Konverzační příručka

cs V taxíku   »   mk Во такси

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [триесет и осум]

38 [triyesyet i osoom]

Во такси

Vo taksi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. Ве-----м--о---а--е-е--о -акс-. В_ м____ п________ е___ т_____ В- м-л-м п-в-к-ј-е е-н- т-к-и- ------------------------------ Ве молам повикајте едно такси. 0
Vye --lam---v-k----e-ye-n-----si. V__ m____ p_________ y____ t_____ V-e m-l-m p-v-k-ј-y- y-d-o t-k-i- --------------------------------- Vye molam povikaјtye yedno taksi.
Kolik to stojí na nádraží? К--к----н- -о -е-езн--кат--с-ан-ц-? К____ ч___ д_ ж___________ с_______ К-л-у ч-н- д- ж-л-з-и-к-т- с-а-и-а- ----------------------------------- Колку чини до железничката станица? 0
K-lk-- c--ni--------y--nichka-- sta-it-a? K_____ c____ d_ ʐ______________ s________ K-l-o- c-i-i d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? ----------------------------------------- Kolkoo chini do ʐyelyeznichkata stanitza?
Kolik to stojí na letiště? К-лк--чи-и--о ---о-ро--т? К____ ч___ д_ а__________ К-л-у ч-н- д- а-р-д-о-о-? ------------------------- Колку чини до аеродромот? 0
K----o-ch--i ----y--od---ot? K_____ c____ d_ a___________ K-l-o- c-i-i d- a-e-o-r-m-t- ---------------------------- Kolkoo chini do ayerodromot?
Pořád rovně, prosím. Пра-- н--ред,--олам. П____ н______ м_____ П-а-о н-п-е-, м-л-м- -------------------- Право напред, молам. 0
P------a-----,-m----. P____ n_______ m_____ P-a-o n-p-y-d- m-l-m- --------------------- Pravo napryed, molam.
Zde doprava, prosím. Ов----е-н-,---л-м. О___ д_____ м_____ О-д- д-с-о- м-л-м- ------------------ Овде десно, молам. 0
Ovd-----e-----m----. O____ d______ m_____ O-d-e d-e-n-, m-l-m- -------------------- Ovdye dyesno, molam.
Na rohu doleva, prosím. Т-му-на-аг-л-т на--е-о, мо---. Т___ н_ а_____ н_ л____ м_____ Т-м- н- а-о-о- н- л-в-, м-л-м- ------------------------------ Таму на аголот на лево, молам. 0
Ta----na--gu------a-l-e----mo---. T____ n_ a______ n_ l_____ m_____ T-m-o n- a-u-l-t n- l-e-o- m-l-m- --------------------------------- Tamoo na aguolot na lyevo, molam.
Mám naspěch. Б--а-. Б_____ Б-з-м- ------ Брзам. 0
Brz-m. B_____ B-z-m- ------ Brzam.
Mám čas. Јас --ам вре-е. Ј__ и___ в_____ Ј-с и-а- в-е-е- --------------- Јас имам време. 0
Јas-im----ry-my-. Ј__ i___ v_______ Ј-s i-a- v-y-m-e- ----------------- Јas imam vryemye.
Jeďte, prosím, pomaleji. В- мол---в-з-т--п--о-ек-. В_ м____ в_____ п________ В- м-л-м в-з-т- п-п-л-к-. ------------------------- Ве молам возете пополека. 0
Vye-mo-am -ozy-tye-popo---ka. V__ m____ v_______ p_________ V-e m-l-m v-z-e-y- p-p-l-e-a- ----------------------------- Vye molam vozyetye popolyeka.
Zastavte zde, prosím. За---нет--о-де---л-м. З________ о___ м_____ З-с-а-е-е о-д- м-л-м- --------------------- Застанете овде молам. 0
Z-s--nyet-e--vd-----la-. Z__________ o____ m_____ Z-s-a-y-t-e o-d-e m-l-m- ------------------------ Zastanyetye ovdye molam.
Počkejte chvilku, prosím. Поч--а-т----ен-м--е-- В- -олам. П________ е___ м_____ В_ м_____ П-ч-к-ј-е е-е- м-м-н- В- м-л-м- ------------------------------- Почекајте еден момент Ве молам. 0
Po-hye-aјt-- -edy-- --myen- V----o---. P___________ y_____ m______ V__ m_____ P-c-y-k-ј-y- y-d-e- m-m-e-t V-e m-l-m- -------------------------------------- Pochyekaјtye yedyen momyent Vye molam.
Jsem hned zpátky. Ја---е--а- ќе-с- в-ат--. Ј__ в_____ ќ_ с_ в______ Ј-с в-д-а- ќ- с- в-а-а-. ------------------------ Јас веднаш ќе се вратам. 0
Јas--y-d-ash --y--sye--ratam. Ј__ v_______ k___ s__ v______ Ј-s v-e-n-s- k-y- s-e v-a-a-. ----------------------------- Јas vyednash kjye sye vratam.
Prosím, dejte mi účet. Дад-те-м- ---- п-и-нан-ц- В--м----. Д_____ м_ е___ п_________ В_ м_____ Д-д-т- м- е-н- п-и-н-н-ц- В- м-л-м- ----------------------------------- Дадете ми една признаница Ве молам. 0
Da-----e----ye--- p--zn--it-a V-e-m--a-. D_______ m_ y____ p__________ V__ m_____ D-d-e-y- m- y-d-a p-i-n-n-t-a V-e m-l-m- ---------------------------------------- Dadyetye mi yedna priznanitza Vye molam.
Nemám drobné. Ј-- -е----с-тн--п--и. Ј__ н____ с____ п____ Ј-с н-м-м с-т-и п-р-. --------------------- Јас немам ситни пари. 0
Ј------ma----tni---ri. Ј__ n_____ s____ p____ Ј-s n-e-a- s-t-i p-r-. ---------------------- Јas nyemam sitni pari.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Ва-а-е-д--р-- --тато-от----- ---. В___ е д_____ о________ е з_ В___ В-к- е д-б-о- о-т-т-к-т е з- В-с- --------------------------------- Вака е добро, остатокот е за Вас. 0
Vak- --------, os--t-k-t-ye za-V--. V___ y_ d_____ o________ y_ z_ V___ V-k- y- d-b-o- o-t-t-k-t y- z- V-s- ----------------------------------- Vaka ye dobro, ostatokot ye za Vas.
Zavezte mě na tuto adresu. В-з-те-----а -в---ад--са. В_____ м_ н_ о___ а______ В-з-т- м- н- о-а- а-р-с-. ------------------------- Возете ме на оваа адреса. 0
V-z---y- mye na-o-aa -dr-e-a. V_______ m__ n_ o___ a_______ V-z-e-y- m-e n- o-a- a-r-e-a- ----------------------------- Vozyetye mye na ovaa adryesa.
Odvezte mě do mého hotelu. В-зет- ---до мо-от ---ел. В_____ м_ д_ м____ х_____ В-з-т- м- д- м-ј-т х-т-л- ------------------------- Возете ме до мојот хотел. 0
V-z----e my- d------- -ho-yel. V_______ m__ d_ m____ k_______ V-z-e-y- m-e d- m-ј-t k-o-y-l- ------------------------------ Vozyetye mye do moјot khotyel.
Odvezte mě na pláž. В-з-т---е н- -лаж-та. В_____ м_ н_ п_______ В-з-т- м- н- п-а-а-а- --------------------- Возете ме на плажата. 0
V--ye--e-m-e na--laʐata. V_______ m__ n_ p_______ V-z-e-y- m-e n- p-a-a-a- ------------------------ Vozyetye mye na plaʐata.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?