Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   uk Ставити запитання 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шістдесят два]

62 [shistdesyat dva]

Ставити запитання 1

Stavyty zapytannya 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
učit se В-и--ся В______ В-и-и-я ------- Вчитися 0
Vchy--s-a V________ V-h-t-s-a --------- Vchytysya
Učí se žáci hodně? Уч------а-о -ч---ся? У___ б_____ в_______ У-н- б-г-т- в-а-ь-я- -------------------- Учні багато вчаться? 0
U-h-i----a---v-hat-sy-? U____ b_____ v_________ U-h-i b-h-t- v-h-t-s-a- ----------------------- Uchni bahato vchatʹsya?
Ne, učí se málo. Ні- -он--вча--ся-м-ло. Н__ в___ в______ м____ Н-, в-н- в-а-ь-я м-л-. ---------------------- Ні, вони вчаться мало. 0
Ni--vo----cha----a--a-o. N__ v___ v________ m____ N-, v-n- v-h-t-s-a m-l-. ------------------------ Ni, vony vchatʹsya malo.
ptát se Зап-т----и З_________ З-п-т-в-т- ---------- Запитувати 0
Zap-t---ty Z_________ Z-p-t-v-t- ---------- Zapytuvaty
Ptáte se často učitele? В---ас-о ----ту--- в---е--? В_ ч____ з________ в_______ В- ч-с-о з-п-т-є-е в-и-е-я- --------------------------- Ви часто запитуєте вчителя? 0
Vy-c-a-t- z---t--e-----h-te--a? V_ c_____ z_________ v_________ V- c-a-t- z-p-t-y-t- v-h-t-l-a- ------------------------------- Vy chasto zapytuyete vchytelya?
Ne, neptám se ho často. Н-,-я н--част---ого--апитую. Н__ я н_ ч____ й___ з_______ Н-, я н- ч-с-о й-г- з-п-т-ю- ---------------------------- Ні, я не часто його запитую. 0
N----------h--to y-oho----ytu--. N__ y_ n_ c_____ y̆___ z________ N-, y- n- c-a-t- y-o-o z-p-t-y-. -------------------------------- Ni, ya ne chasto y̆oho zapytuyu.
odpovídat В-д----дати В__________ В-д-о-і-а-и ----------- Відповідати 0
V-d-ovida-y V__________ V-d-o-i-a-y ----------- Vidpovidaty
Odpovězte, prosím. Ві-п-віда-те, -у-ь-л----. В____________ б__________ В-д-о-і-а-т-, б-д---а-к-. ------------------------- Відповідайте, будь-ласка. 0
V-dp-vida---e,-bu-ʹ-l-sk-. V____________ b__________ V-d-o-i-a-̆-e- b-d---a-k-. -------------------------- Vidpoviday̆te, budʹ-laska.
Odpovídám. Я-в-дпо-ід--. Я в__________ Я в-д-о-і-а-. ------------- Я відповідаю. 0
Y--vidpov--a-u. Y_ v___________ Y- v-d-o-i-a-u- --------------- YA vidpovidayu.
pracovat П-а-ю-ати П________ П-а-ю-а-и --------- Працювати 0
Pr--s-u-aty P__________ P-a-s-u-a-y ----------- Pratsyuvaty
Pracuje právě? Він--ар-- пр-цює? В__ з____ п______ В-н з-р-з п-а-ю-? ----------------- Він зараз працює? 0
Vin za----p--tsy---? V__ z____ p_________ V-n z-r-z p-a-s-u-e- -------------------- Vin zaraz pratsyuye?
Ano, právě pracuje. Та-, в-н зараз п--ц-є. Т___ в__ з____ п______ Т-к- в-н з-р-з п-а-ю-. ---------------------- Так, він зараз працює. 0
T--,---n--a--z pra-s--y-. T___ v__ z____ p_________ T-k- v-n z-r-z p-a-s-u-e- ------------------------- Tak, vin zaraz pratsyuye.
přijít П-и-о-и-и П________ П-и-о-и-и --------- Приходити 0
P-ykh--yty P_________ P-y-h-d-t- ---------- Prykhodyty
Přijdete? В----е-е? В_ й_____ В- й-е-е- --------- Ви йдете? 0
V- ---et-? V_ y̆_____ V- y-d-t-? ---------- Vy y̆dete?
Ano, přijdeme hned. Так,-----араз при-де--. Т___ м_ з____ п________ Т-к- м- з-р-з п-и-д-м-. ----------------------- Так, ми зараз прийдемо. 0
T-k,--y----a- -ry-̆-em-. T___ m_ z____ p________ T-k- m- z-r-z p-y-̆-e-o- ------------------------ Tak, my zaraz pryy̆demo.
bydlet Жи-и Ж___ Ж-т- ---- Жити 0
Zh-ty Z____ Z-y-y ----- Zhyty
Bydlíte v Berlíně? В----вете в ---ліні? В_ ж_____ в Б_______ В- ж-в-т- в Б-р-і-і- -------------------- Ви живете в Берліні? 0
V- -hyve-- - -e--in-? V_ z______ v B_______ V- z-y-e-e v B-r-i-i- --------------------- Vy zhyvete v Berlini?
Ano, bydlím v Berlíně. Так, ---------Берл---. Т___ я ж___ в Б_______ Т-к- я ж-в- в Б-р-і-і- ---------------------- Так, я живу в Берліні. 0
T--- ya -hyv--v-B-rl--i. T___ y_ z____ v B_______ T-k- y- z-y-u v B-r-i-i- ------------------------ Tak, ya zhyvu v Berlini.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!