o______ i o_______ G-i t-r-a- o-h-t-e i o-s-a-a- ----------------------------- Gui tzrtam ochitye i oostata.
Ten muž tančí a směje se. Ч-век---т-нц-в- - -е--м--. Ч______ т______ и с_ с____ Ч-в-к-т т-н-у-а и с- с-е-. -------------------------- Човекот танцува и се смее. 0
C-o-yek---t-n---ov- ---ye-s-ye--. C________ t________ i s__ s______ C-o-y-k-t t-n-z-o-a i s-e s-y-y-. --------------------------------- Chovyekot tantzoova i sye smyeye.
Ten muž má dlouhý nos. Чо--кот -м- до-- но-. Ч______ и__ д___ н___ Ч-в-к-т и-а д-л- н-с- --------------------- Човекот има долг нос. 0
C-o--e-ot-ima--o-gu ---. C________ i__ d____ n___ C-o-y-k-t i-a d-l-u n-s- ------------------------ Chovyekot ima dolgu nos.
V rukou drží hůl. Тој--- -а-е-е---си е----с-ап. Т__ в_ р_____ н___ е___ с____ Т-ј в- р-ц-т- н-с- е-е- с-а-. ----------------------------- Тој во рацете носи еден стап. 0
To--v---a-zy-tye--o-i yedy---s--p. T__ v_ r________ n___ y_____ s____ T-ј v- r-t-y-t-e n-s- y-d-e- s-a-. ---------------------------------- Toј vo ratzyetye nosi yedyen stap.
Kolem krku má také šálu. Т-ј -к-лу ---тот ---- -с-о та-а - ---- ша-. Т__ о____ в_____ н___ и___ т___ и е___ ш___ Т-ј о-о-у в-а-о- н-с- и-т- т-к- и е-е- ш-л- ------------------------------------------- Тој околу вратот носи исто така и еден шал. 0
T-ј o--lo--vr--ot-n--i isto-taka --y---en s--l. T__ o_____ v_____ n___ i___ t___ i y_____ s____ T-ј o-o-o- v-a-o- n-s- i-t- t-k- i y-d-e- s-a-. ----------------------------------------------- Toј okoloo vratot nosi isto taka i yedyen shal.
Je zima a je chladno. Зима е -----ден---. З___ е и с______ е_ З-м- е и с-у-е-о е- ------------------- Зима е и студено е. 0
Zima-ye - st-odyen- y-. Z___ y_ i s________ y__ Z-m- y- i s-o-d-e-o y-. ----------------------- Zima ye i stoodyeno ye.
Jeho paže jsou silné. Рац-т--с- сил-и. Р_____ с_ с_____ Р-ц-т- с- с-л-и- ---------------- Рацете се силни. 0
Ra-zye--- s-e s-ln-. R________ s__ s_____ R-t-y-t-e s-e s-l-i- -------------------- Ratzyetye sye silni.
I jeho nohy jsou silné. Но---е-исто так---- силн-. Н_____ и___ т___ с_ с_____ Н-з-т- и-т- т-к- с- с-л-и- -------------------------- Нозете исто така се силни. 0
Noz-etye i-----ak------s--ni. N_______ i___ t___ s__ s_____ N-z-e-y- i-t- t-k- s-e s-l-i- ----------------------------- Nozyetye isto taka sye silni.
Ten muž je ze sněhu. Човеко- - о---нег. Ч______ е о_ с____ Ч-в-к-т е о- с-е-. ------------------ Човекот е од снег. 0
C-o-y-k-t y---d s---gu. C________ y_ o_ s______ C-o-y-k-t y- o- s-y-g-. ----------------------- Chovyekot ye od snyegu.
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. То--не----- п-----они - ---тил. Т__ н_ н___ п________ и м______ Т-ј н- н-с- п-н-а-о-и и м-н-и-. ------------------------------- Тој не носи панталони и мантил. 0
Toј-----n--i-pa-talo-i ----n---. T__ n__ n___ p________ i m______ T-ј n-e n-s- p-n-a-o-i i m-n-i-. -------------------------------- Toј nye nosi pantaloni i mantil.
Ale nemrzne. Но ---ек-- не-се -мрзн-в-. Н_ ч______ н_ с_ с________ Н- ч-в-к-т н- с- с-р-н-в-. -------------------------- Но човекот не се смрзнува. 0
N- ch---ek-- ny- s-- -mrz--o-a. N_ c________ n__ s__ s_________ N- c-o-y-k-t n-e s-e s-r-n-o-a- ------------------------------- No chovyekot nye sye smrznoova.
Je to sněhulák. Т-- е--н-ш-о. Т__ е с______ Т-а е с-е-к-. ------------- Тоа е снешко. 0
T-- ye -n-e----. T__ y_ s________ T-a y- s-y-s-k-. ---------------- Toa ye snyeshko.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...