Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ms to like something

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [tujuh puluh]

to like something

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština malajština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? A-a-ah and----h----ro---? Adakah anda mahu merokok? A-a-a- a-d- m-h- m-r-k-k- ------------------------- Adakah anda mahu merokok? 0
Chcete si zatančit? A-akah-an---ma-- --nari? Adakah anda mahu menari? A-a-a- a-d- m-h- m-n-r-? ------------------------ Adakah anda mahu menari? 0
Chcete se projít? Ad---h a--a -ahu--e--alan-j---n? Adakah anda mahu berjalan-jalan? A-a-a- a-d- m-h- b-r-a-a---a-a-? -------------------------------- Adakah anda mahu berjalan-jalan? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. S--- ---- -e--kok. Saya mahu merokok. S-y- m-h- m-r-k-k- ------------------ Saya mahu merokok. 0
Chceš cigaretu? A--kah a--k --h- --k--? Adakah awak mahu rokok? A-a-a- a-a- m-h- r-k-k- ----------------------- Adakah awak mahu rokok? 0
Chce připálit. Dia-m---k-n--e-eti- ap-. Dia mahukan pemetik api. D-a m-h-k-n p-m-t-k a-i- ------------------------ Dia mahukan pemetik api. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. S-y------ -------e---t-. Saya mahu minum sesuatu. S-y- m-h- m-n-m s-s-a-u- ------------------------ Saya mahu minum sesuatu. 0
Něco bych snědl / snědla. Sa-a -ah- ----n--e---tu. Saya mahu makan sesuatu. S-y- m-h- m-k-n s-s-a-u- ------------------------ Saya mahu makan sesuatu. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. S--a----u-b-r-ha-. Saya mahu berehat. S-y- m-h- b-r-h-t- ------------------ Saya mahu berehat. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. S-y--m--u--e-ta-ya--e-u-tu k-pa---a-d-. Saya mahu bertanya sesuatu kepada anda. S-y- m-h- b-r-a-y- s-s-a-u k-p-d- a-d-. --------------------------------------- Saya mahu bertanya sesuatu kepada anda. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Say- -a-- be-tany- ses-at- --pa---anda. Saya mahu bertanya sesuatu kepada anda. S-y- m-h- b-r-a-y- s-s-a-u k-p-d- a-d-. --------------------------------------- Saya mahu bertanya sesuatu kepada anda. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. S-y--m-hu men-em--t and--k- --s---u -e-pa-. Saya mahu menjemput anda ke sesuatu tempat. S-y- m-h- m-n-e-p-t a-d- k- s-s-a-u t-m-a-. ------------------------------------------- Saya mahu menjemput anda ke sesuatu tempat. 0
Co si přejete, prosím? Ap-ka- y-ng--n-a-ma-uka-? Apakah yang anda mahukan? A-a-a- y-n- a-d- m-h-k-n- ------------------------- Apakah yang anda mahukan? 0
Přejete si kávu? A-ak-h a-da-mahu---nu- -op-? Adakah anda mahu minum kopi? A-a-a- a-d- m-h- m-n-m k-p-? ---------------------------- Adakah anda mahu minum kopi? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ata- adak-- a-d- lebi--s-----in-m teh? Atau adakah anda lebih suka minum teh? A-a- a-a-a- a-d- l-b-h s-k- m-n-m t-h- -------------------------------------- Atau adakah anda lebih suka minum teh? 0
Chceme jet domů. Ka----ahu -u-a-g. Kami mahu pulang. K-m- m-h- p-l-n-. ----------------- Kami mahu pulang. 0
Chcete zavolat taxi? A-a-a----m------a --h-kan te--i? Adakah kamu semua mahukan teksi? A-a-a- k-m- s-m-a m-h-k-n t-k-i- -------------------------------- Adakah kamu semua mahukan teksi? 0
Chtějí telefonovat. Me---a---hu m-mbu---p---g--an. Mereka mahu membuat panggilan. M-r-k- m-h- m-m-u-t p-n-g-l-n- ------------------------------ Mereka mahu membuat panggilan. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.