Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   ps پوښتنه کول

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [ دوه شپیته ]

62 [ دوه شپیته ]

پوښتنه کول

poǩtna kol

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština paštština Poslouchat Více
učit se زد---ول ز__ ک__ ز-ه ک-ل ------- زده کول 0
زده-ک-ل ز__ ک__ ز-ه ک-ل ------- زده کول
Učí se žáci hodně? ایا-زده --نکي--------ز-ه کوي؟ ا__ ز__ ک____ ډ__ څ_ ز__ ک___ ا-ا ز-ه ک-ن-ي ډ-ر څ- ز-ه ک-ي- ----------------------------- ایا زده کونکي ډیر څه زده کوي؟ 0
ای----ه-ک---- ډ-ر--- --ه کوي؟ ا__ ز__ ک____ ډ__ څ_ ز__ ک___ ا-ا ز-ه ک-ن-ي ډ-ر څ- ز-ه ک-ي- ----------------------------- ایا زده کونکي ډیر څه زده کوي؟
Ne, učí se málo. ن-- دو--ل--څه -د- کو-. ن__ د__ ل_ څ_ ز__ ک___ ن-، د-ی ل- څ- ز-ه ک-ي- ---------------------- نه، دوی لږ څه زده کوي. 0
ن-، -وی -ږ -- --- کو-. ن__ د__ ل_ څ_ ز__ ک___ ن-، د-ی ل- څ- ز-ه ک-ي- ---------------------- نه، دوی لږ څه زده کوي.
ptát se پ----ه پ_____ پ-ښ-ن- ------ پوښتنه 0
پ-ښ-نه پ_____ پ-ښ-ن- ------ پوښتنه
Ptáte se často učitele? تاسو خپل م-لم------رې -و--ن--ک-ئ ت___ خ__ م___ ن_ ډ___ پ_____ ک__ ت-س- خ-ل م-ل- ن- ډ-ر- پ-ښ-ن- ک-ئ -------------------------------- تاسو خپل معلم نه ډیرې پوښتنې کوئ 0
tāso ǩ-l m--m -- ḏ----p-ǩt-ê ko t___ ǩ__ m___ n_ ḏ___ p_____ k_ t-s- ǩ-l m-l- n- ḏ-r- p-ǩ-n- k- ------------------------------- tāso ǩpl malm na ḏyrê poǩtnê ko
Ne, neptám se ho často. نه--ز- اکث-ا-له --ه -- پو-تنه ---کو-. ن__ ز_ ا____ ل_ ه__ ن_ پ_____ ن_ ک___ ن-، ز- ا-ث-ا ل- ه-ه ن- پ-ښ-ن- ن- ک-م- ------------------------------------- نه، زه اکثرا له هغه نه پوښتنه نه کوم. 0
n--za-ā--rā--a-a-a n- poǩ-n- n----m n_ z_ ā____ l_ a__ n_ p_____ n_ k__ n- z- ā-s-ā l- a-a n- p-ǩ-n- n- k-m ----------------------------------- na za āksrā la aǧa na poǩtna na kom
odpovídat ځواب ځ___ ځ-ا- ---- ځواب 0
ځ-اب ځ___ ځ-ا- ---- ځواب
Odpovězte, prosím. م--ب----و--ه-ځ-----اکړ-. م______ و___ ځ___ ر_____ م-ر-ا-ی و-ړ- ځ-ا- ر-ک-ه- ------------------------ مهربانی وکړه ځواب راکړه. 0
m-rbā----k-a-------r---a m______ o___ d____ r____ m-r-ā-y o-ṟ- d-o-b r-k-a ------------------------ marbāny okṟa dzoāb rākṟa
Odpovídám. ز---ه-ځ--ب -ر-ړ-. ز_ ب_ ځ___ د_____ ز- ب- ځ-ا- د-ک-م- ----------------- زه به ځواب درکړم. 0
za--a--zoā--dr-ṟm z_ b_ d____ d____ z- b- d-o-b d-k-m ----------------- za ba dzoāb drkṟm
pracovat کار ک__ ک-ر --- کار 0
کار ک__ ک-ر --- کار
Pracuje právě? ایا-هغه---س---ر ک-ي؟ ا__ ه__ ا__ ک__ ک___ ا-ا ه-ه ا-س ک-ر ک-ي- -------------------- ایا هغه اوس کار کوي؟ 0
ا-- -----و- --- --ي؟ ا__ ه__ ا__ ک__ ک___ ا-ا ه-ه ا-س ک-ر ک-ي- -------------------- ایا هغه اوس کار کوي؟
Ano, právě pracuje. ه-- هغ----س-کا- ک-ي. ه__ ه__ ا__ ک__ ک___ ه-، ه-ه ا-س ک-ر ک-ي- -------------------- هو، هغه اوس کار کوي. 0
ه---ه-ه---س---ر کو-. ه__ ه__ ا__ ک__ ک___ ه-، ه-ه ا-س ک-ر ک-ي- -------------------- هو، هغه اوس کار کوي.
přijít ر-ځي ر___ ر-ځ- ---- راځي 0
ر--ي ر___ ر-ځ- ---- راځي
Přijdete? را-ه؟ ر____ ر-ځ-؟ ----- راځه؟ 0
راځه؟ ر____ ر-ځ-؟ ----- راځه؟
Ano, přijdeme hned. ه-، م-ږ ب--هلته----اشو. ه__ م__ ب_ ه___ ژ______ ه-، م-ږ ب- ه-ت- ژ-ر-ش-. ----------------------- هو، موږ به هلته ژرراشو. 0
a--m-- -a -l-a žrr--o a_ m__ b_ a___ ž_____ a- m-g b- a-t- ž-r-š- --------------------- ao mog ba alta žrrāšo
bydlet ا--ې-ل ا_____ ا-س-د- ------ اوسېدل 0
او---ل ا_____ ا-س-د- ------ اوسېدل
Bydlíte v Berlíně? ا-ا-تاس- -ه-بر--ن-----و-یږئ؟ ا__ ت___ پ_ ب____ ک_ ا______ ا-ا ت-س- پ- ب-ل-ن ک- ا-س-ږ-؟ ---------------------------- ایا تاسو په برلین کې اوسیږئ؟ 0
ا-ا ت-سو-پ- بر----ک---و---ئ؟ ا__ ت___ پ_ ب____ ک_ ا______ ا-ا ت-س- پ- ب-ل-ن ک- ا-س-ږ-؟ ---------------------------- ایا تاسو په برلین کې اوسیږئ؟
Ano, bydlím v Berlíně. هو- -ه پ- -ر-ین--ې ژ--- کوم. ه__ ز_ پ_ ب____ ک_ ژ___ ک___ ه-، ز- پ- ب-ل-ن ک- ژ-ن- ک-م- ---------------------------- هو، زه په برلین کې ژوند کوم. 0
ه-------ه --ل----ې-ژ-ن- ک-م. ه__ ز_ پ_ ب____ ک_ ژ___ ک___ ه-، ز- پ- ب-ل-ن ک- ژ-ن- ک-م- ---------------------------- هو، زه په برلین کې ژوند کوم.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 paštština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!