Konverzační příručka

cs V taxíku   »   kk Таксиде

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [отыз сегіз]

38 [otız segiz]

Таксиде

[Taksïde]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. Та-с- -а---ы-ы-ш-. Т____ ш___________ Т-к-и ш-қ-р-ң-з-ы- ------------------ Такси шақырыңызшы. 0
Ta-sï ş--ırı-ızşı. T____ ş___________ T-k-ï ş-q-r-ñ-z-ı- ------------------ Taksï şaqırıñızşı.
Kolik to stojí na nádraží? Во----ғ- дейін-ақыс--қ-н-а? В_______ д____ а____ қ_____ В-к-а-ғ- д-й-н а-ы-ы қ-н-а- --------------------------- Вокзалға дейін ақысы қанша? 0
V---a------yin a-ıs--qanşa? V_______ d____ a____ q_____ V-k-a-ğ- d-y-n a-ı-ı q-n-a- --------------------------- Vokzalğa deyin aqısı qanşa?
Kolik to stojí na letiště? Әу-жа----дейі--қ-н--? Ә_______ д____ қ_____ Ә-е-а-ғ- д-й-н қ-н-а- --------------------- Әуежайға дейін қанша? 0
Äw-jay-a d---n--a-ş-? Ä_______ d____ q_____ Ä-e-a-ğ- d-y-n q-n-a- --------------------- Äwejayğa deyin qanşa?
Pořád rovně, prosím. Ті-- ж-ре -ер----. Т___ ж___ б_______ Т-к- ж-р- б-р-ң-з- ------------------ Тіке жүре беріңіз. 0
Ti-e----e be-i--z. T___ j___ b_______ T-k- j-r- b-r-ñ-z- ------------------ Tike jüre beriñiz.
Zde doprava, prosím. Осы-же-де- -ңғ--бұ-ыл-ңыз--. О__ ж_____ о___ б___________ О-ы ж-р-е- о-ғ- б-р-л-ң-з-ы- ---------------------------- Осы жерден оңға бұрылыңызшы. 0
Os- je---- ---- burılı-ı-şı. O__ j_____ o___ b___________ O-ı j-r-e- o-ğ- b-r-l-ñ-z-ı- ---------------------------- Osı jerden oñğa burılıñızşı.
Na rohu doleva, prosím. Ана--бұр---а- солға-б--ылы--з. А___ б_______ с____ б_________ А-а- б-р-ш-а- с-л-а б-р-л-ң-з- ------------------------------ Анау бұрыштан солға бұрылыңыз. 0
Anaw -u-ı-t-- -o-ğa----ı---ı-. A___ b_______ s____ b_________ A-a- b-r-ş-a- s-l-a b-r-l-ñ-z- ------------------------------ Anaw burıştan solğa burılıñız.
Mám naspěch. М-н--сығы----. М__ а_________ М-н а-ы-ы-п-н- -------------- Мен асығыспын. 0
Me----ığı-p-n. M__ a_________ M-n a-ı-ı-p-n- -------------- Men asığıspın.
Mám čas. Мен---уақ--ым--ар. М____ у______ б___ М-н-ң у-қ-т-м б-р- ------------------ Менің уақытым бар. 0
Me-iñ --qı--m---r. M____ w______ b___ M-n-ñ w-q-t-m b-r- ------------------ Meniñ waqıtım bar.
Jeďte, prosím, pomaleji. Өт-н--ін,---ы--- ж-рі----і. Ө________ а_____ ж_________ Ө-і-е-і-, а-ы-ы- ж-р-ң-з-і- --------------------------- Өтінемін, ақырын жүріңізші. 0
Ötine-i-- aqır-n--ür-ñ-zşi. Ö________ a_____ j_________ Ö-i-e-i-, a-ı-ı- j-r-ñ-z-i- --------------------------- Ötinemin, aqırın jüriñizşi.
Zastavte zde, prosím. Ос- --рге-т---аң-з--. О__ ж____ т__________ О-ы ж-р-е т-қ-а-ы-ш-. --------------------- Осы жерге тоқтаңызшы. 0
O-ı---rge -oq-a---ş-. O__ j____ t__________ O-ı j-r-e t-q-a-ı-ş-. --------------------- Osı jerge toqtañızşı.
Počkejte chvilku, prosím. С-л-кү-е тұ--ң----. С__ к___ т_________ С-л к-т- т-р-ң-з-ы- ------------------- Сәл күте тұрыңызшы. 0
S-- -ü-e---rı--z-ı. S__ k___ t_________ S-l k-t- t-r-ñ-z-ı- ------------------- Säl küte turıñızşı.
Jsem hned zpátky. Мен--е- --лем-н. М__ т__ к_______ М-н т-з к-л-м-н- ---------------- Мен тез келемін. 0
Me--t-- k-lem--. M__ t__ k_______ M-n t-z k-l-m-n- ---------------- Men tez kelemin.
Prosím, dejte mi účet. М-ғ-- чек --рі-і--і. М____ ч__ б_________ М-ғ-н ч-к б-р-ң-з-і- -------------------- Маған чек беріңізші. 0
Ma-a--çek be---iz--. M____ ç__ b_________ M-ğ-n ç-k b-r-ñ-z-i- -------------------- Mağan çek beriñizşi.
Nemám drobné. М--де ұс-қ а--а---қ. М____ ұ___ а___ ж___ М-н-е ұ-а- а-ш- ж-қ- -------------------- Менде ұсақ ақша жоқ. 0
Me-d- us---a-şa--o-. M____ u___ a___ j___ M-n-e u-a- a-ş- j-q- -------------------- Mende usaq aqşa joq.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Д----,-----ан-н ө--ң---- -л-ң-з. Д_____ қ_______ ө_______ а______ Д-р-с- қ-л-а-ы- ө-і-і-г- а-ы-ы-. -------------------------------- Дұрыс, қалғанын өзіңізге алыңыз. 0
Dur--, ---ğanı--öz-ñiz-e--lı-ı-. D_____ q_______ ö_______ a______ D-r-s- q-l-a-ı- ö-i-i-g- a-ı-ı-. -------------------------------- Durıs, qalğanın öziñizge alıñız.
Zavezte mě na tuto adresu. М--і -с- --к--жайғ- --ар-ңыз. М___ о__ м_________ а________ М-н- о-ы м-к-н-а-ғ- а-а-ы-ы-. ----------------------------- Мені осы мекенжайға апарыңыз. 0
M--- osı--e--njay---a-ar-ñız. M___ o__ m_________ a________ M-n- o-ı m-k-n-a-ğ- a-a-ı-ı-. ----------------------------- Meni osı mekenjayğa aparıñız.
Odvezte mě do mého hotelu. Мені--о--- --------ары-ыз. М___ қ____ ү____ а________ М-н- қ-н-қ ү-і-е а-а-ы-ы-. -------------------------- Мені қонақ үйіме апарыңыз. 0
M-n- q---- --i-e -parı--z. M___ q____ ü____ a________ M-n- q-n-q ü-i-e a-a-ı-ı-. -------------------------- Meni qonaq üyime aparıñız.
Odvezte mě na pláž. Ме-і -а-а-айғ-----р-ң-з. М___ ж________ а________ М-н- ж-ғ-ж-й-а а-а-ы-ы-. ------------------------ Мені жағажайға апарыңыз. 0
Me-i j-ğa-ay-- apa-ıñ-z. M___ j________ a________ M-n- j-ğ-j-y-a a-a-ı-ı-. ------------------------ Meni jağajayğa aparıñız.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kazaština (1-100) MP3 kazaština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?