Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   mk Поставување прашања 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шеесет и два]

62 [shyeyesyet i dva]

Поставување прашања 1

[Postavoovaњye prashaњa 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
učit se учи у__ у-и --- учи 0
oo--i o____ o-c-i ----- oochi
Učí se žáci hodně? Уч-т л- уч-н-ците-м-о--? У___ л_ у________ м_____ У-а- л- у-е-и-и-е м-о-у- ------------------------ Учат ли учениците многу? 0
Ooch-- l--o----e-itz---e -nogu--? O_____ l_ o_____________ m_______ O-c-a- l- o-c-y-n-t-i-y- m-o-u-o- --------------------------------- Oochat li oochyenitzitye mnoguoo?
Ne, učí se málo. Не,---- у--т -а---. Н__ т__ у___ м_____ Н-, т-е у-а- м-л-у- ------------------- Не, тие учат малку. 0
N-e---i-e --c-at-ma----. N___ t___ o_____ m______ N-e- t-y- o-c-a- m-l-o-. ------------------------ Nye, tiye oochat malkoo.
ptát se пр---ва п______ п-а-у-а ------- прашува 0
pr--hoova p________ p-a-h-o-a --------- prashoova
Ptáte se často učitele? Го---ашу-ате----чес-о -аст-в-и--т? Г_ п________ л_ ч____ н___________ Г- п-а-у-а-е л- ч-с-о н-с-а-н-к-т- ---------------------------------- Го прашувате ли често наставникот? 0
Guo---a-ho--at-- ------esto--a-t--n--ot? G__ p___________ l_ c______ n___________ G-o p-a-h-o-a-y- l- c-y-s-o n-s-a-n-k-t- ---------------------------------------- Guo prashoovatye li chyesto nastavnikot?
Ne, neptám se ho často. Не, --с-не г- -----в-м-ч--т-. Н__ ј__ н_ г_ п_______ ч_____ Н-, ј-с н- г- п-а-у-а- ч-с-о- ----------------------------- Не, јас не го прашувам често. 0
N--- ј--------uo---a-hoovam--h-es-o. N___ ј__ n__ g__ p_________ c_______ N-e- ј-s n-e g-o p-a-h-o-a- c-y-s-o- ------------------------------------ Nye, јas nye guo prashoovam chyesto.
odpovídat о--ов-ра о_______ о-г-в-р- -------- одговара 0
o--u-vara o________ o-g-o-a-a --------- odguovara
Odpovězte, prosím. О--о-орет- --л--. О_________ м_____ О-г-в-р-т- м-л-м- ----------------- Одговорете молам. 0
Odguo-ory-tye-m-l-m. O____________ m_____ O-g-o-o-y-t-e m-l-m- -------------------- Odguovoryetye molam.
Odpovídám. Јас о----а-ам. Ј__ о_________ Ј-с о-г-в-р-м- -------------- Јас одговарам. 0
Ј-s---gu-v-r-m. Ј__ o__________ Ј-s o-g-o-a-a-. --------------- Јas odguovaram.
pracovat р----и р_____ р-б-т- ------ работи 0
rab-ti r_____ r-b-t- ------ raboti
Pracuje právě? Раб--- -и т----е-а? Р_____ л_ т__ с____ Р-б-т- л- т-ј с-г-? ------------------- Работи ли тој сега? 0
R----i-li-t---s-e-u-? R_____ l_ t__ s______ R-b-t- l- t-ј s-e-u-? --------------------- Raboti li toј syegua?
Ano, právě pracuje. Д---т---работ--с-г-. Д__ т__ р_____ с____ Д-, т-ј р-б-т- с-г-. -------------------- Да, тој работи сега. 0
Da----ј---bo-------ua. D__ t__ r_____ s______ D-, t-ј r-b-t- s-e-u-. ---------------------- Da, toј raboti syegua.
přijít доа-а д____ д-а-а ----- доаѓа 0
d-aѓa d____ d-a-a ----- doaѓa
Přijdete? Ќе--------? Ќ_ д_______ Ќ- д-ј-е-е- ----------- Ќе дојдете? 0
K--e doј-y----? K___ d_________ K-y- d-ј-y-t-e- --------------- Kjye doјdyetye?
Ano, přijdeme hned. Д-, ќе-д-ј-е---в-----. Д__ ќ_ д______ в______ Д-, ќ- д-ј-е-е в-д-а-. ---------------------- Да, ќе дојдеме веднаш. 0
Da, -----d-ј---mye vy--n--h. D__ k___ d________ v________ D-, k-y- d-ј-y-m-e v-e-n-s-. ---------------------------- Da, kjye doјdyemye vyednash.
bydlet жив-е ж____ ж-в-е ----- живее 0
ʐ--yeye ʐ______ ʐ-v-e-e ------- ʐivyeye
Bydlíte v Berlíně? Жи--е-- -и-в- Б-р---? Ж______ л_ в_ Б______ Ж-в-е-е л- в- Б-р-и-? --------------------- Живеете ли во Берлин? 0
ʐiv--y-t-e ---v-----r---? ʐ_________ l_ v_ B_______ ʐ-v-e-e-y- l- v- B-e-l-n- ------------------------- ʐivyeyetye li vo Byerlin?
Ano, bydlím v Berlíně. Д---ј-с-жив-а---- Б-рл--. Д__ ј__ ж_____ в_ Б______ Д-, ј-с ж-в-а- в- Б-р-и-. ------------------------- Да, јас живеам во Берлин. 0
Da, --s --v-eam -o B-e-l-n. D__ ј__ ʐ______ v_ B_______ D-, ј-s ʐ-v-e-m v- B-e-l-n- --------------------------- Da, јas ʐivyeam vo Byerlin.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!