Konverzační příručka

cs Časové údaje   »   uk Години доби

8 [osm]

Časové údaje

Časové údaje

8 [вісім]

8 [visim]

Години доби

Hodyny doby

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Promiňte! Ви-а-т-! В_______ В-б-ч-е- -------- Вибачте! 0
Vy--c--e! V________ V-b-c-t-! --------- Vybachte!
Kolik je hodin, prosím? Скажі-ь-бу---л---а--к---а----и-а? С______ б__________ к____ г______ С-а-і-ь б-д---а-к-, к-т-а г-д-н-? --------------------------------- Скажіть будь-ласка, котра година? 0
S-a-hi---bu---lask-,----ra hodyn-? S_______ b__________ k____ h______ S-a-h-t- b-d---a-k-, k-t-a h-d-n-? ---------------------------------- Skazhitʹ budʹ-laska, kotra hodyna?
Děkuji mnohokrát. Щ--- -я---. Щ___ д_____ Щ-р- д-к-ю- ----------- Щиро дякую. 0
Sh-hy-- --ak--u. S______ d_______ S-c-y-o d-a-u-u- ---------------- Shchyro dyakuyu.
Je jedna hodina. Пе--а----и-а. П____ г______ П-р-а г-д-н-. ------------- Перша година. 0
Pe-sh--hody--. P_____ h______ P-r-h- h-d-n-. -------------- Persha hodyna.
Jsou dvě hodiny. Д-уга-го-ина. Д____ г______ Д-у-а г-д-н-. ------------- Друга година. 0
Druha--od---. D____ h______ D-u-a h-d-n-. ------------- Druha hodyna.
Jsou tři hodiny. Т-е-- -----а. Т____ г______ Т-е-я г-д-н-. ------------- Третя година. 0
Tre-ya hodyn-. T_____ h______ T-e-y- h-d-n-. -------------- Tretya hodyna.
Jsou čtyři hodiny. Че-------го-и--. Ч_______ г______ Ч-т-е-т- г-д-н-. ---------------- Четверта година. 0
C-etverta --d-n-. C________ h______ C-e-v-r-a h-d-n-. ----------------- Chetverta hodyna.
Je pět hodin. П--та годин-. П____ г______ П-я-а г-д-н-. ------------- П’ята година. 0
P---t- -odyna. P_____ h______ P-y-t- h-d-n-. -------------- Pʺyata hodyna.
Je šest hodin. Шо--- г--ина. Ш____ г______ Ш-с-а г-д-н-. ------------- Шоста година. 0
S-osta--o-y-a. S_____ h______ S-o-t- h-d-n-. -------------- Shosta hodyna.
Je sedm hodin. С-о-а-го-и-а. С____ г______ С-о-а г-д-н-. ------------- Сьома година. 0
S-o-a ---y--. S____ h______ S-o-a h-d-n-. ------------- Sʹoma hodyna.
Je osm hodin. Вос-ма --д-н-. В_____ г______ В-с-м- г-д-н-. -------------- Восьма година. 0
Vo-ʹm--hod-na. V_____ h______ V-s-m- h-d-n-. -------------- Vosʹma hodyna.
Je devět hodin. Дев’я-а-г-ди-а. Д______ г______ Д-в-я-а г-д-н-. --------------- Дев’ята година. 0
D--ʺya----o--na. D_______ h______ D-v-y-t- h-d-n-. ---------------- Devʺyata hodyna.
Je deset hodin. Де-ят- г-----. Д_____ г______ Д-с-т- г-д-н-. -------------- Десята година. 0
Des---a--o--na. D______ h______ D-s-a-a h-d-n-. --------------- Desyata hodyna.
Je jedenáct hodin. О-и-а-ц-та-го-и--. О_________ г______ О-и-а-ц-т- г-д-н-. ------------------ Одинадцята година. 0
Ody-adtsyat- -od---. O___________ h______ O-y-a-t-y-t- h-d-n-. -------------------- Odynadtsyata hodyna.
Je dvanáct hodin. Д-ан-д-ята -один-. Д_________ г______ Д-а-а-ц-т- г-д-н-. ------------------ Дванадцята година. 0
D-a-adt---t- h-d-n-. D___________ h______ D-a-a-t-y-t- h-d-n-. -------------------- Dvanadtsyata hodyna.
Jedna minuta má šedesát sekund. Х---ина має-шіс----я---е-ун-. Х______ м__ ш________ с______ Х-и-и-а м-є ш-с-д-с-т с-к-н-. ----------------------------- Хвилина має шістдесят секунд. 0
K-v---na--a-e -his-desyat se----. K_______ m___ s__________ s______ K-v-l-n- m-y- s-i-t-e-y-t s-k-n-. --------------------------------- Khvylyna maye shistdesyat sekund.
Jedna hodina má šedesát minut. Г-ди-- м-- -іс-д-сят--в-л-н. Г_____ м__ ш________ х______ Г-д-н- м-є ш-с-д-с-т х-и-и-. ---------------------------- Година має шістдесят хвилин. 0
Ho--n------ s--st-esy---khvy-y-. H_____ m___ s__________ k_______ H-d-n- m-y- s-i-t-e-y-t k-v-l-n- -------------------------------- Hodyna maye shistdesyat khvylyn.
Jeden den má dvacet čtyři hodin. Ден---ає---адцят- -от-----од---. Д___ м__ д_______ ч_____ г______ Д-н- м-є д-а-ц-т- ч-т-р- г-д-н-. -------------------------------- День має двадцять чотири години. 0
D--- ma-e ---d-syatʹ--hot-ry-ho-y--. D___ m___ d_________ c______ h______ D-n- m-y- d-a-t-y-t- c-o-y-y h-d-n-. ------------------------------------ Denʹ maye dvadtsyatʹ chotyry hodyny.

Jazykové rodiny

Na Zemi žije asi 7 000 miliónů lidí. A ti mluví zhruba 7 000 milióny různých jazyků! Stejně jako lidé, mohou být i jazyky mezi sebou příbuzné. To znamená, že mají společný původní jazyk. Existují však také jazyky, které jsou úplně izolovány. Nejsou geneticky spřízněny s žádným jazykem. V Evropě je za izolovaný jazyk považována například baskitština. Většina jazyků však má své rodiče, děti nebo sourozence. Patří tedy do stejné jazykové rodiny. Jak si jsou jazyky podobné, poznáme na příkladech. Jazykovědci napočítali dnes asi 300 genetických jednotek. K nim patří 180 rodin, které zahrnují více než jeden jazyk. Zbytek tvoří 120 izolovaných jazyků. Největší jazykovou rodinou je rodina indoevropská. Patří do ní asi 280 jazyků. Patří sem románské, germánské a slovanské jazyky. To představuje cca 3 000 miliónů lidí na všech kontinentech! V Asii dominuje sinotibetská jazyková rodina. Zahrnuje více než 1 300 miliónů lidí. Nejvýznamnějším jazykem sinotibetské jazykové rodiny je čínština. Afrika je domovem třetí největší jazykové rodiny. Podle místa svého nejrozšířenějšího výskytu se nazývá nigerijsko-konžská. Tu používá „jen“ asi 350 miliónů lidí. V této jazykové rodině je nejvýznamnějším jazykem svahilština. Většinou platí, že čím bližší příbuzenský vztah, tím lepší dorozumívání. Lidé, kteří příbuzné jazyky používají, si rozumějí dobře. Jiný jazyk se naučí relativně snadno. Takže učte se jazyky - rodinné setkání je vždy tak příjemné!