Konverzační příručka

cs velký – malý   »   uk Великий – малий

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [шістдесят вісім]

68 [shistdesyat visim]

Великий – малий

Velykyy̆ – malyy̆

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
velký a malý Вел-ки- і -алий В______ і м____ В-л-к-й і м-л-й --------------- Великий і малий 0
V-lyk----- --l-y̆ V______ i m____ V-l-k-y- i m-l-y- ----------------- Velykyy̆ i malyy̆
Slon je velký. С--н--елики-. С___ в_______ С-о- в-л-к-й- ------------- Слон великий. 0
Slo-----ykyy-. S___ v_______ S-o- v-l-k-y-. -------------- Slon velykyy̆.
Myš je malá. М-ш-----е-ь-а. М___ м________ М-ш- м-л-н-к-. -------------- Миша маленька. 0
M-s-- m---nʹ--. M____ m________ M-s-a m-l-n-k-. --------------- Mysha malenʹka.
tmavý a světlý Т-м-ий - -с-ий Т_____ і я____ Т-м-и- і я-н-й -------------- Темний і ясний 0
Te-n-y̆ --------̆ T_____ i y_____ T-m-y-̆ i y-s-y-̆ ----------------- Temnyy̆ i yasnyy̆
Noc je tmavá. Ніч темна. Н__ т_____ Н-ч т-м-а- ---------- Ніч темна. 0
Ni-h -e---. N___ t_____ N-c- t-m-a- ----------- Nich temna.
Den je světlý. Де-ь-я-ни-. Д___ я_____ Д-н- я-н-й- ----------- День ясний. 0
Denʹ--asnyy̆. D___ y______ D-n- y-s-y-̆- ------------- Denʹ yasnyy̆.
starý a mladý ст---й і---л--ий с_____ і м______ с-а-и- і м-л-д-й ---------------- старий і молодий 0
s--ry-̆-i-m-lodyy̆ s_____ i m______ s-a-y-̆ i m-l-d-y- ------------------ staryy̆ i molodyy̆
Náš děda je velmi starý. Н-- дід-ду-- ст----. Н__ д__ д___ с______ Н-ш д-д д-ж- с-а-и-. -------------------- Наш дід дуже старий. 0
N-sh---d-du--e star-y-. N___ d__ d____ s______ N-s- d-d d-z-e s-a-y-̆- ----------------------- Nash did duzhe staryy̆.
Před 70 lety byl ještě mladý. 70 р--і- ---у --- --- -е м-ло--й. 7_ р____ т___ в__ б__ щ_ м_______ 7- р-к-в т-м- в-н б-в щ- м-л-д-й- --------------------------------- 70 років тому він був ще молодий. 0
7- --ki---o-u-v---bu- --che m-lo-y--. 7_ r____ t___ v__ b__ s____ m_______ 7- r-k-v t-m- v-n b-v s-c-e m-l-d-y-. ------------------------------------- 70 rokiv tomu vin buv shche molodyy̆.
hezký a ošklivý г-рни--- о-ид-ий г_____ і о______ г-р-и- і о-и-н-й ---------------- гарний і огидний 0
h--ny-̆ - ------y̆ h_____ i o______ h-r-y-̆ i o-y-n-y- ------------------ harnyy̆ i ohydnyy̆
Motýl je hezký. М-т---- г--ний. М______ г______ М-т-л-к г-р-и-. --------------- Метелик гарний. 0
Me-elyk--a-n--̆. M______ h______ M-t-l-k h-r-y-̆- ---------------- Metelyk harnyy̆.
Pavouk je ošklivý. П-в-к -ги--ий. П____ о_______ П-в-к о-и-н-й- -------------- Павук огидний. 0
P-vu--o--d----. P____ o_______ P-v-k o-y-n-y-. --------------- Pavuk ohydnyy̆.
tlustý a hubený то--ти--і худий т______ і х____ т-в-т-й і х-д-й --------------- товстий і худий 0
to-sty-̆---khu---̆ t______ i k_____ t-v-t-y- i k-u-y-̆ ------------------ tovstyy̆ i khudyy̆
Stokilová žena je tlustá. Ж-н-- --го- 10---і-о--а--–-т---та. Ж____ в____ 1__ к_______ – т______ Ж-н-а в-г-ю 1-0 к-л-г-а- – т-в-т-. ---------------------------------- Жінка вагою 100 кілограм – товста. 0
Zh-n-- -ah--u-1-- ki-ohra------v---. Z_____ v_____ 1__ k_______ – t______ Z-i-k- v-h-y- 1-0 k-l-h-a- – t-v-t-. ------------------------------------ Zhinka vahoyu 100 kilohram – tovsta.
Padesátikilový muž je hubený. Чо--вік--а--ю 5--к--ог-а- – худий. Ч______ в____ 5_ к_______ – х_____ Ч-л-в-к в-г-ю 5- к-л-г-а- – х-д-й- ---------------------------------- Чоловік вагою 50 кілограм – худий. 0
C--l---k --ho-u -0 k-l----m-–-khud-y̆. C_______ v_____ 5_ k_______ – k______ C-o-o-i- v-h-y- 5- k-l-h-a- – k-u-y-̆- -------------------------------------- Cholovik vahoyu 50 kilohram – khudyy̆.
drahý a levný До--г---і-д--евий Д______ і д______ Д-р-г-й і д-ш-в-й ----------------- Дорогий і дешевий 0
Do-ohy-̆------he--y̆ D______ i d_______ D-r-h-y- i d-s-e-y-̆ -------------------- Dorohyy̆ i deshevyy̆
Auto je drahé. А-т-мобі-ь д-р----. А_________ д_______ А-т-м-б-л- д-р-г-й- ------------------- Автомобіль дорогий. 0
Av----b-l--d--o-yy̆. A_________ d_______ A-t-m-b-l- d-r-h-y-. -------------------- Avtomobilʹ dorohyy̆.
Noviny jsou levné. Га-е-- -е-ева. Г_____ д______ Г-з-т- д-ш-в-. -------------- Газета дешева. 0
Ha--ta -----va. H_____ d_______ H-z-t- d-s-e-a- --------------- Hazeta desheva.

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…