Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   sr Присвојне заменице 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шездесет и шест]

66 [šezdeset i šest]

Присвојне заменице 1

Prisvojne zamenice 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) ја – м-ј / мо------о-е ј_ – м__ / м___ / м___ ј- – м-ј / м-ј- / м-ј- ---------------------- ја – мој / моја / моје 0
ja----o- - -o---/ m--e j_ – m__ / m___ / m___ j- – m-j / m-j- / m-j- ---------------------- ja – moj / moja / moje
Nemůžu najít svůj klíč. Ја не --гу-наћ- мој---у-. Ј_ н_ м___ н___ м__ к____ Ј- н- м-г- н-ћ- м-ј к-у-. ------------------------- Ја не могу наћи мој кључ. 0
Ja-n- ---- ---́i---- k-ju-. J_ n_ m___ n___ m__ k_____ J- n- m-g- n-c-i m-j k-j-č- --------------------------- Ja ne mogu naći moj ključ.
Nemůžu najít svou jízdenku. Ј- ---мог- на-и-м----возн--к-р-у. Ј_ н_ м___ н___ м___ в____ к_____ Ј- н- м-г- н-ћ- м-ј- в-з-у к-р-у- --------------------------------- Ја не могу наћи моју возну карту. 0
J------o-- -ac---m--- -oznu -art-. J_ n_ m___ n___ m___ v____ k_____ J- n- m-g- n-c-i m-j- v-z-u k-r-u- ---------------------------------- Ja ne mogu naći moju voznu kartu.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ти --твој-/ тво-- - тв--е т_ – т___ / т____ / т____ т- – т-о- / т-о-а / т-о-е ------------------------- ти – твој / твоја / твоје 0
t- -----j----v--- / -v--e t_ – t___ / t____ / t____ t- – t-o- / t-o-a / t-o-e ------------------------- ti – tvoj / tvoja / tvoje
Našel jsi svůj klíč? Јес- -и--аш-о -в---кључ? Ј___ л_ н____ т___ к____ Ј-с- л- н-ш-о т-о- к-у-? ------------------------ Јеси ли нашао твој кључ? 0
J-----i--ašao -v----l-uč? J___ l_ n____ t___ k_____ J-s- l- n-š-o t-o- k-j-č- ------------------------- Jesi li našao tvoj ključ?
Našel jsi svou jízdenku? Је----- н---о-т---у---зн----р--? Ј___ л_ н____ т____ в____ к_____ Ј-с- л- н-ш-о т-о-у в-з-у к-р-у- -------------------------------- Јеси ли нашао твоју возну карту? 0
J--- li --š---t--j---oz-- k-rtu? J___ l_ n____ t____ v____ k_____ J-s- l- n-š-o t-o-u v-z-u k-r-u- -------------------------------- Jesi li našao tvoju voznu kartu?
on – jeho (svůj / svoje) о- --њег-- - њ------/----о-о о_ – њ____ / њ_____ / њ_____ о- – њ-г-в / њ-г-в- / њ-г-в- ---------------------------- он – његов / његова / његово 0
o--- n----v-/-nj--o-a / -jeg--o o_ – n_____ / n______ / n______ o- – n-e-o- / n-e-o-a / n-e-o-o ------------------------------- on – njegov / njegova / njegovo
Nevíš, kde je jeho klíč? З-а--л- -де-ј- ње--- ----? З___ л_ г__ ј_ њ____ к____ З-а- л- г-е ј- њ-г-в к-у-? -------------------------- Знаш ли где је његов кључ? 0
Znaš li-gd---e-nje-ov-klj--? Z___ l_ g__ j_ n_____ k_____ Z-a- l- g-e j- n-e-o- k-j-č- ---------------------------- Znaš li gde je njegov ključ?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? З-а- -и-где--е--ег--а --зна ка-т-? З___ л_ г__ ј_ њ_____ в____ к_____ З-а- л- г-е ј- њ-г-в- в-з-а к-р-а- ---------------------------------- Знаш ли где је његова возна карта? 0
Z--š li--d- -e----gova-vozna -a-ta? Z___ l_ g__ j_ n______ v____ k_____ Z-a- l- g-e j- n-e-o-a v-z-a k-r-a- ----------------------------------- Znaš li gde je njegova vozna karta?
ona – její (svůj / svoje) о-------н - -е-а-- -ено о__ – њ__ / њ___ / њ___ о-а – њ-н / њ-н- / њ-н- ----------------------- она – њен / њена / њено 0
o-a----jen / -j-na /----no o__ – n___ / n____ / n____ o-a – n-e- / n-e-a / n-e-o -------------------------- ona – njen / njena / njeno
Její peníze jsou pryč. Њен ---ац-ј- -естао. Њ__ н____ ј_ н______ Њ-н н-в-ц ј- н-с-а-. -------------------- Њен новац је нестао. 0
Njen-n--a- j--nes--o. N___ n____ j_ n______ N-e- n-v-c j- n-s-a-. --------------------- Njen novac je nestao.
A její kreditní karta je také pryč. Њ-н- к-едитна к-р-ица--- -а---е---ст-л-. Њ___ к_______ к______ ј_ т_____ н_______ Њ-н- к-е-и-н- к-р-и-а ј- т-к-ђ- н-с-а-а- ---------------------------------------- Њена кредитна картица је такође нестала. 0
Njena kr--i--a -ar-i-- -e----o-e---s---a. N____ k_______ k______ j_ t_____ n_______ N-e-a k-e-i-n- k-r-i-a j- t-k-đ- n-s-a-a- ----------------------------------------- Njena kreditna kartica je takođe nestala.
my – náš / naše (svůj / svoje) ми – наш ---а-- ----ше м_ – н__ / н___ / н___ м- – н-ш / н-ш- / н-ш- ---------------------- ми – наш / наша / наше 0
m--– naš / naša-/--a-e m_ – n__ / n___ / n___ m- – n-š / n-š- / n-š- ---------------------- mi – naš / naša / naše
Náš dědeček je nemocný. Н-ш --д- је---л--т-н. Н__ д___ ј_ б________ Н-ш д-д- ј- б-л-с-а-. --------------------- Наш деда је болестан. 0
Naš--eda-je-b-le-ta-. N__ d___ j_ b________ N-š d-d- j- b-l-s-a-. --------------------- Naš deda je bolestan.
Naše babička je zdravá. Наш---а-а--е-зд---а. Н___ б___ ј_ з______ Н-ш- б-к- ј- з-р-в-. -------------------- Наша бака је здрава. 0
Na---b--a je-z----a. N___ b___ j_ z______ N-š- b-k- j- z-r-v-. -------------------- Naša baka je zdrava.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) в- – ва--/-в-ш- - -а-е в_ – в__ / в___ / в___ в- – в-ш / в-ш- / в-ш- ---------------------- ви – ваш / ваша / ваше 0
v--– vaš ---a-a /-v--e v_ – v__ / v___ / v___ v- – v-š / v-š- / v-š- ---------------------- vi – vaš / vaša / vaše
Děti, kde je váš tatínek? Де-о----е -- -а--тат-? Д____ г__ ј_ в__ т____ Д-ц-, г-е ј- в-ш т-т-? ---------------------- Децо, где је ваш тата? 0
Dec---g-e je vaš----a? D____ g__ j_ v__ t____ D-c-, g-e j- v-š t-t-? ---------------------- Deco, gde je vaš tata?
Děti, kde je vaše maminka? Де--- г-е--е -аша-м-ма? Д____ г__ ј_ в___ м____ Д-ц-, г-е ј- в-ш- м-м-? ----------------------- Децо, где је ваша мама? 0
D-co,--de-je -aša --ma? D____ g__ j_ v___ m____ D-c-, g-e j- v-š- m-m-? ----------------------- Deco, gde je vaša mama?

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!