Konverzační příručka

cs V bazénu   »   uk В басейні

50 [padesát]

V bazénu

V bazénu

50 [п’ятдесят]

50 [pʺyatdesyat]

В басейні

[V basey̆ni]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Dnes je horko. Сь---д----аря--. Сьогодні гаряче. С-о-о-н- г-р-ч-. ---------------- Сьогодні гаряче. 0
Sʹ-h---- -ar-a-he. Sʹohodni haryache. S-o-o-n- h-r-a-h-. ------------------ Sʹohodni haryache.
Jdeme na plovárnu? Й------ -а-е-н? Йдемо в басейн? Й-е-о в б-с-й-? --------------- Йдемо в басейн? 0
Y-d-m- v --sey--? Y-demo v basey-n? Y-d-m- v b-s-y-n- ----------------- Y̆demo v basey̆n?
Chce se ti jít plavat? Ма-ш ба-а--я йти---а-ати? Маєш бажання йти плавати? М-є- б-ж-н-я й-и п-а-а-и- ------------------------- Маєш бажання йти плавати? 0
Ma--s- ---han--a-y-t-----va--? Mayesh bazhannya y-ty plavaty? M-y-s- b-z-a-n-a y-t- p-a-a-y- ------------------------------ Mayesh bazhannya y̆ty plavaty?
Máš ručník? М----ру--и-? Маєш рушник? М-є- р-ш-и-? ------------ Маєш рушник? 0
M-------u--n-k? Mayesh rushnyk? M-y-s- r-s-n-k- --------------- Mayesh rushnyk?
Máš plavky? М--ш--лавк-? Маєш плавки? М-є- п-а-к-? ------------ Маєш плавки? 0
Ma--s- ---vky? Mayesh plavky? M-y-s- p-a-k-? -------------- Mayesh plavky?
Máš plavky? М-єш-куп--ьн--? Маєш купальник? М-є- к-п-л-н-к- --------------- Маєш купальник? 0
Mayesh k-p-lʹny-? Mayesh kupalʹnyk? M-y-s- k-p-l-n-k- ----------------- Mayesh kupalʹnyk?
Umíš plavat? Ч---и вмієш плав--и? Чи ти вмієш плавати? Ч- т- в-і-ш п-а-а-и- -------------------- Чи ти вмієш плавати? 0
Ch- -y----y-sh ----at-? Chy ty vmiyesh plavaty? C-y t- v-i-e-h p-a-a-y- ----------------------- Chy ty vmiyesh plavaty?
Umíš se potápět? Ч---- в--є--п-рна--? Чи ти вмієш пірнати? Ч- т- в-і-ш п-р-а-и- -------------------- Чи ти вмієш пірнати? 0
C-- -y --i--s- -i-naty? Chy ty vmiyesh pirnaty? C-y t- v-i-e-h p-r-a-y- ----------------------- Chy ty vmiyesh pirnaty?
Umíš skákat do vody? Ч- -и--м----стр-бати у---ду? Чи ти вмієш стрибати у воду? Ч- т- в-і-ш с-р-б-т- у в-д-? ---------------------------- Чи ти вмієш стрибати у воду? 0
C-y-t- --iy-sh----y-a-y-- vodu? Chy ty vmiyesh strybaty u vodu? C-y t- v-i-e-h s-r-b-t- u v-d-? ------------------------------- Chy ty vmiyesh strybaty u vodu?
Kde je sprcha? Д- ---уш? Де є душ? Д- є д-ш- --------- Де є душ? 0
De ye---s-? De ye dush? D- y- d-s-? ----------- De ye dush?
Kde je kabina na převlékání? Д- --к----и-для --ре-д-ганн-? Де є кабіни для перевдягання? Д- є к-б-н- д-я п-р-в-я-а-н-? ----------------------------- Де є кабіни для перевдягання? 0
D------a-in--dl---p---vd-ahann--? De ye kabiny dlya perevdyahannya? D- y- k-b-n- d-y- p-r-v-y-h-n-y-? --------------------------------- De ye kabiny dlya perevdyahannya?
Kde jsou plavecké brýle? Д- - -куляри--л--п--в----? Де є окуляри для плавання? Д- є о-у-я-и д-я п-а-а-н-? -------------------------- Де є окуляри для плавання? 0
D- -e--k---a-- --y-----v-n-y-? De ye okulyary dlya plavannya? D- y- o-u-y-r- d-y- p-a-a-n-a- ------------------------------ De ye okulyary dlya plavannya?
Je ta voda hluboká? Т---г--б---? Тут глибоко? Т-т г-и-о-о- ------------ Тут глибоко? 0
Tu- hl--o--? Tut hlyboko? T-t h-y-o-o- ------------ Tut hlyboko?
Je ta voda čistá? В-д- чиста? Вода чиста? В-д- ч-с-а- ----------- Вода чиста? 0
Vo-a--hy-ta? Voda chysta? V-d- c-y-t-? ------------ Voda chysta?
Je ta voda teplá? В--а -----? Вода тепла? В-д- т-п-а- ----------- Вода тепла? 0
Vo-- te-la? Voda tepla? V-d- t-p-a- ----------- Voda tepla?
Mrznu. М----х---дно. Мені холодно. М-н- х-л-д-о- ------------- Мені холодно. 0
Me-i ----od-o. Meni kholodno. M-n- k-o-o-n-. -------------- Meni kholodno.
Ta voda je příliš studená. Во-а ---то хо-од-а. Вода надто холодна. В-д- н-д-о х-л-д-а- ------------------- Вода надто холодна. 0
Vo-a-n-dto -------a. Voda nadto kholodna. V-d- n-d-o k-o-o-n-. -------------------- Voda nadto kholodna.
Teď jdu z vody. Я-й-- ----р-з-води. Я йду тепер з води. Я й-у т-п-р з в-д-. ------------------- Я йду тепер з води. 0
Y- --du-t-----z v--y. YA y-du teper z vody. Y- y-d- t-p-r z v-d-. --------------------- YA y̆du teper z vody.

Neznámé jazyky

Po celém světě existují tisíce jazyků. Jazykovědci odhadují, že jich je šest až sedm tisíc. Přesné číslo ale dodnes neznáme. To proto, že existuje stále mnoho neobjevených jazyků. Tyto jazyky se většinou užívají ve vzdálených oblastech. Příkladem takové oblasti je Amazonie. Žije tam stále mnoho lidí v naprosté izolaci. Nemají žádný kontakt s jinými kulturami. Přesto mají samozřejmě všichni svůj vlastní jazyk. V jiných částech světa jsou také stále neznámé jazyky. Stále nevíme, kolik jazyků je ve střední Africe. Ani Nová Guinea nebyla z lingvistického hlediska zcela prozkoumána. Kdykoliv se objeví nový jazyk, vždy to způsobí senzaci. Zhruba před dvěma lety objevili vědci jazyk Koro. Jazykem Koro se mluví v malých vesnicích na severu Indie. Tento jazyk ovládá jen asi 1 000 lidí. Je to jazyk pouze mluvený. Koro neexistuje v písemné formě. Badatelé jsou bezradní v otázce, jak mohl jazyk Koro přežít tak dlouho. Koro patří mezi tibetobarmské jazyky. V celé Asii je asi 300 takovýchto jazyků. Avšak jazyk Koro není příbuzný s žádným z těchto jazyků. To znamená, že musí mít svou vlastní historii. Malé jazyky vymírají bohužel velmi rychle. Čas od času zmizí jazyk během jediné generace. Vědci mají tedy často na jeho zkoumání jen málo času. Pro jazyk Koro je tu však nepatrná naděje. Měl by být zdokumentován v audio slovníku…