Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   uk Ставити запитання 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шістдесят два]

62 [shistdesyat dva]

Ставити запитання 1

Stavyty zapytannya 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
učit se В-----я В______ В-и-и-я ------- Вчитися 0
V-h---sya V________ V-h-t-s-a --------- Vchytysya
Učí se žáci hodně? У--і --г--- -ча--ся? У___ б_____ в_______ У-н- б-г-т- в-а-ь-я- -------------------- Учні багато вчаться? 0
Uc-ni----at------tʹ--a? U____ b_____ v_________ U-h-i b-h-t- v-h-t-s-a- ----------------------- Uchni bahato vchatʹsya?
Ne, učí se málo. Ні- во---вч-------ало. Н__ в___ в______ м____ Н-, в-н- в-а-ь-я м-л-. ---------------------- Ні, вони вчаться мало. 0
Ni--vo-- v-h---sy- m--o. N__ v___ v________ m____ N-, v-n- v-h-t-s-a m-l-. ------------------------ Ni, vony vchatʹsya malo.
ptát se З-----в-ти З_________ З-п-т-в-т- ---------- Запитувати 0
Z-----va-y Z_________ Z-p-t-v-t- ---------- Zapytuvaty
Ptáte se často učitele? В--част--зап-т--т- ----еля? В_ ч____ з________ в_______ В- ч-с-о з-п-т-є-е в-и-е-я- --------------------------- Ви часто запитуєте вчителя? 0
V-------o z----u-e-e --hyte--a? V_ c_____ z_________ v_________ V- c-a-t- z-p-t-y-t- v-h-t-l-a- ------------------------------- Vy chasto zapytuyete vchytelya?
Ne, neptám se ho často. Н-, - не-часто-й-г- з--и--ю. Н__ я н_ ч____ й___ з_______ Н-, я н- ч-с-о й-г- з-п-т-ю- ---------------------------- Ні, я не часто його запитую. 0
N-- -- ne ch--t- y---o--ap--u--. N__ y_ n_ c_____ y̆___ z________ N-, y- n- c-a-t- y-o-o z-p-t-y-. -------------------------------- Ni, ya ne chasto y̆oho zapytuyu.
odpovídat Від-овід--и В__________ В-д-о-і-а-и ----------- Відповідати 0
V-dpo-ida-y V__________ V-d-o-i-a-y ----------- Vidpovidaty
Odpovězte, prosím. В-д---ідай--, --д----ска. В____________ б__________ В-д-о-і-а-т-, б-д---а-к-. ------------------------- Відповідайте, будь-ласка. 0
V-d-ov---------------as-a. V____________ b__________ V-d-o-i-a-̆-e- b-d---a-k-. -------------------------- Vidpoviday̆te, budʹ-laska.
Odpovídám. Я ----овід--. Я в__________ Я в-д-о-і-а-. ------------- Я відповідаю. 0
Y----d-o--day-. Y_ v___________ Y- v-d-o-i-a-u- --------------- YA vidpovidayu.
pracovat П-ац---ти П________ П-а-ю-а-и --------- Працювати 0
P-------aty P__________ P-a-s-u-a-y ----------- Pratsyuvaty
Pracuje právě? Ві--з-р-- працю-? В__ з____ п______ В-н з-р-з п-а-ю-? ----------------- Він зараз працює? 0
Vi- -a-a------s-uy-? V__ z____ p_________ V-n z-r-z p-a-s-u-e- -------------------- Vin zaraz pratsyuye?
Ano, právě pracuje. Та-,-ві----ра--п-а--є. Т___ в__ з____ п______ Т-к- в-н з-р-з п-а-ю-. ---------------------- Так, він зараз працює. 0
T-k, vi- -ar-----ats-uye. T___ v__ z____ p_________ T-k- v-n z-r-z p-a-s-u-e- ------------------------- Tak, vin zaraz pratsyuye.
přijít Прихо---и П________ П-и-о-и-и --------- Приходити 0
Prykho---y P_________ P-y-h-d-t- ---------- Prykhodyty
Přijdete? В--йд---? В_ й_____ В- й-е-е- --------- Ви йдете? 0
Vy y̆d---? V_ y̆_____ V- y-d-t-? ---------- Vy y̆dete?
Ano, přijdeme hned. Т-к- -- -а--з---и-д-мо. Т___ м_ з____ п________ Т-к- м- з-р-з п-и-д-м-. ----------------------- Так, ми зараз прийдемо. 0
T-k,--y -ara----y--d--o. T___ m_ z____ p________ T-k- m- z-r-z p-y-̆-e-o- ------------------------ Tak, my zaraz pryy̆demo.
bydlet Ж-ти Ж___ Ж-т- ---- Жити 0
Z--ty Z____ Z-y-y ----- Zhyty
Bydlíte v Berlíně? В- -ив-те в -ер-іні? В_ ж_____ в Б_______ В- ж-в-т- в Б-р-і-і- -------------------- Ви живете в Берліні? 0
Vy-z-yv--e --Ber---i? V_ z______ v B_______ V- z-y-e-e v B-r-i-i- --------------------- Vy zhyvete v Berlini?
Ano, bydlím v Berlíně. Та-, я живу-- Бе-лі--. Т___ я ж___ в Б_______ Т-к- я ж-в- в Б-р-і-і- ---------------------- Так, я живу в Берліні. 0
Ta-, -a z-y-u v -----ni. T___ y_ z____ v B_______ T-k- y- z-y-u v B-r-i-i- ------------------------ Tak, ya zhyvu v Berlini.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!