Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   he ‫שייכות 1‬

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

‫66 [שישים ושש]‬

66 [shishim w'shesh]

‫שייכות 1‬

shayakhut 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) ‫אני----ל-‬ ‫___ – ש___ ‫-נ- – ש-י- ----------- ‫אני – שלי‬ 0
a-i-–--h--i a__ – s____ a-i – s-e-i ----------- ani – sheli
Nemůžu najít svůj klíč. ‫-ני ----ו---- - א---מ-ת- שלי.‬ ‫___ ל_ מ___ / ת א_ ה____ ש____ ‫-נ- ל- מ-צ- / ת א- ה-פ-ח ש-י-‬ ------------------------------- ‫אני לא מוצא / ת את המפתח שלי.‬ 0
a-i--o -o--e-mo---- et-----f-e-x s-el-. a__ l_ m___________ e_ h________ s_____ a-i l- m-t-e-m-t-e- e- h-m-f-e-x s-e-i- --------------------------------------- ani lo motse/motset et hamafteax sheli.
Nemůžu najít svou jízdenku. ‫א---לא מוצ--/ ת--- -רט-ס הנ--ע------‬ ‫___ ל_ מ___ / ת א_ כ____ ה_____ ש____ ‫-נ- ל- מ-צ- / ת א- כ-ט-ס ה-ס-ע- ש-י-‬ -------------------------------------- ‫אני לא מוצא / ת את כרטיס הנסיעה שלי.‬ 0
a-i -o--ot-e----set et -----s-h-n-si'a- -h-li. a__ l_ m___________ e_ k_____ h________ s_____ a-i l- m-t-e-m-t-e- e- k-r-i- h-n-s-'-h s-e-i- ---------------------------------------------- ani lo motse/motset et kartis hanesi'ah sheli.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ‫את-- --– ש--‬ ‫__ / ה – ש___ ‫-ת / ה – ש-ך- -------------- ‫את / ה – שלך‬ 0
t--t-----e---a-s-----h t___ – s______________ t-/- – s-e-k-a-s-e-a-h ---------------------- th/t – shelkha/shelakh
Našel jsi svůj klíč? ‫-צאת-----מ-ת--שלך?‬ ‫____ א_ ה____ ש____ ‫-צ-ת א- ה-פ-ח ש-ך-‬ -------------------- ‫מצאת את המפתח שלך?‬ 0
ma-sa'ta-------- e- ha-a---a- ----k-a-she-a-h? m_______________ e_ h________ s_______________ m-t-a-t-/-a-s-'- e- h-m-f-e-x s-e-k-a-s-e-a-h- ---------------------------------------------- matsa'ta/matsa't et hamafteax shelkha/shelakh?
Našel jsi svou jízdenku? ‫מצאת-את -רטיס-הנס-ע- ---?‬ ‫____ א_ כ____ ה_____ ש____ ‫-צ-ת א- כ-ט-ס ה-ס-ע- ש-ך-‬ --------------------------- ‫מצאת את כרטיס הנסיעה שלך?‬ 0
m-t-----/-a-s-'t--t ------ h-nes-'ah-----k--/sh-la--? m_______________ e_ k_____ h________ s_______________ m-t-a-t-/-a-s-'- e- k-r-i- h-n-s-'-h s-e-k-a-s-e-a-h- ----------------------------------------------------- matsa'ta/matsa't et kartis hanesi'ah shelkha/shelakh?
on – jeho (svůj / svoje) ‫ה-- ---ל-‬ ‫___ – ש___ ‫-ו- – ש-ו- ----------- ‫הוא – שלו‬ 0
hu – -h-lo h_ – s____ h- – s-e-o ---------- hu – shelo
Nevíš, kde je jeho klíč? ‫---/-ה י-ד- - ת-אי---ה--ת---ל--‬ ‫__ / ה י___ / ת א___ ה____ ש____ ‫-ת / ה י-ד- / ת א-פ- ה-פ-ח ש-ו-‬ --------------------------------- ‫את / ה יודע / ת איפה המפתח שלו?‬ 0
ata--at yo-e--/-ode-----yf-h-h-maft--x --elo? a______ y_____________ e____ h________ s_____ a-a-/-t y-d-'-/-o-e-a- e-f-h h-m-f-e-x s-e-o- --------------------------------------------- atah/at yode'a/yode'at eyfoh hamafteax shelo?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? ‫א- --- יו-- ----איפ--כרטי- ה-ס--ה ש---‬ ‫__ / ה י___ / ת א___ כ____ ה_____ ש____ ‫-ת / ה י-ד- / ת א-פ- כ-ט-ס ה-ס-ע- ש-ו-‬ ---------------------------------------- ‫את / ה יודע / ת איפה כרטיס הנסיעה שלו?‬ 0
at----t y--e'a/y-de'a- --f-h--a-t-- h--e--'a---hel-? a______ y_____________ e____ k_____ h________ s_____ a-a-/-t y-d-'-/-o-e-a- e-f-h k-r-i- h-n-s-'-h s-e-o- ---------------------------------------------------- atah/at yode'a/yode'at eyfoh kartis hanesi'ah shelo?
ona – její (svůj / svoje) ‫---------‬ ‫___ – ש___ ‫-י- – ש-ה- ----------- ‫היא – שלה‬ 0
h- --s-e--h h_ – s_____ h- – s-e-a- ----------- hi – shelah
Její peníze jsou pryč. ‫-כ-- שלה --ד-‬ ‫____ ש__ א____ ‫-כ-ף ש-ה א-ד-‬ --------------- ‫הכסף שלה אבד.‬ 0
hak-----she-ah av-d. h______ s_____ a____ h-k-s-f s-e-a- a-a-. -------------------- hakesef shelah avad.
A její kreditní karta je také pryč. ‫ו-ר--ס -א---י ש-ה א-- גם-כ--‬ ‫______ ה_____ ש__ א__ ג_ כ___ ‫-כ-ט-ס ה-ש-א- ש-ה א-ד ג- כ-.- ------------------------------ ‫וכרטיס האשראי שלה אבד גם כן.‬ 0
w'---t-- ha'ash-a---sh-l-- a-a- --- --n. w_______ h_________ s_____ a___ g__ k___ w-k-r-i- h-'-s-r-'- s-e-a- a-a- g-m k-n- ---------------------------------------- w'kartis ha'ashra'y shelah avad gam ken.
my – náš / naše (svůj / svoje) ‫--חנ- - --נ-‬ ‫_____ – ש____ ‫-נ-נ- – ש-נ-‬ -------------- ‫אנחנו – שלנו‬ 0
an--n--– s-el-nu a_____ – s______ a-a-n- – s-e-a-u ---------------- anaxnu – shelanu
Náš dědeček je nemocný. ‫סב--שלנ----לה.‬ ‫___ ש___ ח_____ ‫-ב- ש-נ- ח-ל-.- ---------------- ‫סבא שלנו חולה.‬ 0
saba-she-anu x---h. s___ s______ x_____ s-b- s-e-a-u x-l-h- ------------------- saba shelanu xoleh.
Naše babička je zdravá. ‫ס--א ש-נ--ב-יאה.‬ ‫____ ש___ ב______ ‫-ב-א ש-נ- ב-י-ה-‬ ------------------ ‫סבתא שלנו בריאה.‬ 0
s-vta -----n- bri-a-. s____ s______ b______ s-v-a s-e-a-u b-i-a-. --------------------- savta shelanu bri'ah.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) ‫--- - ן - ---ם / ן‬ ‫___ / ן – ש___ / ן_ ‫-ת- / ן – ש-כ- / ן- -------------------- ‫אתם / ן – שלכם / ן‬ 0
a-em---en---------h---sh-la---n a________ – s__________________ a-e-/-t-n – s-e-a-h-m-s-e-a-h-n ------------------------------- atem/aten – shelakhem/shelakhen
Děti, kde je váš tatínek? ‫---י- /-ות,---פ--א----לכ------‬ ‫_____ / ו__ א___ א__ ש___ / ן__ ‫-ל-י- / ו-, א-פ- א-א ש-כ- / ן-‬ -------------------------------- ‫ילדים / ות, איפה אבא שלכם / ן?‬ 0
yela----y-lado-, -yfoh-ab--s---ak-em/-he---he-? y_______________ e____ a__ s___________________ y-l-d-m-y-l-d-t- e-f-h a-a s-e-a-h-m-s-e-a-h-n- ----------------------------------------------- yeladim/yeladot, eyfoh aba shelakhem/shelakhen?
Děti, kde je vaše maminka? ‫י---ם---ות- --פה א----לכ- /-ן-‬ ‫_____ / ו__ א___ א__ ש___ / ן__ ‫-ל-י- / ו-, א-פ- א-א ש-כ- / ן-‬ -------------------------------- ‫ילדים / ות, איפה אמא שלכם / ן?‬ 0
ye-adim/y--adot--ey-oh-ima --elakhe--s-e-a-h-n? y_______________ e____ i__ s___________________ y-l-d-m-y-l-d-t- e-f-h i-a s-e-a-h-m-s-e-a-h-n- ----------------------------------------------- yeladim/yeladot, eyfoh ima shelakhem/shelakhen?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + hebrejština (1-100) MP3 hebrejština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!