Konverzační příručka

cs Pocity   »   sr Осећаји

56 [padesát šest]

Pocity

Pocity

56 [педесет и шест]

56 [pedeset i šest]

Осећаји

[Osećaji]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
mít chuť Би-и р--п-ложен. Бити расположен. Б-т- р-с-о-о-е-. ---------------- Бити расположен. 0
Bit- ---p---žen. Biti raspoložen. B-t- r-s-o-o-e-. ---------------- Biti raspoložen.
Máme chuť. Ра---л--ен-----. Расположени смо. Р-с-о-о-е-и с-о- ---------------- Расположени смо. 0
R-s-o-o---i-s--. Raspoloženi smo. R-s-o-o-e-i s-o- ---------------- Raspoloženi smo.
Nemáme žádnou chuť. Нисмо---спо--ж---. Нисмо расположени. Н-с-о р-с-о-о-е-и- ------------------ Нисмо расположени. 0
Ni-mo -as-----e--. Nismo raspoloženi. N-s-o r-s-o-o-e-i- ------------------ Nismo raspoloženi.
mít strach Пла-ит- с-. Плашити се. П-а-и-и с-. ----------- Плашити се. 0
P--ši-i-se. Plašiti se. P-a-i-i s-. ----------- Plašiti se.
Mám strach. Ја -- --а-и-. Ја се плашим. Ј- с- п-а-и-. ------------- Ја се плашим. 0
Ja s- p-aši-. Ja se plašim. J- s- p-a-i-. ------------- Ja se plašim.
Nemám žádný strach. Ј---е -е -л-ш--. Ја се не плашим. Ј- с- н- п-а-и-. ---------------- Ја се не плашим. 0
J- s- -----aš-m. Ja se ne plašim. J- s- n- p-a-i-. ---------------- Ja se ne plašim.
mít čas И---и--рем--а Имати времена И-а-и в-е-е-а ------------- Имати времена 0
I-----vr----a Imati vremena I-a-i v-e-e-a ------------- Imati vremena
Má čas. Он -м- -----на. Он има времена. О- и-а в-е-е-а- --------------- Он има времена. 0
O- --- -re-e-a. On ima vremena. O- i-a v-e-e-a- --------------- On ima vremena.
Nemá čas. Он-не-а --е-е--. Он нема времена. О- н-м- в-е-е-а- ---------------- Он нема времена. 0
On--e-----em--a. On nema vremena. O- n-m- v-e-e-a- ---------------- On nema vremena.
nudit se До------ти-се Досађивати се Д-с-ђ-в-т- с- ------------- Досађивати се 0
D---đi-ati se Dosađivati se D-s-đ-v-t- s- ------------- Dosađivati se
Nudí se. Он---- -осађ-ј-. Она се досађује. О-а с- д-с-ђ-ј-. ---------------- Она се досађује. 0
On- -----sađ--e. Ona se dosađuje. O-a s- d-s-đ-j-. ---------------- Ona se dosađuje.
Nenudí se. О-- се--е------у-е. Она се не досађује. О-а с- н- д-с-ђ-ј-. ------------------- Она се не досађује. 0
O-a s- ne -os-đu-e. Ona se ne dosađuje. O-a s- n- d-s-đ-j-. ------------------- Ona se ne dosađuje.
mít hlad Б-ти гладан Бити гладан Б-т- г-а-а- ----------- Бити гладан 0
B--i--l-dan Biti gladan B-t- g-a-a- ----------- Biti gladan
Máte hlad? Је-т- -и --ад--? Јесте ли гладни? Ј-с-е л- г-а-н-? ---------------- Јесте ли гладни? 0
J-s-- li ----n-? Jeste li gladni? J-s-e l- g-a-n-? ---------------- Jeste li gladni?
Vy nemáte vůbec hlad? Ви----т--гла-ни? Ви нисте гладни? В- н-с-е г-а-н-? ---------------- Ви нисте гладни? 0
V- n--t- g-a-n-? Vi niste gladni? V- n-s-e g-a-n-? ---------------- Vi niste gladni?
Mít žízeň Б-ти-ж---н Бити жедан Б-т- ж-д-н ---------- Бити жедан 0
Bi---žed-n Biti žedan B-t- ž-d-n ---------- Biti žedan
Mají žízeň. Они--- ж-дни. Они су жедни. О-и с- ж-д-и- ------------- Они су жедни. 0
O-------e-n-. Oni su žedni. O-i s- ž-d-i- ------------- Oni su žedni.
Nemají vůbec žízeň. О-и ---у ----и. Они нису жедни. О-и н-с- ж-д-и- --------------- Они нису жедни. 0
Oni -isu -----. Oni nisu žedni. O-i n-s- ž-d-i- --------------- Oni nisu žedni.

Tajné jazyky

Pomocí jazyka chceme vyjádřit, co si myslíme a cítíme. Porozumění je tedy nejdůležitějším úkolem jazyka. Někdy si však lidé nepřejí, aby jim všichni rozuměli. V takových případech si vymyslí tajné jazyky. Tajné jazyky fascinovaly lidi celá tisíciletí. Například Julius Caesar měl svůj vlastní tajný jazyk. Posílal kódované zprávy do všech částí své říše. Jeho nepřátelé tyto šifry nedokázali přečíst. Tajné jazyky jsou chráněnou komunikací. Pomocí tajných jazyků se odlišujeme od ostatních. Ukazujeme, že patříme do výjimečné skupiny. Tajné jazyky užíváme pro různé účely. Milenci si psali a píší šifrované dopisy v každé době. Jisté profesionální skupiny mají také své jazyky. Existují jazyky pro kouzelníky, zloděje nebo byznysmeny. Tajné jazyky se ale nejvíce používají pro politické účely. Tajné jazyky se používaly téměř ve všech válkách. Armáda a kontrarozvědka mají na tajné jazyky své experty. Kryptologie je věda o šifrování. Moderní šifry jsou založené na složitých matematických funkcích. Dají se jen velmi těžko rozluštit. Bez kódovaných jazyků by byl náš život nemyslitelný. Zašifrovaná data se dnes používají všude. Kreditní karty a e-maily -- to vše pracuje s kódy. Dětem připadají tajné jazyky obzvlášť zajímavé. Rády si vyměňují tajné zprávy se svými kamarády. Tajné jazyky jsou dokonce pro vývoj dítěte užitečné… Podporují kreativitu a cit pro jazyk!