Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   uk Родовий відмінок

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [дев’яносто дев’ять]

99 [devʺyanosto devʺyatʹ]

Родовий відмінок

Rodovyy̆ vidminok

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně кі--а --є- ----уги к____ м___ п______ к-ш-а м-є- п-д-у-и ------------------ кішка моєї подруги 0
kishka ---eï -o--u-y k_____ m____ p______ k-s-k- m-y-i- p-d-u-y --------------------- kishka moyeï podruhy
pes mého přítele с-б-к- м--- д---а с_____ м___ д____ с-б-к- м-г- д-у-а ----------------- собака мого друга 0
soba-a ---- --uha s_____ m___ d____ s-b-k- m-h- d-u-a ----------------- sobaka moho druha
hračky mých dětí і-------мої--ді-ей і______ м___ д____ і-р-ш-и м-ї- д-т-й ------------------ іграшки моїх дітей 0
i-r-shky--o---h -ite-̆ i_______ m____ d____ i-r-s-k- m-i-k- d-t-y- ---------------------- ihrashky moïkh ditey̆
To je plášť mého kolegy. ц--- п---т- ---- ко-еги. ц_ – п_____ м___ к______ ц- – п-л-т- м-г- к-л-г-. ------------------------ це – пальто мого колеги. 0
ts--– -a---o---ho---l---. t__ – p_____ m___ k______ t-e – p-l-t- m-h- k-l-h-. ------------------------- tse – palʹto moho kolehy.
To je auto mé kolegyně. Ц- ---вто----ль-м--- колеги. Ц_ – а_________ м___ к______ Ц- – а-т-м-б-л- м-є- к-л-г-. ---------------------------- Це – автомобіль моєї колеги. 0
Ts- –-avt--ob-lʹ--oy-ï --lehy. T__ – a_________ m____ k______ T-e – a-t-m-b-l- m-y-i- k-l-h-. ------------------------------- Tse – avtomobilʹ moyeï kolehy.
To je práce mých kolegů. Ц- –---бо---мо-- ---ег. Ц_ – р_____ м___ к_____ Ц- – р-б-т- м-ї- к-л-г- ----------------------- Це – робота моїх колег. 0
T-- – ---ot-------h---leh. T__ – r_____ m____ k_____ T-e – r-b-t- m-i-k- k-l-h- -------------------------- Tse – robota moïkh koleh.
Knoflík u košile je utržený. Ґу-з---ві-л-т-- -і--с--о---. Ґ_____ в_______ в__ с_______ Ґ-д-и- в-д-е-і- в-д с-р-ч-и- ---------------------------- Ґудзик відлетів від сорочки. 0
G-------id--ti- -i------ch-y. G_____ v_______ v__ s________ G-d-y- v-d-e-i- v-d s-r-c-k-. ----------------------------- Gudzyk vidletiv vid sorochky.
Klíč od garáže je pryč. Не-а- -л----в----а--жа. Н____ к____ в__ г______ Н-м-є к-ю-а в-д г-р-ж-. ----------------------- Немає ключа від гаража. 0
Ne--ye-kl-u-h- --- ha---h-. N_____ k______ v__ h_______ N-m-y- k-y-c-a v-d h-r-z-a- --------------------------- Nemaye klyucha vid harazha.
Vedoucího počítač je rozbitý. К--п’-т-- к-р---и-а--і--ова--й. К________ к________ з__________ К-м-’-т-р к-р-в-и-а з-п-о-а-и-. ------------------------------- Комп’ютер керівника зіпсований. 0
K-mp-yu-er-k--iv-yk----ps----yy̆. K_________ k________ z__________ K-m-'-u-e- k-r-v-y-a z-p-o-a-y-̆- --------------------------------- Komp'yuter kerivnyka zipsovanyy̆.
Kdo jsou rodiče té dívky? Х-о --ть-и-д-вчинк-? Х__ б_____ д________ Х-о б-т-к- д-в-и-к-? -------------------- Хто батьки дівчинки? 0
K--- batʹ---d--ch-nky-? K___ b_____ d________ ? K-t- b-t-k- d-v-h-n-y ? ----------------------- Khto batʹky divchynky ?
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? Як п-ойти ----уд-н-- -ї----ьк-в? Я_ п_____ д_ б______ ї_ б_______ Я- п-о-т- д- б-д-н-у ї- б-т-к-в- -------------------------------- Як пройти до будинку її батьків? 0
Y---pro-̆---do b-dyn-u----- b-t--i-? Y__ p_____ d_ b______ ï_ b_______ Y-k p-o-̆-y d- b-d-n-u i-i- b-t-k-v- ------------------------------------ Yak proy̆ty do budynku ïï batʹkiv?
Ten dům stojí na konci této ulice. Б-д--о--- --нц-----иц-. Б______ в к____ в______ Б-д-н-к в к-н-і в-л-ц-. ----------------------- Будинок в кінці вулиці. 0
B-dy-o--- ki-t-i ----ts-. B______ v k_____ v_______ B-d-n-k v k-n-s- v-l-t-i- ------------------------- Budynok v kintsi vulytsi.
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? Я- -ази-аєт-с- -т-л-ц---ве-ц---ї? Я_ н__________ с______ Ш_________ Я- н-з-в-є-ь-я с-о-и-я Ш-е-ц-р-ї- --------------------------------- Як називається столиця Швейцарії? 0
Y-- n--y--y----y- -t---tsya ----y--s-riï? Y__ n____________ s________ S___________ Y-k n-z-v-y-t-s-a s-o-y-s-a S-v-y-t-a-i-̈- ------------------------------------------ Yak nazyvayetʹsya stolytsya Shvey̆tsariï?
Jak se jmenuje ta kniha? Я---аз-----ься-кн-га? Я_ н__________ к_____ Я- н-з-в-є-ь-я к-и-а- --------------------- Як називається книга? 0
Yak-naz---y--ʹ-ya-kny--? Y__ n____________ k_____ Y-k n-z-v-y-t-s-a k-y-a- ------------------------ Yak nazyvayetʹsya knyha?
Jak se jmenují sousedovic děti? Як-з--т--діт-- су-іді-? Я_ з____ д____ с_______ Я- з-а-и д-т-й с-с-д-в- ----------------------- Як звати дітей сусідів? 0
Yak z---- -i---- --sid--? Y__ z____ d____ s_______ Y-k z-a-y d-t-y- s-s-d-v- ------------------------- Yak zvaty ditey̆ susidiv?
Kdy mají děti prázdniny? К--и-------- -а-ікули? К___ у д____ к________ К-л- у д-т-й к-н-к-л-? ---------------------- Коли у дітей канікули? 0
K-l- u-dit----k---ku--? K___ u d____ k________ K-l- u d-t-y- k-n-k-l-? ----------------------- Koly u ditey̆ kanikuly?
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? К-ли --и------ік-р? К___ п______ л_____ К-л- п-и-м-є л-к-р- ------------------- Коли приймає лікар? 0
Ko-y p--y̆ma-- li--r? K___ p_______ l_____ K-l- p-y-̆-a-e l-k-r- --------------------- Koly pryy̆maye likar?
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? Ко-----з-- ---чи-ени-? К___ м____ в__________ К-л- м-з-й в-д-и-е-и-? ---------------------- Коли музей відчинений? 0
Koly--uz--- v---hy-----̆? K___ m____ v___________ K-l- m-z-y- v-d-h-n-n-y-? ------------------------- Koly muzey̆ vidchynenyy̆?

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!