Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   et Restoranis 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [kolmkümmend]

Restoranis 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Üks -una-a--- pa-un. Ü__ õ________ p_____ Ü-s õ-n-m-h-, p-l-n- -------------------- Üks õunamahl, palun. 0
Limonádu, prosím. Ü-s-li-on-a---palun. Ü__ l________ p_____ Ü-s l-m-n-a-, p-l-n- -------------------- Üks limonaad, palun. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. Ük- toma-im-hl, palun. Ü__ t__________ p_____ Ü-s t-m-t-m-h-, p-l-n- ---------------------- Üks tomatimahl, palun. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. M--v--a-s -----l-i---a--i-p-n-st ve---. M_ v_____ m_______ k_____ p_____ v_____ M- v-t-k- m-e-e-d- k-a-s- p-n-s- v-i-i- --------------------------------------- Ma võtaks meeleldi klaasi punast veini. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. M- v---k--m-el-l-i--l---i --lg-- vei-i. M_ v_____ m_______ k_____ v_____ v_____ M- v-t-k- m-e-e-d- k-a-s- v-l-e- v-i-i- --------------------------------------- Ma võtaks meeleldi klaasi valget veini. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. M-------s -e-l--di -l----------s-. M_ v_____ m_______ k_____ š_______ M- v-t-k- m-e-e-d- k-a-s- š-m-u-t- ---------------------------------- Ma võtaks meeleldi klaasi šampust. 0
Máš rád ryby? M-e-di- -ulle--ala? M______ s____ k____ M-e-d-b s-l-e k-l-? ------------------- Meeldib sulle kala? 0
Máš rád hovězí maso? M-e--i--s-ll- looma--h-? M______ s____ l_________ M-e-d-b s-l-e l-o-a-i-a- ------------------------ Meeldib sulle loomaliha? 0
Máš rád vepřové maso? Meeld-b -ulle--eal-ha? M______ s____ s_______ M-e-d-b s-l-e s-a-i-a- ---------------------- Meeldib sulle sealiha? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Ma ---viksin--id-gi-ilma--i--ta. M_ s________ m_____ i___ l______ M- s-o-i-s-n m-d-g- i-m- l-h-t-. -------------------------------- Ma sooviksin midagi ilma lihata. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. M----ovi---n--ö-gi--ljava-ik-t. M_ s________ k_________________ M- s-o-i-s-n k-ö-i-i-j-v-l-k-t- ------------------------------- Ma sooviksin köögiviljavalikut. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Ma soo-i--i--m--a-i- --ll------ l--- kau- --g-. M_ s________ m______ m______ e_ l___ k___ a____ M- s-o-i-s-n m-d-g-, m-l-e-a e- l-h- k-u- a-g-. ----------------------------------------------- Ma sooviksin midagi, millega ei lähe kaua aega. 0
Chcete to s rýží? Soovi-- ------- -i-s--a? S______ t_ s___ r_______ S-o-i-e t- s-d- r-i-i-a- ------------------------ Soovite te seda riisiga? 0
Chcete to s těstovinama? S--v--e----s-----u-dlite--? S______ t_ s___ n__________ S-o-i-e t- s-d- n-u-l-t-g-? --------------------------- Soovite te seda nuudlitega? 0
Chcete to s bramborami? S-ovi-e-t- ---a-ka--uli-e-a? S______ t_ s___ k___________ S-o-i-e t- s-d- k-r-u-i-e-a- ---------------------------- Soovite te seda kartulitega? 0
To mi nechutná. Se- e---aits- m-l--. S__ e_ m_____ m_____ S-e e- m-i-s- m-l-e- -------------------- See ei maitse mulle. 0
To jídlo je studené. T--t----k--m. T___ o_ k____ T-i- o- k-l-. ------------- Toit on külm. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. Ma-e---el-in-d se--. M_ e_ t_______ s____ M- e- t-l-i-u- s-d-. -------------------- Ma ei tellinud seda. 0

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!