Vestmik

et Kõrvallaused sõnaga et 2   »   cs Vedlejší věty s že 2

92 [üheksakümmend kaks]

Kõrvallaused sõnaga et 2

Kõrvallaused sõnaga et 2

92 [devadesát dva]

Vedlejší věty s že 2

Valige, kuidas soovite tõlget näha:   
eesti tšehhi Mängi Rohkem
Mind ärritab, et sa norskad. R--č--uj- mě---- -h-ápeš. R________ m__ ž_ c_______ R-z-i-u-e m-, ž- c-r-p-š- ------------------------- Rozčiluje mě, že chrápeš. 0
Mind ärritab, et sa nii palju õlut jood. Roz-ilu---m---ž--pij-š -ol-k ----. R________ m__ ž_ p____ t____ p____ R-z-i-u-e m-, ž- p-j-š t-l-k p-v-. ---------------------------------- Rozčiluje mě, že piješ tolik piva. 0
Mind ärritab, et sa nii hilja tuled. R--čilu-e-m-,-že jd-š--ak po---. R________ m__ ž_ j___ t__ p_____ R-z-i-u-e m-, ž- j-e- t-k p-z-ě- -------------------------------- Rozčiluje mě, že jdeš tak pozdě. 0
Ma arvan, et tal on arsti vaja. M--lí-- -e p--řebuje lék-ře. M______ ž_ p________ l______ M-s-í-, ž- p-t-e-u-e l-k-ř-. ---------------------------- Myslím, že potřebuje lékaře. 0
Ma arvan, et ta on haige. M-sl--- -- -e n-m--n-. M______ ž_ j_ n_______ M-s-í-, ž- j- n-m-c-ý- ---------------------- Myslím, že je nemocný. 0
Ma arvan, et ta nüüd magab. Mysl--, ž--t---sp-. M______ ž_ t__ s___ M-s-í-, ž- t-ď s-í- ------------------- Myslím, že teď spí. 0
Me loodame, et ta abiellub meie tütrega. Do----e--ž- se-o---í --n--í dc---u. D_______ ž_ s_ o____ s n___ d______ D-u-á-e- ž- s- o-e-í s n-š- d-e-o-. ----------------------------------- Doufáme, že se ožení s naší dcerou. 0
Me loodame, et tal on palju raha. Do--á-----e--- -o--ě p--ěz. D_______ ž_ m_ h____ p_____ D-u-á-e- ž- m- h-d-ě p-n-z- --------------------------- Doufáme, že má hodně peněz. 0
Me loodame, et ta on miljonär. Do-f--e, že je m-l-onář. D_______ ž_ j_ m________ D-u-á-e- ž- j- m-l-o-á-. ------------------------ Doufáme, že je milionář. 0
Ma kuulsin, et su naisega juhtus õnnetus. S---el-- -lyše-- j---, -e -v-je-ž--a ---a -r-z. S_____ / s______ j____ ž_ t____ ž___ m___ ú____ S-y-e- / s-y-e-a j-e-, ž- t-o-e ž-n- m-l- ú-a-. ----------------------------------------------- Slyšel / slyšela jsem, že tvoje žena měla úraz. 0
Ma kuulsin, et ta lamab haiglas. S----- /-s-yše-a j--m,--e--ež--v -emo--ic-. S_____ / s______ j____ ž_ l___ v n_________ S-y-e- / s-y-e-a j-e-, ž- l-ž- v n-m-c-i-i- ------------------------------------------- Slyšel / slyšela jsem, že leží v nemocnici. 0
Ma kuulsin, et su auto on täiesti katki. S----l /-s--š--a------ že tvé-a---------lně r-z-i-é. S_____ / s______ j____ ž_ t__ a___ j_ ú____ r_______ S-y-e- / s-y-e-a j-e-, ž- t-é a-t- j- ú-l-ě r-z-i-é- ---------------------------------------------------- Slyšel / slyšela jsem, že tvé auto je úplně rozbité. 0
Mind rõõmustab, et te tulite. Tě-------ž--j-t- -ř-š----------a. T___ m__ ž_ j___ p_____ / p______ T-š- m-, ž- j-t- p-i-e- / p-i-l-. --------------------------------- Těší mě, že jste přišel / přišla. 0
Mind rõõmustab, et te huvitatud olete. Tě-í-m-,-ž---át- zá---. T___ m__ ž_ m___ z_____ T-š- m-, ž- m-t- z-j-m- ----------------------- Těší mě, že máte zájem. 0
Mind rõõmustab, et te maja osta soovite. T-----ě- ---c-c--- -o--it --n --m. T___ m__ ž_ c_____ k_____ t__ d___ T-š- m-, ž- c-c-t- k-u-i- t-n d-m- ---------------------------------- Těší mě, že chcete koupit ten dům. 0
Ma kardan, et viimane buss on juba läinud. Ob-vá- -e--že -o--ední------us--- --l. O_____ s__ ž_ p_______ a______ u_ j___ O-á-á- s-, ž- p-s-e-n- a-t-b-s u- j-l- -------------------------------------- Obávám se, že poslední autobus už jel. 0
Ma kardan, et me peame takso võtma. O-áv-- se--že ---bud-me m--e--v----t---. O_____ s__ ž_ s_ b_____ m____ v___ t____ O-á-á- s-, ž- s- b-d-m- m-s-t v-í- t-x-. ---------------------------------------- Obávám se, že si budeme muset vzít taxi. 0
Ma kardan, et mul ei ole raha kaasas. Ob-v-m--e, ž- ---eb- nem-m --d-- pení--. O_____ s__ ž_ u s___ n____ ž____ p______ O-á-á- s-, ž- u s-b- n-m-m ž-d-é p-n-z-. ---------------------------------------- Obávám se, že u sebe nemám žádné peníze. 0

Lae alla MP3 (.zip failid)

MP3 eesti + tšehhi (1-100) MP3 tšehhi (1-100)
Videot ei leitud!

Žestidest kõneni

Rääkides ja kuulates teeb meie aju palju tööd. Ta peab töötlema keelelisi signaale. Signaalide alla käivad ka viiped ja sümbolid. Neid kasutas inimene veel enne rääkima hakkamist. Mõned sümbolid on mõistetavad kõigis kultuurides. Teisi tuleb aga õppida. Neist pole võimalik aru saada vaid peale vaadates. Viipeid ja sümboleid töödeldakse samamoodi kui kõnet. Ja neid töödeldakse samas aju piirkonnas! Uus teadusuuring on seda tõestanud. Teadlased uurisid mitut katsealust. Katsealused pidid vaatama mitut videolõiku. Videote vaatamise ajal mõõdeti nende aju aktiivsust. Ühes grupis väljendati videote abil palju erinevaid asju. Selleks kasutati liikumist, sümboleid ja kõnet. Teine katsegrupp vaatas teistsuguseid videolõike. Antud videod olid seosetud. Seal polnud kõnet, žeste ega sümboleid. Neis puudus tähendus. Mõõtmise abil said teadlased teada, kus mis infot töödeldi. Nad võrdlesid katsealuste ajude aktiivsuseid. Kõik, millel oli tähendus, analüüsiti samas aju piirkonnas. Antud katse tulemused on väga huvitavad. See näitab, kuidas meie aju on aegade jaooksul keelt õppinud. Kõigepealt suhtles inimene žestide abil. Hiljem arenes välja keel. Ajul tuli seega õppida töötlema kõnet nagu ta töötles viipeid. Kokkuvõttes uuendas aju justkui vana versiooni...