Konverzační příručka

cs V bance   »   kk Банкте

60 [šedesát]

V bance

V bance

60 [алпыс]

60 [alpıs]

Банкте

Bankte

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si otevřít účet. Мен --т ----ын деп -д-м. М__ ш__ а_____ д__ е____ М-н ш-т а-а-ы- д-п е-і-. ------------------------ Мен шот ашайын деп едім. 0
Me----t -şa----d-p ---m. M__ ş__ a_____ d__ e____ M-n ş-t a-a-ı- d-p e-i-. ------------------------ Men şot aşayın dep edim.
Tady je můj pas. М---- ---ө-қ---т-м. М____ - т__________ М-н-у - т-л-ұ-а-ы-. ------------------- Мынау - төлқұжатым. 0
Mın-- - ---quja-ı-. M____ - t__________ M-n-w - t-l-u-a-ı-. ------------------- Mınaw - tölqujatım.
A zde je moje adresa. Мынау---м---нжа--м. М____ - м__________ М-н-у - м-к-н-а-ы-. ------------------- Мынау - мекенжайым. 0
M---w - m--e--ay-m. M____ - m__________ M-n-w - m-k-n-a-ı-. ------------------- Mınaw - mekenjayım.
Chtěl / chtěla bych si na svůj účet uložit peníze. Шот-м- ақша -ал-ам--еп е-і-. Ш_____ а___ с_____ д__ е____ Ш-т-м- а-ш- с-л-а- д-п е-і-. ---------------------------- Шотыма ақша салсам деп едім. 0
Ş-t--a --ş- -alsam d---e-im. Ş_____ a___ s_____ d__ e____ Ş-t-m- a-ş- s-l-a- d-p e-i-. ---------------------------- Şotıma aqşa salsam dep edim.
Chtěl / chtěla bych si ze svého účtu vybrat peníze. Ш-тымн-н---ша---с-м---п-ед--. Ш_______ а___ а____ д__ е____ Ш-т-м-а- а-ш- а-с-м д-п е-і-. ----------------------------- Шотымнан ақша алсам деп едім. 0
Ş---m--n------a---- -e- e-i-. Ş_______ a___ a____ d__ e____ Ş-t-m-a- a-ş- a-s-m d-p e-i-. ----------------------------- Şotımnan aqşa alsam dep edim.
Chci si vyzvednout výpisy z účtu. Ш--ымн-н -з--д- --ш---е------ де----. Ш_______ ү_____ к______ а____ д__ е__ Ш-т-м-а- ү-і-д- к-ш-р-е а-с-м д-п е-. ------------------------------------- Шотымнан үзінді көшірме алсам деп ем. 0
Ş-t-m--- üzi-d- -ö-i--e --s-m --p --. Ş_______ ü_____ k______ a____ d__ e__ Ş-t-m-a- ü-i-d- k-ş-r-e a-s-m d-p e-. ------------------------------------- Şotımnan üzindi köşirme alsam dep em.
Chtěl bych proplatit cestovní šek. Жол ч--і б-йынша --ш- --ғ-м к--е--. Ж__ ч___ б______ а___ а____ к______ Ж-л ч-г- б-й-н-а а-ш- а-ғ-м к-л-д-. ----------------------------------- Жол чегі бойынша ақша алғым келеді. 0
J-- --g---oyı-şa a-şa--lğ-m -----i. J__ ç___ b______ a___ a____ k______ J-l ç-g- b-y-n-a a-ş- a-ğ-m k-l-d-. ----------------------------------- Jol çegi boyınşa aqşa alğım keledi.
Jaký se platí poplatek? К-м-с-ия қан-а? К_______ қ_____ К-м-с-и- қ-н-а- --------------- Комиссия қанша? 0
Kom-s---a-qanş-? K________ q_____ K-m-s-ï-a q-n-a- ---------------- Komïssïya qanşa?
Kde to mám podepsat? Қа- жерге-қ------йы-? Қ__ ж____ қ__ қ______ Қ-й ж-р-е қ-л қ-я-ы-? --------------------- Қай жерге қол қояйын? 0
Qa- -e--------qoyay-n? Q__ j____ q__ q_______ Q-y j-r-e q-l q-y-y-n- ---------------------- Qay jerge qol qoyayın?
Očekávám převod peněz z Německa. Г-р--ния-а--а-ша-а---р-м-н -үт-п ж-- е--м. Г__________ а___ а________ к____ ж__ е____ Г-р-а-и-д-н а-ш- а-д-р-м-н к-т-п ж-р е-і-. ------------------------------------------ Германиядан ақша аударымын күтіп жүр едім. 0
Ge-m----a-an -q-- aw------n --ti--jü- -di-. G___________ a___ a________ k____ j__ e____ G-r-a-ï-a-a- a-ş- a-d-r-m-n k-t-p j-r e-i-. ------------------------------------------- Germanïyadan aqşa awdarımın kütip jür edim.
Tady je číslo mého účtu. М-на- - ------ы------р-. М____ - ш_______ н______ М-н-у - ш-т-м-ы- н-м-р-. ------------------------ Мынау - шотымның нөмірі. 0
Mı------şo-ım--ñ-n-m--i. M____ - ş_______ n______ M-n-w - ş-t-m-ı- n-m-r-. ------------------------ Mınaw - şotımnıñ nömiri.
Přišly ty peníze? Ақш- ----- -е? А___ т____ м__ А-ш- т-с-і м-? -------------- Ақша түсті ме? 0
Aqş- tüsti me? A___ t____ m__ A-ş- t-s-i m-? -------------- Aqşa tüsti me?
Chtěl / chtěla bych vyměnit tyto peníze. М--а а-ш-н--ау-сты----н---п--ді-. М___ а_____ а__________ д__ е____ М-н- а-ш-н- а-ы-т-р-й-н д-п е-і-. --------------------------------- Мына ақшаны ауыстырайын деп едім. 0
Mı-----şa----------------e---d-m. M___ a_____ a__________ d__ e____ M-n- a-ş-n- a-ı-t-r-y-n d-p e-i-. --------------------------------- Mına aqşanı awıstırayın dep edim.
Potřebuji americké dolary. Ма-а--А---дол---ы ке---. М____ А__ д______ к_____ М-ғ-н А-Ш д-л-а-ы к-р-к- ------------------------ Маған АҚШ доллары керек. 0
Ma-a--AQ----l-ar- -ere-. M____ A__ d______ k_____ M-ğ-n A-Ş d-l-a-ı k-r-k- ------------------------ Mağan AQŞ dolları kerek.
Dejte mi, prosím, menší bankovky. Ұ--қ-б-н-нотта-д-- ----ң----. Ұ___ б____________ б_________ Ұ-а- б-н-н-т-а-д-н б-р-ң-з-і- ----------------------------- Ұсақ банкноттардан беріңізші. 0
Usaq b---nott-rd-n --r-ñ-zşi. U___ b____________ b_________ U-a- b-n-n-t-a-d-n b-r-ñ-z-i- ----------------------------- Usaq banknottardan beriñizşi.
Je tady bankovní automat? Мұ--а-----омат ба---а? М____ б_______ б__ м__ М-н-а б-н-о-а- б-р м-? ---------------------- Мұнда банкомат бар ма? 0
Mu--a-banko--t --r m-? M____ b_______ b__ m__ M-n-a b-n-o-a- b-r m-? ---------------------- Munda bankomat bar ma?
Kolik peněz je možné najednou vybrat? Қанша а--- ш-ш----бол--ы? Қ____ а___ ш_____ б______ Қ-н-а а-ш- ш-ш-г- б-л-д-? ------------------------- Қанша ақша шешуге болады? 0
Q---- a-şa---şw-e --lad-? Q____ a___ ş_____ b______ Q-n-a a-ş- ş-ş-g- b-l-d-? ------------------------- Qanşa aqşa şeşwge boladı?
Jaké kreditní karty je možné použít? Қ-ндай--ес-е ---та-----айд-ла-с- б-ла-ы? Қ_____ н____ к_______ п_________ б______ Қ-н-а- н-с-е к-р-а-ы- п-й-а-а-с- б-л-д-? ---------------------------------------- Қандай несие картасын пайдаланса болады? 0
Qa-da- nesï- kar-a-ı- -a--a----a----ad-? Q_____ n____ k_______ p_________ b______ Q-n-a- n-s-e k-r-a-ı- p-y-a-a-s- b-l-d-? ---------------------------------------- Qanday nesïe kartasın paydalansa boladı?

Existuje univerzální gramatika?

Když se učíme nějaký jazyk, učíme se také jeho gramatiku. Když se děti učí svůj mateřský jazyk, děje se to zcela automaticky. Neuvědomují si, že se jejich mozek učí mnoha pravidlům. Přesto se svůj mateřský jazyk naučí od začátku správně. Protože existuje mnoho jazyků, existuje i mnoho gramatických systémů. Existuje také nějaká univerzální gramatika? Vědci se tím zabývají již dlouhou dobu. Odpovědět na tuto otázku by mohly nové studie. Vědci zkoumající lidský mozek učinili zajímavý objev. Několik lidí se muselo učit gramatická pravidla. Byli to studenti jazykových škol. Učili se japonsky nebo italsky. Polovina těchto gramatických pravidel byla zcela vymyšlená. O tom však studenti nevěděli. Poté jim byly přečteny různé věty. Studenti měli posoudit, zda jsou tyto věty gramaticky správné. Při tomto procesu byl monitorován jejich mozek. To znamená, že vědci měřili aktivitu jejich mozku. Mohli tak sledovat, jak jejich mozek na věty reaguje. A zdá se, že náš mozek gramatiku rozeznává! Při zpracování řeči jsou aktivní určité části mozku. Jednou z těchto oblastí je Brocovo centrum. Je umístěno v levém čelním laloku. Když studenti narazili na skutečná gramatická pravidla, byla tato oblast velmi aktivní. Aktivita naproti tomu značně klesla, když jim byla prezentována vymyšlená gramatika. Je tedy možné, že všechny gramatické systémy mají stejný základ. Všechny by se tak řídily stejnými pravidly. A tato pravidla by u nás byla vrozená…