Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   et Omastav

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [üheksakümmend üheksa]

Omastav

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně m-nu s----nn- k--s m___ s_______ k___ m-n- s-b-a-n- k-s- ------------------ minu sõbranna kass 0
pes mého přítele mi-u-sõ--a k-er m___ s____ k___ m-n- s-b-a k-e- --------------- minu sõbra koer 0
hračky mých dětí minu la-----ä-gu--j-d m___ l____ m_________ m-n- l-s-e m-n-u-s-a- --------------------- minu laste mänguasjad 0
To je plášť mého kolegy. Se- on-min- kolle--- m--t--. S__ o_ m___ k_______ m______ S-e o- m-n- k-l-e-g- m-n-e-. ---------------------------- See on minu kolleegi mantel. 0
To je auto mé kolegyně. S-e -n m----k-----gi -u--. S__ o_ m___ k_______ a____ S-e o- m-n- k-l-e-g- a-t-. -------------------------- See on minu kolleegi auto. 0
To je práce mých kolegů. See--- m--u--o-le-g--e töö. S__ o_ m___ k_________ t___ S-e o- m-n- k-l-e-g-d- t-ö- --------------------------- See on minu kolleegide töö. 0
Knoflík u košile je utržený. Sär--lt-on----p -r-. S______ o_ n___ ä___ S-r-i-t o- n-ö- ä-a- -------------------- Särgilt on nööp ära. 0
Klíč od garáže je pryč. G-raa-i----i-on k--un-d. G______ v___ o_ k_______ G-r-a-i v-t- o- k-d-n-d- ------------------------ Garaaži võti on kadunud. 0
Vedoucího počítač je rozbitý. Ül--u-e --v-t--on k-tki. Ü______ a_____ o_ k_____ Ü-e-u-e a-v-t- o- k-t-i- ------------------------ Ülemuse arvuti on katki. 0
Kdo jsou rodiče té dívky? Ke- on-tü-ruku -ane-ad? K__ o_ t______ v_______ K-s o- t-d-u-u v-n-m-d- ----------------------- Kes on tüdruku vanemad? 0
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? Kuid-- saa- -a--e-a -a--ma-----j---u---e? K_____ s___ m_ t___ v_______ m___ j______ K-i-a- s-a- m- t-m- v-n-m-t- m-j- j-u-d-? ----------------------------------------- Kuidas saan ma tema vanemate maja juurde? 0
Ten dům stojí na konci této ulice. M-ja-as-- ---av- l-pu-. M___ a___ t_____ l_____ M-j- a-u- t-n-v- l-p-s- ----------------------- Maja asub tänava lõpus. 0
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? M-s o- Š--it------l---? M__ o_ Š______ p_______ M-s o- Š-e-t-i p-a-i-n- ----------------------- Mis on Šveitsi pealinn? 0
Jak se jmenuje ta kniha? Mi-------lle--a----- pea-k-r-? M__ o_ s____ r______ p________ M-s o- s-l-e r-a-a-u p-a-k-r-? ------------------------------ Mis on selle raamatu pealkiri? 0
Jak se jmenují sousedovic děti? Mi- -n -a-b-i -as---nim-d? M__ o_ n_____ l____ n_____ M-s o- n-a-r- l-s-e n-m-d- -------------------------- Mis on naabri laste nimed? 0
Kdy mají děti prázdniny? Millal--- -as-e- k--li--h---g? M_____ o_ l_____ k____________ M-l-a- o- l-s-e- k-o-i-a-e-e-? ------------------------------ Millal on lastel koolivaheaeg? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? Mi--a- on-a--t- va-tu-õ-ua--d? M_____ o_ a____ v_____________ M-l-a- o- a-s-i v-s-u-õ-u-j-d- ------------------------------ Millal on arsti vastuvõtuajad? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? M--l----- --us---i -a-ti--e------? M_____ o_ m_______ l______________ M-l-a- o- m-u-e-m- l-h-i-l-k-a-a-? ---------------------------------- Millal on muuseumi lahtiolekuajad? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!