Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   sr Присвојне заменице 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шездесет и седам]

67 [šezdeset i sedam]

Присвојне заменице 2

[Prisvojne zamenice 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
brýle на---ле н______ н-о-а-е ------- наочале 0
nao-ale n______ n-o-a-e ------- naočale
Zapomněl své brýle. Он----заб--а-ио---оје -----л-. О_ ј_ з________ с____ н_______ О- ј- з-б-р-в-о с-о-е н-о-а-е- ------------------------------ Он је заборавио своје наочале. 0
On----z-borav-- svoje --oč---. O_ j_ z________ s____ n_______ O- j- z-b-r-v-o s-o-e n-o-a-e- ------------------------------ On je zaboravio svoje naočale.
Kdepak jsou jeho brýle? Ма -де-с- -- -а---л-? М_ г__ с_ м_ н_______ М- г-е с- м- н-о-а-е- --------------------- Ма где су му наочале? 0
Ma g-- su m- naoč---? M_ g__ s_ m_ n_______ M- g-e s- m- n-o-a-e- --------------------- Ma gde su mu naočale?
hodinky / hodiny сат с__ с-т --- сат 0
s-t s__ s-t --- sat
Jeho hodinky jsou rozbité. Њ-го---------пок--ре-. Њ____ с__ ј_ п________ Њ-г-в с-т ј- п-к-а-е-. ---------------------- Његов сат је покварен. 0
Njegov -a- j--p--v-r--. N_____ s__ j_ p________ N-e-o- s-t j- p-k-a-e-. ----------------------- Njegov sat je pokvaren.
Hodiny visí na stěně. Сат -и---н---иду. С__ в___ н_ з____ С-т в-с- н- з-д-. ----------------- Сат виси на зиду. 0
S---vi---na ---u. S__ v___ n_ z____ S-t v-s- n- z-d-. ----------------- Sat visi na zidu.
pas пасош п____ п-с-ш ----- пасош 0
p-soš p____ p-s-š ----- pasoš
Ztratil svůj pas. О---е-из----о-с-ој-п--ош. О_ ј_ и______ с___ п_____ О- ј- и-г-б-о с-о- п-с-ш- ------------------------- Он је изгубио свој пасош. 0
O--je---gu-----voj-pas--. O_ j_ i______ s___ p_____ O- j- i-g-b-o s-o- p-s-š- ------------------------- On je izgubio svoj pasoš.
Kde je jeho pas? Г----е -нд--њег-- па-о-? Г__ ј_ о___ њ____ п_____ Г-е ј- о-д- њ-г-в п-с-ш- ------------------------ Где је онда његов пасош? 0
G---je -n-a -j-go--pasoš? G__ j_ o___ n_____ p_____ G-e j- o-d- n-e-o- p-s-š- ------------------------- Gde je onda njegov pasoš?
ona – její (svůj / svoje) о-и-- -ихо- - -их-в-----их--о о__ – њ____ / њ_____ / њ_____ о-и – њ-х-в / њ-х-в- / њ-х-в- ----------------------------- они – њихов / њихова / њихово 0
o-i – -jiho--- n-ih-v- / n-i--vo o__ – n_____ / n______ / n______ o-i – n-i-o- / n-i-o-a / n-i-o-o -------------------------------- oni – njihov / njihova / njihovo
Ty děti nemohou najít své rodiče. Деца не-м-гу ---и----ове ----т---. Д___ н_ м___ н___ њ_____ р________ Д-ц- н- м-г- н-ћ- њ-х-в- р-д-т-љ-. ---------------------------------- Деца не могу наћи њихове родитеље. 0
D-c--n- m----n--́i --i---- --di---j-. D___ n_ m___ n___ n______ r_________ D-c- n- m-g- n-c-i n-i-o-e r-d-t-l-e- ------------------------------------- Deca ne mogu naći njihove roditelje.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! А----то -о--зе њи---- ---и--љ-! А__ е__ д_____ њ_____ р________ А-и е-о д-л-з- њ-х-в- р-д-т-љ-! ------------------------------- Али ето долазе њихови родитељи! 0
Al--e-- -o-a-e --ih--- ---it--ji! A__ e__ d_____ n______ r_________ A-i e-o d-l-z- n-i-o-i r-d-t-l-i- --------------------------------- Ali eto dolaze njihovi roditelji!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) В- - -а- - Ваша --Ва-е В_ – В__ / В___ / В___ В- – В-ш / В-ш- / В-ш- ---------------------- Ви – Ваш / Ваша / Ваше 0
V- - Vaš-- -a-- /---še V_ – V__ / V___ / V___ V- – V-š / V-š- / V-š- ---------------------- Vi – Vaš / Vaša / Vaše
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? К-к---је б-ло Ва-е--уто---е,---с----н- --л--? К____ ј_ б___ В___ п________ г________ М_____ К-к-о ј- б-л- В-ш- п-т-в-њ-, г-с-о-и-е М-л-р- --------------------------------------------- Какво је било Ваше путовање, господине Милер? 0
K---- -- -il- ---e-putova-je---o----i-e---ler? K____ j_ b___ V___ p_________ g________ M_____ K-k-o j- b-l- V-š- p-t-v-n-e- g-s-o-i-e M-l-r- ---------------------------------------------- Kakvo je bilo Vaše putovanje, gospodine Miler?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Гд---е-Ваш----на,-----о--не--и---? Г__ ј_ В___ ж____ г________ М_____ Г-е ј- В-ш- ж-н-, г-с-о-и-е М-л-р- ---------------------------------- Где је Ваша жена, господине Милер? 0
G----- Vaš--žena,--o-p-di-----ler? G__ j_ V___ ž____ g________ M_____ G-e j- V-š- ž-n-, g-s-o-i-e M-l-r- ---------------------------------- Gde je Vaša žena, gospodine Miler?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Ви-–-В---- В----/-Ваше В_ – В__ / В___ / В___ В- – В-ш / В-ш- / В-ш- ---------------------- Ви – Ваш / Ваша / Ваше 0
Vi - V---- -aš--/-Va-e V_ – V__ / V___ / V___ V- – V-š / V-š- / V-š- ---------------------- Vi – Vaš / Vaša / Vaše
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Как-- је-б-ло---ше-п-то---е--го-по-- Шмидт? К____ ј_ б___ В___ п________ г______ Ш_____ К-к-о ј- б-л- В-ш- п-т-в-њ-, г-с-о-о Ш-и-т- ------------------------------------------- Какво је било Ваше путовање, госпођо Шмидт? 0
K-kv--j--b-lo Va-e --t---nje----sp-đ---mi-t? K____ j_ b___ V___ p_________ g______ Š_____ K-k-o j- b-l- V-š- p-t-v-n-e- g-s-o-o Š-i-t- -------------------------------------------- Kakvo je bilo Vaše putovanje, gospođo Šmidt?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Г-е ј--В-ш---ж- гос-ођо---и--? Г__ ј_ В__ м___ г______ Ш_____ Г-е ј- В-ш м-ж- г-с-о-о Ш-и-т- ------------------------------ Где је Ваш муж, госпођо Шмидт? 0
Gde j----š-mu-- go-p--o--m--t? G__ j_ V__ m___ g______ Š_____ G-e j- V-š m-ž- g-s-o-o Š-i-t- ------------------------------ Gde je Vaš muž, gospođo Šmidt?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!