Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   he ‫לשאול שאלות 1‬

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

‫62 [שישים ושתיים]‬

62 [shishim ushtaim]

‫לשאול שאלות 1‬

lish'ol she'elot 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
učit se ‫ל--וד‬ ‫______ ‫-ל-ו-‬ ------- ‫ללמוד‬ 0
l-lmod l_____ l-l-o- ------ lilmod
Učí se žáci hodně? ‫הת--י-י--ל----ם-הרב--‬ ‫________ ל_____ ה_____ ‫-ת-מ-ד-ם ל-מ-י- ה-ב-?- ----------------------- ‫התלמידים לומדים הרבה?‬ 0
ha-al-i-im l-m--m -a----? h_________ l_____ h______ h-t-l-i-i- l-m-i- h-r-e-? ------------------------- hatalmidim lomdim harbeh?
Ne, učí se málo. ‫ל---ה- לומ--ם-מעט-‬ ‫___ ה_ ל_____ מ____ ‫-א- ה- ל-מ-י- מ-ט-‬ -------------------- ‫לא, הם לומדים מעט.‬ 0
l-------lo-di-----a-. l__ h__ l_____ m_____ l-, h-m l-m-i- m-'-t- --------------------- lo, hem lomdim me'at.
ptát se ‫לשאול‬ ‫______ ‫-ש-ו-‬ ------- ‫לשאול‬ 0
li-h-ol l______ l-s-'-l ------- lish'ol
Ptáte se často učitele? ‫א--/-- ש--ל /-ת-את ה--רה שאלו--לעי--ם--ר-בות-‬ ‫__ / ה ש___ / ת א_ ה____ ש____ ל_____ ק_______ ‫-ת / ה ש-א- / ת א- ה-ו-ה ש-ל-ת ל-י-י- ק-ו-ו-?- ----------------------------------------------- ‫את / ה שואל / ת את המורה שאלות לעיתים קרובות?‬ 0
at--/----ho-----h-'-l---s-e'--ot e--hamure- l--ytim-q--v--? a______ s______________ s_______ e_ h______ l______ q______ a-a-/-t s-o-e-/-h-'-l-t s-e-e-o- e- h-m-r-h l-e-t-m q-o-o-? ----------------------------------------------------------- atah/at sho'el/sho'elet she'elot et hamureh l'eytim qrovot?
Ne, neptám se ho často. ‫-א--א---ל- -ו-ל /-- א--ו---י-ים קרו-ות-‬ ‫___ א__ ל_ ש___ / ת א___ ל_____ ק_______ ‫-א- א-י ל- ש-א- / ת א-ת- ל-י-י- ק-ו-ו-.- ----------------------------------------- ‫לא, אני לא שואל / ת אותו לעיתים קרובות.‬ 0
lo,---i -o s---el/-h-'-l----to l'e-tim-q-ovo-. l__ a__ l_ s______________ o__ l______ q______ l-, a-i l- s-o-e-/-h-'-l-t o-o l-e-t-m q-o-o-. ---------------------------------------------- lo, ani lo sho'el/sho'elet oto l'eytim qrovot.
odpovídat ‫ל-נ--‬ ‫______ ‫-ע-ו-‬ ------- ‫לענות‬ 0
la'a--t l______ l-'-n-t ------- la'anot
Odpovězte, prosím. ‫-ע---/ י ב-קשה.‬ ‫____ / י ב______ ‫-ע-ה / י ב-ק-ה-‬ ----------------- ‫תענה / י בבקשה.‬ 0
t--a--h/-a---i -'vaqas-a-. t_____________ b__________ t-'-n-h-t-'-n- b-v-q-s-a-. -------------------------- ta'aneh/ta'ani b'vaqashah.
Odpovídám. ‫א-----נה-‬ ‫___ ע_____ ‫-נ- ע-נ-.- ----------- ‫אני עונה.‬ 0
an--o-eh--na-. a__ o_________ a-i o-e-/-n-h- -------------- ani oneh/onah.
pracovat ‫---וד‬ ‫______ ‫-ע-ו-‬ ------- ‫לעבוד‬ 0
l-'a-od l______ l-'-v-d ------- la'avod
Pracuje právě? ‫--א--וב- -עת-‬ ‫___ ע___ כ____ ‫-ו- ע-ב- כ-ת-‬ --------------- ‫הוא עובד כעת?‬ 0
h---v-d -a-et? h_ o___ k_____ h- o-e- k-'-t- -------------- hu oved ka'et?
Ano, právě pracuje. ‫-ן--הו- -ו-ד-‬ ‫___ ה__ ע_____ ‫-ן- ה-א ע-ב-.- --------------- ‫כן, הוא עובד.‬ 0
k--- hu--ve-. k___ h_ o____ k-n- h- o-e-. ------------- ken, hu oved.
přijít ‫ל-וא‬ ‫_____ ‫-ב-א- ------ ‫לבוא‬ 0
l--o l___ l-v- ---- lavo
Přijdete? ‫-- - ה--- ---?‬ ‫__ / ה ב_ / ה__ ‫-ת / ה ב- / ה-‬ ---------------- ‫את / ה בא / ה?‬ 0
a-ah/-t-v--va--h? a______ v________ a-a-/-t v-/-a-a-? ----------------- atah/at va/va'ah?
Ano, přijdeme hned. ‫--- א-חנו-ע---מ-- -א---‬ ‫___ א____ ע__ מ__ ב_____ ‫-ן- א-ח-ו ע-ד מ-ט ב-י-.- ------------------------- ‫כן, אנחנו עוד מעט באים.‬ 0
ken---na-nu-od me'a- ----m. k___ a_____ o_ m____ b_____ k-n- a-a-n- o- m-'-t b-'-m- --------------------------- ken, anaxnu od me'at ba'im.
bydlet ‫-ג-ר‬ ‫_____ ‫-ג-ר- ------ ‫לגור‬ 0
l-gur l____ l-g-r ----- lagur
Bydlíte v Berlíně? ‫---/-- גר-/---ב---ין-‬ ‫__ / ה ג_ / ה ב_______ ‫-ת / ה ג- / ה ב-ר-י-?- ----------------------- ‫את / ה גר / ה בברלין?‬ 0
a--h-----ar/-arah-b'-e-lin? a______ g________ b________ a-a-/-t g-r-g-r-h b-b-r-i-? --------------------------- atah/at gar/garah b'berlin?
Ano, bydlím v Berlíně. ‫----א---ג- / ה--------‬ ‫___ א__ ג_ / ה ב_______ ‫-ן- א-י ג- / ה ב-ר-י-.- ------------------------ ‫כן, אני גר / ה בברלין.‬ 0
k-n- -ni ---/--rah-b-----i-. k___ a__ g________ b________ k-n- a-i g-r-g-r-h b-b-r-i-. ---------------------------- ken, ani gar/garah b'berlin.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!